Ptačí tribunál
Agnes Ravatn
Po veřejném skandálu opustí televizní moderátorka Allis Hagtornová svého partnera a práci ve městě a dobrovolně se vydá do vyhnanství v odlehlém fjordu. Brzy se ale ukáže, že její nová práce není tak docela tím, co čekala. Ani její tichý, nevrlý zaměstnavatel, čtyřicátník Sigurd Bagge, není tak starý, jak předpokládala. Zatímco čekají, až se Sigurdova žena vrátí z cest, jejich tichá a neklidná setkání se rozvíjejí v podivně obsesivní vztah a začíná být zřejmé, že pokání za minulé hříchy nebude stačit…... celý text
Přidat komentář
Ptačí tribunál se tváří jako psychologický román o mezilidských vztazích, leč, dle mého, velmi okrajově. Náznaky, napětí spíš náznakové, děj osekaný a nasekaný. Mi chybělo hlubší psychologické propracování postav i děje. Kniha by měla mnohem hlubší a temnější potenciál. Škoda, znovu už nemám touhu po knize sáhnout.
Ptačí tribunál... Zvláštní název, zvláštní kniha... Od samého začátku mě chytla, byla jsem zvědavá, co se stalo, co bude dál.
Atmosféra tíživá, zvláštně ponurá, náznak sem, náznak tam, napětí od začátku do konce.
(SPOILER) Nejdřív to vypadá jako absurdní drama . Nakonec se z toho vyklubalo něco co vás vtáhne a musíte to dočíst ,protože nevíte co čekat . Dlouhé psychologické sbližování . Hodně samoty a citu a nakonec smrt
Zajímavý psychologický román. Dva zvláštní lidé, každý jinak pošramocen osudem. Přīběh krásně plynul ale ten konec se mi nelíbil.
Ke knize mě přilákala krásná obálka. Jsem už prostě taková. Příběh ve mě střídavě vyvolával různé a často velmi odlišné emoce. Když už čekáte, že by se z Baggeho mohl stát ten vysněný muž v romantickém příběhu nebo, že by Allis mohla dostat rozum, hned vám oba připomenou, že tomu tak není. Považuji se za čtenáře, který dobřé předvídá, jak to všechno dopadne. Tentokrát jsem zklamala. Nečekala jsem, že to bude mít nějaký božský happyend, ale přesto mě závěr nakonec překvapil.
Psychologický příběh v tom nevidím, logiku jednání postav nehledejte, v tom netkví podstata knihy. Tak co tedy? Znepokojivý příběh, který se promění v horor? Strašidelný příběh, který se promění v červenou knihovnu? Horor nebo červená knihovna (vyber, co pasuje), co se nakonec promění v ... co? Docela překvapivé, aspoň pro mě, jak se z okamžiku na okamžik měnily žánry.
Dovedu si představit, jak by knihu zfilmoval Alfred Hitchcock, bylo by to tak trochu ve stylu Mrtvé a živé nebo Vertiga...
Chtěla jsem dát tři hvězdy, závěrem, i s tou představou silných filmových scén à la Hitchcock, přece jen zvyšuji na čtyři.
*
„Pak někteří z těch mužů, kteří mě přivezli, přinesli další židle. Postavili je ve dvou řadách do sněhu přede mě. Prostřední židle byla o dost větší než ty ostatní. Pak ze všech stran z lesa vyšli muži a ženy, všichni na sobě měli dlouhé černé taláry a masky. Měli na tvářích ptačí masky. Bylo jich dvanáct, různé ptačí druhy. Mezi nimi krkavec, straka, racek, sýkora koňadra a červenka. Viděl jsem labuť. Káně. Nějaká žena měla masku přes celou hlavu - hlavu kačera.“
*
„Ráno bylo měkké a tak průzračné. Fjord tak tichý. Sigurdovi se ve tváři rozhostil klidný výraz, díval se před sebe do vody. Při každém záběru mu vítr lehce načechral vlasy. Ve vodě po nás zůstávala brázda, vedla až k lodnímu domku. Dům odtud vypadal tak malinkatý. I zahrada. Všechny ty vzpomínky, všechno, co se stalo, se skrývalo v tom pohledu, který se otevíral přede mnou. První láhev vína pod višní. Jak v dešti ležel v trávě. Ptáci v pastech.“
Zvláštny, komorný príbeh.
Zo začiatku mi dej knižky prišiel nejasný a zmätený. Vlastne iba sledujeme myšlienkové pochody hlavnej hrdinky Allis. Ako sa podceňuje, zúfa si, je celá taká submisívna.
Je to pokánie.
A potom je tu Sigurd. O Sigurdovi nevieme nič. Rovnako ako Allis.
Ich spolunažívanie je divné.
Autorka často hovorí len v náznakoch, ale vnímavý čitateľ si veľa vecí dokáže domyslieť.
Knižka má naozaj zvláštnu atmosféru a ja som bola úprimne zvedavá, ako to dopadne.
Po celý čas ma ovládal ťaživý pocit blížiacej sa katastrofy.
Nemýlila som sa.
"Jak neskutečně snadné je opouštět, pomyslela jsem si. Jsou si toho lidé vědomi? Nemělo by se to rozkřiknout."
"Upřímně jsem si přála přijít na to, jaká bych podle něj měla být, mohla jsem hrát jakoukoliv roli, na to jsem měla opravdu talent. Nezáleželo na tom, s kým jsem mluvila, dokázala jsem se velice dobře přizpůsobit. Mohla jsem mu být kýmkoliv, jen kdybych měla tušení, co si přeje."
Trošku sa idem pochváliť. Stihla som prečítať knihu. Možno to trvalo mesiac, ale yes! Večer odpadávame po netflixe do postele, takže vlastne sama neviem kedy a ako som to dala
K samotnej knihe: v istej fáze som bola totálne namotaná a očarená, aj štýlom, aj dejom. Potom na mňa prišli očakávania- bude to romantika? vražda? niečo creepy? A nakoniec som ostala malilinko sklamaná. Ale určite sa kniha oplatila, dajte si ju
Allis se po skandálu v televizi rozhodla opustit místo moderátorky a uniknout před světem na odlehlý fjord. Její zaměstnavatel je nevrlý Sigurd. Čekají, než se vrátí zpět jeho žena. Mezitím však jejich vztah roste a my tak začínáme oba dva poznávat a odkrývat jejich tajemství.
Musím se přiznat, že tuto knihu jsem si pořídila jen díky krásné obálce. Ani anotace mě moc nezaujala. Po dočtení musím říci, že si mě tahle knížka prostě našla.
Jen co jsem začala číst, tak hned první kapitola mě vtáhla do příběhu a já už se od knížky nemohla odtrhnout. Krásné prostředí, temná atmosféra, zvláštní hrdinové, a hlavně v textu cítíme tajemství, které chceme odhalit.
Krátké kapitoly přidávají na čtivosti, chybí zde klasická přímá řeč, ale do příběhu se to naprosto hodilo. Kromě krásné přírody tu je ukázána síla moře, a to mám v knihách vždy moc ráda.
Kniha mě rozhodně nenechala chladnou, prožívala jsem spoustu emocí. Chvíli mi bylo v příběhu dobře, jindy bych nejraději zavřela knihu a křičela. Ještě teď, den po dočtení, mi je z knihy smutno, příběh ve mně rezonuje a jsem ho stále plná.
Někdy se vyplatí dát na vlastní pocity, protože tuhle knihu jsem si prostě měla přečíst.
Tahle kniha mě hodně překvapila. Čekala jsem, že to bude něco podobného jako byl Ptačí domek, nějaká melancholie, ptáčci, příroda a tak. A mezitím se mi dostalo do ruky docela mrazivé psychologické drama mezi mužem a ženou, odehrávající se v drsném prostředí severského fjordu. A bylo to skvělé!
Allis se uchyluje na venkov, jelikož utíká před svou nedávnou minulostí. Najde si brigádu jako pomocná síla v jednom odlehlém venkovském domku.
Jeho majitel, nemluvný a divný pavouk Sigurd, jí příkře sdělí její povinnosti a hlavně si nepřeje být příliš rušen. Jeho žena se prý brzy vrátí.
A jak tak čekají na návrat paní manželky, začíná se mezi těmito dvěma naprosto nesourodými osobnostmi vytvářet zvláštní pouto. A co myslíte, vrátí se manželka?
Sigurd pomaličku odhaluje oponu své minulosti, která je stále opředena tajemstvím.
Zvláštní pro mě bylo číst bez přítomnosti přímé řeči, ale snadno jsem si na to zvykla. V knize se kromě dvou hlavních postav mihne jen pár dalších, ale příběh je vystavěn hlavně na těch dvou a podařilo se tak docílit poměrně strašidelného dramatu. Moc se mi to líbilo, můžu vřele doporučit všem, kdo rádi poodhalují tajemné stíny minulosti!
Celá kniha byla o tom,jak plela záhony a vařila protivnému chlapovi.Až doslova posledních 10 stranek to nabralo nějaké napětí.Ale jinak jedná velká nuda.Celkově nesympatická knížka.Dávám max.3***
(SPOILER)
Tohle byla jedna z těch knih, které hodně překvapí!
Navzdory krásné obálce je atmosféra typicky severská, temná, tichá, dusná, zvláštní....a to vás nutí číst bez přestání, protože příběh se někam ubírá a vy chcete rychle vědět kam....
Bylo celkem brzy jasné, kam vztah Allis a Baggeho míří, ale z toho vzájemného jiskření jsem měla skoro husí kůži.
Konec mě překvapil, ale ne tak úplně, protože Bagge byl s každou stranou temnější a ta temnota jako by v něm bobtnala....
Jedinečná kniha....
Rychle přečteno, zajímavé pojetí. Chvílemi jsme čekala, zda je to romantika nebo thriller.
Já teda tušila, že to nebude klasická slaďárna ....už jen proto, že to napsala norská spisovatelka:)) ...ale ono to bylo jako wtf, ty kraaaaaso:)) ... každopádně fakt doporučuju ️.... stručná, rychlá, temnější psychoromantika na jeden večer ️..... líbilo se moc ️:)) ️
Kniha, po ktorej som siahla intuitívne presne v ten pravý čas a to je pri tomto druhu literatúry veľmi dôležité - aspoň pre mňa :)
Kniha, ktorú by som si bežne nekúpila, ale dostala som ju ako darček k nákupu u Dobrovského a zaujala ma anotácia (inak zvyknem darčeky vyhadzovať z košíka, našťastie sa to dá, niektoré "darčekové" knihy k nákupom by som určite nečítala a tak ich radšej ani nechcem dostať :))
Kniha, ktorá ma chytila od prvých riadkov, na jeden dych som prečítala tretinu a potom na dva záťahy až do konca. A to hlavne a predovšetkým kvôli spôsobu, akým je príbeh podaný, ako je vyskladaný - jazyk autorky je neskutočne pútavý.
Príbeh, kde sa nedeje nič a zároveň všetko. Príbeh, kde priam počujete hrdinov rozprávať, aj keď kniha vlastne neobsahuje priamu reč (nie sú tam úvodzovky).
Dalo sa predvídať, ako to dopadne, ale to vôbec nevadilo. Dôležitá bola cesta a nie cieľ.
Pre mňa naozaj príjemné prekvapenie a jednoznačne TOP darček k nákupu, aký som kedy dostala :D
Odporúčam, keď budete mať chuť na atmosferický komorný príbeh, trošku temný, uveriteľný, ale hlavne pútavý a nezvyčajne napísaný.
Spíše lyrický příběh o Allis a Sigurdovi. Allis je vdaná novinářka, která je přistižena veřejně s jiným mužem a rozhodne se utéci. Najde si práci hospodyně v domě tajemného Sigurda. Tento muž je zprvu velmi nepříjemný. A kde je jeho žena?
Nejde ale ani omylem o scénář červené knihovny. Každý má svá tajemství a upřímnost děsí...
Celkovému ladění pomáhá i to, že v knize nejsou přímé věty v uvozovkách.
Letošní rok jsem začala úžasnou knihou. Konec roku je za pár dní a já si nemohla vybrat lépe. Ptačí tribunál je psycho od začátku až do úplného konce. Popis prostředí i osob je perfektní. Úplně mě to okamžitě vtáhlo do tohoto neobyčejného příběhu.
Nakonec docela milé překvapení (četla jsem po autorčině knize 53. týden, která mě dost zklamala, tak jsem neměla velké očekávání). Je to dobře vystavěný psychologický příběh, postavy sice nejsou moc sympatické, ale děj ubíhá svižně a udržuje čtenáře v napětí.
Něco mi tady chybělo. To pravé napětí, očekávání, zatajeny dech, překvapení, šok. Psychologie postav jede po povrchu a nikde se nedostává do hloubky, takže ke čtenáři postavy téměř nepronikaji.
Docela se mi líbilo, jak kniha postupně budovala napětí, líbil se mi i ten vztah mezi hlavními postavami. Konec knihy mě však nenadchl, doufala jsem možná v nějaké dynamičtější zakončení.