Ptáci na zemi a ryby ve vodách
Alžběta Šerberová
Hlavní hrdinka se brání zmechnizované podobě životních vztahů, nesnáší přetvářku, vnitřní vyhořelost a prázdnotu, a proto vyvádí z míry některé lidi, s nimiž přichází do styku.
Přidat komentář
Po knížce jsem dlouho pátral, marně. Nakonec na mne vykoukla v knihobudce. Mám ráda české predlistopadove romány o ženách pro ženy. Tohle bylo snové, nadčasové. Je mi 37, kniha je určena ženám okolo dvaceti, starší generaci řekne mnohé, mladší bude už nudit (společnost pokročila), pokud se nejedná o vášnivou knihomolku.
Když tato knížka před lety vyšla, nedokážu vysvětlit,proč mě tak zaujala. Hrdinka mě dráždila...a hrozně bavila zároveň. Pak zapadla a úplně jsem na ni zapomněla. Nedávno ta knížka nějak vyplavala při probírání knihovny a tak jsem se znovu začetla. Už mi není 20 jako tehdy, je mi 60 : -) ....ale pořád mě dráždí a baví ta zvláštní Kateřina
Kniha se čte poměrně hezky, našla jsem v ní několik zajímavých úvah o životě, určitě se nejedná o plytké dílo, ale abych pravdu řekla hlavní postava Kateřiny Rybářové mi nebyla příliš sympatická a celý příběh byl zakončen otevřeně, což mi u téhle knihy taktéž nesedlo. Ale zajímavá četba to je. Pokud máte taky rádi "popisy každodenního života", tak by se Vám mohla líbit.
Velmi mě zaujala už ta anotace a překvapivě to bylo nebývale poutavé čtení. Opravdové, lidské, niterné, intimní...Kateřina Rybářová je jedinečná, neopakovatelná a zajímavá dívka, objeví se, náhle zmizí a vždy za jiných okolností. Dívka, která sama hledá své místo v životě. Okolí se zdá neproniknutelná, nezařaditelná, s hlavou v oblacích, kráčející v jiném světe...žádná tuctová dívka - taková kterou v dnešní době jen tak nepotkáte.
Škoda, že je tahle četba zapomenutá...
Něco podobného už se dneska nepíše a masový čtenář by to označil za bezbřehou nudu.
Doporučuji rovněž knihu Letní kursy ze stejné edice Eva.
Pro starší generaci je to ještě možná ke čtení, ale pro ty mladší jen pouhá ztráta času.
Autorovy další knížky
2005 | Nevěry |
1974 | Dvanáct úsměvných měsíců |
1976 | K mé kávě tvá dýmka |
1987 | Žena v síti |
1991 | Sbohem, město M. |
Je to vůbec poprvé, co jsem se rozhodla ve svých 19 letech přečíst si knihu zdarma z veřejné knihobudky. A rozhodla jsem se správně. Četla jsem komentáře, že kniha je již léty zestárlá, společností vyždímaná. Já se domnívám opaku. Svým počtem jak skrytých či neskrytých, jasných či nejasných myšlenek, názorů, úvah týkajících se lidí, okolí, nutí člověka přemýšlet. Opravdu přemýšlet. Nad smyslem života, o vztazích, přírodě, městě, technice, jednoduchosti, práci, uspěchanosti, emocích, pravdě, nepravdě. Příběh se zdá jednoduchý, a on i je. Ale skrývá (či neskrývá) v sobě ohromné hodnoty. Kniha jako taková se dá pochopit vícero způsoby. O tom jsem přesvědčená. Nezbývá mi nic jiného než o této knize nadále přemýšlet, hledat nové významy a porovnávat je s těmi starými.
PS: Už i za to přepychové vyprávění děje by si tato kniha zasloužila přečíst. Autorka si šikovně s příběhem i samotným textem pohrála a moc mě to těší. Svět v této knize žil. Skutečně žil.