Ptačí tribunál
Agnes Ravatn
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/369672/bmid_ptaci-tribunal-d1r-369672.jpg
4
174
174
Po veřejném skandálu opustí televizní moderátorka Allis Hagtornová svého partnera a práci ve městě a dobrovolně se vydá do vyhnanství v odlehlém fjordu. Brzy se ale ukáže, že její nová práce není tak docela tím, co čekala. Ani její tichý, nevrlý zaměstnavatel, čtyřicátník Sigurd Bagge, není tak starý, jak předpokládala. Zatímco čekají, až se Sigurdova žena vrátí z cest, jejich tichá a neklidná setkání se rozvíjejí v podivně obsesivní vztah a začíná být zřejmé, že pokání za minulé hříchy nebude stačit…... celý text
Přidat komentář
Znervózňující psycho příběh který mě donutil číst hned ráno po probuzení, škoda že kniha nemá více stran :D Určitě 5/5
Tísnivá atmosféra, spousta symboliky a dva lidé skrývající před sebou tajemství. Ptačí tribunál se odehrává v kulisách jako z mrazivého hororu, ale autorka místo strašení pozvolna rozehrává křehký vztah dvou lidí, kteří si jako pokání zvolili osamělost. Nečekejte detektivku, tady jde především o emoce. A chce to mít při čtení trpělivost, stejně jako má Allis ve svém dobrovolném vyhnanství.
Tohle je snad jediná kniha, u které jsem si celou dobu říkala - Co to kruci...
Velmi zvláštní příběh, kde jsem do posledních stránek nevěděla, co se z toho vyklube. Ono se tam vlastně ani nic nedělo a přesto mě to nutilo se ptát - o co tu sakra jde.
Je to hodně zvláštní knížka. Vizuálně velmi krásná obálka, strukturou i formátem velice příjemná do ruky. Čtivý styl vyprávění, i když na absenci uvozovek u přímé řeči jsem si musela zvyknout, nicméně chápu, že tento prvek tak nějak zvyšuje naléhavost vyprávění. Závěr byl trochu nečekaný, nad podobenstvími ze snu a ze severské legendy o Baldrovi se člověk musí zamyslet. Zpočátku mne vždy překvapily zmínky o autech či mobilech, protože postavy působily natolik "viktoriánsky", že jsem si musela připomínat, že se jedná o příběh ze současnosti.
Knihu jsem si v knihovně půjčil naslepo, musím se přiznat ,že z větší části za to může obálka,která je opravdu krásná. Příběh mě bavil díky tajemnosti postav a jejich nejasné minulosti,která se pomalu odkrývá. Skvěle popsaná příroda a krajina,úplně jsem ji viděl před očima. Hodně zajímavý a překvapivý konec, který mi nevadil , jak u většiny čtenářů. Za mě milé překvapení.
Možná bych hodnotila jinak, kdyby mě tak ukrutně nerušily chybějící uvozovky u přímé řeči. Díky tomu jsem se občas v textu ztrácela, sem tam jsem netušila, kdo co vlastně řekl. Příběh mě neoslovil.
Za mě velmi dobře napsaný příběh o dvou zlomených duších žijících pod jednou střechou, ukryti prakticky mimo civilizaci. Od začátku je jasné, že se děje něco mezi řádky, obě hlavní postavy se chovaly zvláštně a samozřejmě později jejich temná minulost vyšla na povrch. Jediné, co mi tolik nesedělo, byl konec. A tím myslím asi poslední dvě věty, jinak bych se s ním docela uspokojil. Za prvé jsem to asi nepochopil správně, což je docela mizerné pro mě, protože kniha má pouze dvě stě stran… A za druhé byl dost…prostě zvláštní a WTF?!!
Začátek mi hodně připomínal relativně nový filmový thriller Matka, hlavně ta atmosféra. Obě postavy žily taky odříznuté ode všech v honosném domě a žena makala na domu a muž byl pěkný ignorant zalezlý ve své pracovně, který se k ženě choval jako ke služce. (To je jen, co mě napadlo, jinak jsou kniha i film úplně jiné a nemají spolu opravdu nic společného samozřejmě. :))
Prvních sto stran se táhlo a vůbec mi nedělalo problém od knihy odcházet a to každá kapitola měla tak dvě tři stránky. Navíc v knize chybí přímá řeč a pak se čte trochu hůř, když se snažíte odhadnout, co kdo říká a co si kdo myslí, ale to byl možná i účel, nevím.
Od sté stránky se příběh rozjede a to pořádně. Najednou je to samá akce, obě postavy se začnou chovat opravdu divně. Já nechápu, jak ostatní čtenáři dokázali odhadnout konec. Jasně, během stránky 150 to autorka prakticky prozradila sama, ale do té doby jsem neměl tušení. Moje teorie byla, že „tajemná manželka“ je ve skutečnosti žena, která k němu utekla a kvůli nějakému traumatu zapomněla, že s ním žila… Dobře, to byla zase blbost. :D :)
MÍRNÉ SPOILERY:
Ke konci to bylo opravdu divné a nečetlo se mi nejlépe, ale to hádám, že je dobře, když jde o knihu takového žánru. Ten sen, myši v domě a ten útok ptáků? Fuj!! Já vím, proč z nich mám strach. Seveřani umí psát. :)
KONEC SPOILERŮ
Přes všechny mé připomínky, které jsem našel, se mi kniha opravdu líbila. Atmosféra je od začátku hutná a znepokojující a je těžké toho docílit hned od první věty. Ani jsem nečekal, že budu nějakou z postav obdivovat, to ani moc nejde, takže když přišel konec na scénu, bylo mi trochu jedno, jak to s nimi dopadne, ale byl jsem dost napnutý.
Dočetl jsem se, že se z knihy stala divadelní hra a námět je opravdu slušný, ale nějak si to nedovedu představit. Hlavně konec. To jako… Já nevím… :D Jako rád bych to viděl, protože fakt netuším. :D
Kniha je malá, obálka perfektní, a pokud se dostanete přes začátek, rychle ji přečtete. Líbí se mi styl psaní a sice bych já nějaké věci pozměnil nebo aspoň dovysvětlil, ale já jsem byl spokojený a dostal jsem přesně to, co jsem od knihy očekával.
Ehm, kápnu božskou... ta obálka mě naprosto a úplně nejvíc okouzlila... musela jsem s ní strávit nějaký čas... já prostě musela ;) ale popočteme... ty dvě podivné duše mi trochu podrásaly záložku... bohužel ne v dobrém smyslu písmenka... na Allis by byl jistě hrdý i sám Přemet Prkenná Podlaha... já jsem bohužel v jejím jednání postrádala jakoukoli fatalitu té ztracenosti... nepřekvapil mě ani jediný den jejich bytí... a konec mě maximálně nakrknul svojí zbytečností... ano, do určité doby ta atmosféra má slušně našlápnuto, ale pak jak kdyby to celé dopsal někdo jiný... bez konceptu a hodně horkým perem... škoda!
Na začátku to vypadalo jako lyrický příběh s jemným náznakem tajemství. Koho? Hlavní hrdinka odešla z televize po skandálu, který přerušil její zářivě stoupající kariéru. Utekla před drby do náruče staršího muže. Tedy, obrazně. U toho muže uklízí, vaří, stará se mu o zahradu... Nic o něm neví a jejich vztah je mírně řečeno strohý. Později se začne ukazovat, že drahá Allis není jediná, kdo má tajemství.
Ta kniha je koncert představivosti a její zásadní nevýhoda je, že má jen něco málo přes dvě stovky stran. Malý prostor ale stačil pro zajímavý příběh. Autorka ignoruje uvozovky u přímé řeči, takže musíte dávat pozor, kdy k ní dochází. Ale díky tomu je pak přímá řeč, respektive její vyznění a význam, více spjatá s okolním textem a příběhem.
Slabina knihy je poměrně výrazná předvídatelnost. To, co si myslíte že se stane se pak opravdu přihodí. A vlastně to platí i o konci. To je tedy důvod, proč jsem z hodnocení ubral jednu hvězdu. Autorka si mohla dát trochu více práce s motivem celé knihy. Také jsem čekal na osvětlení motivu "Ptačí tribunál", ale buď mi něco uniklo, nebo jsem něco nepochopil.
Nenechte se odradit tím, že se v knize prvních sto stran, tedy celá polovina knihy, nic neděje. Ona pomalá voda norského fjordu vás pohltí svou autentičností.
Krásný příběh strašně mě bavila bezstarostnost přírody a nádherné prostředí zahrady a fjordu. Hrozně mě ale zklamal ten konec nemusím mít u knížek happy and ale toto bylo dost zvláštní a pro mě trošku nepromyšlené.
Knihu jsem mela prectenou za jedno odpoledne jak jsem se nemohla odtrhnout. Naprosto me pohltila. Moc se mi libil pribeh. Na styl psani bez prime reci jsem si zvykla rychle. Byla to opravdu nadherna cetba, ale ten konec me nastval. Proto ubírám jednu hvězdu.
Taková je to zvenku příjemná knížka, její ptačí obálku, povrch a formát (přesně do mých rukou), jsem si při každém čtení užívala. Příběh se četl dobře, představivost běžela na plné obrátky, hrdinové nejednoznační, prostředí domu i okolí plné náznaků. Hrdinka byla na ženu z města dostatečně odolná a učenlivá, takže vařila, zahradničila a prchala poté, co strkala nos, kam neměla - tak to bývá... Bavily mě její úvahy, někdy i vtipné, a touhy a pocity. Ale celkově mě to tolik nenadchlo, hodně i vinou toho zvoleného ukončení.
Teda!! Kniha se mi hrozně líbila. Nechápala jsem pojem thriller.. ano, ono samota blízko norského lesa a fjordů. Opuštění dva smutní, samotní lidé.. a manželka pryč..
chvilku mi trvalo si zvyknout na dialogy bez uvozovek, ale po par stránkách to zmizelo.. pridavalo to tomu tu tichost a prostotě celého toho prostředí a děje.
Nebojím se říct, že někomu to muže přijít, že se tam ni neděje. Ona vaří a stará se o zahradu, on je zavřený ve své pracovně. Ale ona nedějovost se mi začala zakousavat do kůže a poslední opravdu stránky to vygradovalo... já jen zavřela knihu, polkla a .. stále to zpracovávám
Ptačí tribunál
Mne se moc líbila. Zaujala mne hned na začátku, děj vás " chytne ", musíte se prostě dozvědět, jak to dopadne. A jisté vás to překvapí.