Ptáci se zlomenými křídly
Ayşe Kulin
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428797/bmid_ptaci-se-zlomenymi-kridly-f3X-428797.jpg
4
80
80
Stane-li se vaším náboženstvím láska, budete se všude cítit jako doma. V Německu se dostane k moci Hitler a Schlimannovi se odtud stejně jako další Židé rozhodnou uprchnout. Útočiště najdou v Turecku, ale ani tam se nevyhnou problémům — vojenské převraty vnášejí do země nepokoje a nejistotu. Oni sami se v novém domově musí vyrovnat s cizí kulturou, a navíc se opět setkají s antisemitismem. Současně je to příběh neobyčejných, silných žen. Trápení a životní zvraty Elsy, Suzan, Sude a Esry jsou úzce spjaty s otřesy, jimž je vystavena jejich vlast. Román založený na skutečných událostech se odehrává v období od nástupu fašismu až po věk sociálních médií. V příběhu čtyř generací odvážné židovské rodiny autorka zkoumá hlubiny hrdosti, oddanosti a vytrvalosti.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2020 , HostOriginální název:
Kanadı Kırık Kuşlar, 2018
více info...
Přidat komentář
Dlouho jsem se nemohla začíst, i když téma bylo velmi zajímavé a člověk se ještě navíc dozvěděl leccos o životě v Turecku. Nejvíc mě zaujalo, jak se příběh na konci vlastně vrátil na začátek: Židovská rodina utekla před pronásledováním z nacistického Německa a našla azyl v Turecku. Během let ale Turecko, které Židy kdysi vřele přijalo, začíná nápadně připomínat Německo za Hitlera. Pro Židy v zemi, kterou přijali za svou vlast, už opět není bezpečno.
Nerozumím příliš tomu nízkému hodnocení zde, poněvadž kniha byla velmi zdařilá a mě oslovila jak příběhem, tak i poselstvím, které měla čtenáři sdělit. Líbila se mi i životní moudra Suzy, která byla kolikrát velmi krásně vystižena. Stálo by za to si je někde přepsat, platí napříč časem i kulturou. Pozitivně hodnotím také množství tak akorát informací z turecké historie včetně vysvětlivek na konci.
Mám ráda knížky, ze kterých se něco dozvím, obzvlášť, jako v této, prostřednictvím krásného příběhu několika generací. Moc doporučuji!
Silný příběh čtyř generací osudem zkoušených žen, který začíná v Německu před druhou světovou válkou útěkem do Turecka a končí v současnosti, kdy poslední z generace utíká pro změnu do Velké Británie. Trochu mi to připomínalo knihy Lousie de Berniéres, vadilo mi nadužívání vykřičníků. Některé příběhy byly zvlášť silné a máme možnost je sledovat od začátku do konce (Suzy), některé jsou lehce odbyté (Sude - nedostala příliš mnoho prostoru, ostatně ani Esra).
měla jsem od knihy podle recenzí větší očekávání, něco bylo až zbytečně detailně popisováno, některé časové úseky byly přeskakovány velice rychle, až po 10 letech, téma emigrace nebo útěku před nacisty bylo hlavně na začátku, poté mě překvapilo, že se nevrátili po válce domů a zůstali v zemi tak kulturně odlišné, kde další vývoj společnosti přinášel často jen vážné problémy. Nakonec jsem pochopila , proč babička nabádá vnučku k nové emigraci, ale žít navždy mimo svůj domov je podle mě hodně těžké. Celkově mi čtení příliš nesedlo, mám vysokou laťku-např. Osmý den pro Brilku
Knížka mne nadchla, proto jsem později šáhla po další knize autorky. Líbil se změněný úhel pohledu u každé generace, jak na přítomnost tak na minulost. Občas bylo najednou všechno jinak a co člověk považoval za "pravdu" se ukázalo v jiném světle. Konec je krásně otevřený novým možnostem. Ukazuje na hrozby nenávisti a populismu utrženého z řetězu. Podobnost mezi Hitlerovským Německem a Erdoganovým Tureckem je velmi jasně narýsována. Ale pořád je tam naděje, byť to znamená odejít.
Vše se na člověka z anotace " směje" tak že nemáte pochybnosti o tom nakolik by to mohlo být i špatné. Námět výborný zpracování jak od žačky na základní škole. Je to psané rychle, a tím pádem tam chybí nějaká vrstva a je to ploché. Postavy působí neuvěřitelně papírově a celé je to takové " pouze" nakreslené bez barev.
Některé momentky zasáhnou, ale pak se vše rozpije v nic. Nemáte šanci nic vidět, jakoby jste jeli rychlíkem. Sotva 3/5
Téma knihy vypadalo velmi zajímavě a lákalo mě - osudy čtyř generací židovských žen, které žijí v Turecku. Bohužel, po dočtení mám velmi smíšené pocity, moc mi nesedlo, jak byla kniha napsaná. Jednak jsem se kolikrát divila nad tempem vyprávění, některým událostem byl podle mého věnován až moc velký prostor (a pak to byla trochu nuda), některým zas až příliš malý (byla bych se ráda dozvěděla víc podrobností), vadilo mi přespříliš vykřičníků v pásmu vypravěče, vůbec bych je tam nedávala, přímé řeči mi připadaly ploché, šroubované, nehodily se mi do úst postav (intelektuálové mluví jako puberťáci), konec byl takový divně useklý. Velká škoda, mohl to být krásný monumentální román, což se pro mě osobně ale nenaplnilo...
Námět úžasný, příběh odehrávající se v Turecku dle skutečné udalosti z dob počátku druhé světové války. O naději v lepší život v jiné vlasti, než v té rodné, odkud byla rodina vyhnána. O tom, že domovem je místo, kde je láska.
Avšak forma vyprávění, možná špatný překlad, mi vůbec neseděla a celkový pocit z četby nebyl zas až tolik příjemný. Veliká škoda.
"Hledám svou vlast... hledám ji v pevné víře, že vlastí i náboženstvím je jen láska..."
Velmi rozporuplné pocity. Příběh založený na skutečných událostech mě zaujal svým obsahem, ale forma mi vadila.
Nedokážu posoudit,jestli je to chyba originálu či překladu (k tomu bych se klonila víc, ale opravdu nevím). Věty jsou zvláštně kostrbaté a netečou plynule, spíš se zasekávají a občas čeština nepěkně drhne. Škoda, vnímám to jako nenaplněný potenciál....
Na knihu jsem se těšila, ale byla těžkým zklamáním. Psáno těžkopádným, neosobním a suchým stylem. Velká škoda, námět skýtal velký potenciál..
Málokdy knihu nechám nedočtenou, ale tady to jinak nešlo.
Od této knihy jsem čekala něco víc. Nevyvolavala žadné emoce, k hlavním postava jsem necítila žadné větší sympatie. Nejvíc mě bavil příběh první generace. Pak už to bylo takové plytké. Ke čtení jsem se musela spíš nutit.
Reálný román o pronásledování židovské populace - trochu cestovatelský, trochu popisný a i s gurmánskými zážitky ....
Prostředí Turecka - mně nepříliš známé - a osudy jedné rodinné ságy a čtyř žen ....
Ptáci se zlomenými křídly ? I ta se dají uzdravit - a zde je to o hrdosti k příslušnosti - o nalezení vlastní cesty bez ohledu na původ i náboženství ....
" Hledám svou vlast .... hledám ji v pevné víře, že vlastí i náboženstvím je jen láska ...."
Slohová práce na téma “Velmi stručné dějiny Turecka” posléze doplněna rodinnou ságou. Nijak neobohatí a víceméně ani neublíží.
Stane-li se vaším náboženstvím láska, budete se cítit všude jako doma.
Elsa, její dcera Suzan, její dcera Sude a nakonec Ersa, která se na konci příběhu stává lékařkou. Příběh je osudem těchto čtyř židovských žen. První z nich Elsa prchla s manželem Gerhardem do Turecka před Hitlerem. Gerhard byl vážený profesor na univerzitě ve Frankfurtu. Její dcerka Suzan se již cítí a stává Turkyní.
Mně se tento nevšední a lidský příběh hodně líbil, líbil se mi i Istanbul, Ankara, místa, kde se děj románu odehrává. Je to moc pěkné čtení, které se mi tak trošku zakouslo do duše.
Ptáci se zlomenými křídly
Podla mňa si tu autorka uhryzla velký kus. Snažila sa pokryť 80 ročnú históriu, politiku a ešte aj rodinnú históriu. Buď tá kniha mala byť oveľa dlhšia alebo mala mať viac dielov, aby to malo hĺbku. Začalo to dobre, ale po asi 100 stranách sa mi zdalo, že sa autorka necháva uniesť viac históriou a postavy sa v tom začali strácať, takže ma prestalo zaujímať, čo robia. Je to škoda, lebo potenciál to malo.