Půlnoční knihovna
Matt Haig
Mezi životem a smrtí stojí knihovna. Když se Nora Seedová ocitne v půlnoční knihovně, má možnost všechno napravit. Dosud byl její život jen přehlídkou zoufalství a výčitek. Připadá jí, že všechny včetně sebe zklamala. To se ale může co nevidět změnit. Knihy v půlnoční knihovně umožní Noře zažít, co by se stalo, kdyby mohla změnit svá dřívější rozhodnutí. S pomocí staré známé může Nora odčinit vše, čeho lituje, a zjistit přitom, který život je pro ni ten pravý. Ale vše není tak, jak si to představovala, a brzy ji její rozhodnutí uvrhnou i s celou knihovnou do velkého nebezpečí. Než jí vyprší čas, musí najít odpověď na odvěkou otázku: jaký je nejlepší způsob života?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , FobosOriginální název:
The Midnight Library, 2020
více info...
Přidat komentář
Knížka o náně, která neví, co chce. Plno líbivých citátů, spousta Eko uvědomění, hodně pocitu důležitosti (autora). Třeba takový Gaiman by celou tuto zásadní knihu zvládl na jedné A4. Dávám sice 3, ale jsou to pocitově 2,1. Zaokrouhlil jsem nahoru, jsem přece sluníčkový človíček.
Tak si úplně nejsem jistý, jak knihu uchopit. Na jednu stranu upřímně přiznávám, že se kniha četla snadno a rychle. Zanechala pozitivní poselství. Slibný začátek s předtuchou neblahého rozhodnutí hlavní hrdinky je ale utnutý jejím vstupem do půlnoční knihovny. Zde pro mne kniha ztrácí kouzlo. Vyprávění se stává schematickým a předvídatelným. Jako by se motalo na hranici krásné literatury, učebnice kvantové fyziky a alegoricky pojaté psychoterapeutické příručky. Brzy jsem pochopil, kam knihovna hrdinku zavede a kam ji nakonec vrátí. Chápu hluboké poselství knihy i cestu, kterou nás hrdinka musí provést, aby nám toto poselství dojemněji vniklo pod kůži. Jelikož se však celý svůj život snažím hledět spíše vpřed a nehrabat se ve svých exkrementech párátkem, s neustálým ujišťováním se co by, kdyby, katarzi ani hlubší emoce mi kniha nepřinesla.
(SPOILER) Přestože netrpím depresemi, tak jsem našel v knížce několik zajímavých inspirací. Například to, že výčitky jsou více než čímkoliv jiným jenom zbytečným břemenem. Zajímavé bylo také poznání toho, že životy po jiných trajektoriích, v důsledku jiných životních rozhodnutí, budou nejspíše kulhat daleko za očekáváním, se kterým člověk ono rozhodnutí učinil. Příběh (nebo vlastně příběhy) Nory se četl/y velmi dobře. Líbilo se mi, že ačkoliv možnost, že se Nora a Ash dají dohromady i v Nořině původním životě, doslova visí ve vzduchu od chvíle, kdy se Nora do svého původního života vrátí, tak to autor jenom decentně naznačí a nechává tak kus příběhu i na čtenářově fantazii.
Moc zajímavý námět na knihu. Co mě osobně překvapilo, byl nepříjemný pocit, ktery jsem měla při čtení. Hodně negativních a smutných kapitol, které mě opravdu rozesmutnili. Závěr byl pro mě docela překvapivý a naopak milý. Kniha nenásilně nutí k zamyšlení nad vlastním životem. Přeci jen mi tu něco, nevím přesně co, chybělo, abych dala plný počet hvězdiček
Kniha má hlubokou myšlenku, ale pořád mi něco chybělo, abych dala plný počet hvězdiček
Námět na knihu skvělý, zajímavý...celkově se to četlo moc dobře, jen některé pasáže byly na mě trochu zdlouhavé....
Ano. Kniha nás nutí k zamyšlení. Jak by náš život vypadal, kdybychom se v každém životním okamžiku rozhodli jinak, než jsme se rozhodli? Kudy by se ubíral, kam by směřoval? První kapitoly mě moc nebavily, ale pak nastal ten zlom, že už jsem nad vším začala přemýšlet a ten příběh mě vtáhl do děje. Poučení? Nemám žádné, přečtěte si knihu. Ale vážně občas musí být člověk rád za to, co má.
Kniha o zivote, vycitkach, smyslu... Jedna z nejctivejsich, ktere jsem mela posledni dobou v ruce.
Kniha určitě stojí za přečtení. Snad každý si už v životě položil otázku, jak by jeho život vypadal, kdyby se v určitých situacích rozhodl jinak. Hlavní postava dostane možnost zjistit to na vlastní kůži. Kniha navede čtenáře k poznání, že všechno zlé je na něco dobré. A že vždy záleží na pohledu na věci a situace, které se nám v životě dějí. Na maličkostech záleží. Knihu doporučuji, čte se moc dobře.
4,5* Jak by vypadal můj život, kdybych se tenkrát rozhodla studovat jinou školu, kývla na tu druhou pracovní nabídku, neměla děti…? V posledních letech jsem o tom mockrát přemýšlela.
Hlavní hrdinka Nora nemusela o alternativních životech jen přemýšlet, mohla je i prožít. A zjistila, že ne vždy byl svět tak růžový, jak si ho původně představovala.
Čtenáři se při společném putování dostane poznání, které lze aplikovat i na vlastní život. Dnes už totiž nezáleží na tom, co jsme si zvolili včera, před týdnem nebo pěti lety. Dokud jsme tady, máme před sebou nekonečné množství možností a je jen na nás, jak s nimi naložíme.
Začátek knihy se mi moc nelíbil. A konec mi byl jasný od první třetiny knížky, ale po polovině už se mi začala knížka velice líbit a konec byl moc dobrý :)
Nikdy se nestanu všemi lidmi, jimiž bych se chtěla stát, a neprožiji životy, jež bych chtěla prožít. Nikdy se nenaučím všechny dovednosti, jež bych se chtěla naučit. A proč to chci? Chci prožít a cítit všechny odstíny, tóny a obměny duševních i fyzických zkušeností, jež jsou v životě možné.
Sylvia Plath
"Chtít" je zajímavé slovo. Znamená nedostatek. Někdy stačí vyplnit ten nedostatek a původní chtění zcela zmizí. Možná cítíš nedostatek spíše než chtění. Možná existuje život, ve kterém bys doopravdy chtěla žít.
Každý život se skládá z milionů a milionů rozhodnutí. Některá jsou velká, jiná malá. Ale pokaždé když se rozhodneš pro jednu možnost místo jiné, změní to výsledek
Proto nikdy nepodceňuj, jak velký význam mají maličkosti. Na to vždy pamatuj
Při honbě za absolutním ideálem v nekonečnu možností životů je Nora postavena před zásadní otázku: jak takový dokonalý, šťastný život vlastně vypadá?
S Norou, která cestuje mezi životy máte možnost prožít pocit naprostého selhání, prázdnoty, štěstí, zoufalství, touhy i nalezení.
Nalezení toho, že životu nemusíš rozumět, stačí ho žít.
Audiokniha v podání Petry Špalkové je naprosto skvělá.
Moc se mi líbily všechny ty možnosti, které Nora měla, i to k čemu nakonec došla. Asi každý si občas řekne, jak by to asi dopadlo, kdybych tenkrát …….Tak tahle kniha přesně toto “kdyby nabízí.
Hodně zajímavý příběh, no přiznám se, hodně jsme přemýšlela, jestli bych takovou možnost jako měla hlavní hrdinka chtěla, ale pravděpodobně asi ne, beru život tak jak přichází, občas se zasním, jaké by to bylo, kdybych některé situace řešila jinak, ale to je jen sen a snem zůstane
Tahle kniha na mě svého času vyskakovala všude možně a nevypadala vůbec špatně, takže jsem jedné slevové akci nakonec podlehla. A to byla chyba. Sice se mi hodí do výzvy, ale to je asi tak všechno.
Nejdřív strašně dlouho trvalo, než se Nora vůbec rozhodla zemřít, ty hodiny před tím se docela vlekly. Pak přišla půlnoční knihovna, což samo o sobě mi přišlo jako docela zajímavý nápad. Ale na přeskakování do alternativních životů mi jedna věc neseděla. Sama Nora je dost případ, pro psychiatra.
Asi ve třetině knihy jsem si s děsem uvědomila, že asi vím, jaká bude pointa. Ano, s děsem. Uhodnout ve třetině knihy vraha, to si tleskám, ale pochopit takhle brzy pointu... Jasně, za to kniha nemůže, ale už mě to potom prostě tolik nebavilo. Možná ještě ta část s Hugem, ale jinak... A protože s pointou jsem se nesekla, tedy nijak výrazně, ani ten konec mě nepřekvapil. Možná, že kdyby nebyl tak děsně happy, dala bych o hvězdičku víc.
Tato kniha ve mně velice rezonovala a doporučuji ji každému, kdo rád čte... Nenápadné téma, který řeší hodně z nás a donutila mě zamyslet se i nad mým životem/příběhem...
Hodně zajímavé téma, které mě donutilo uvažovat nad tím, co kdyby to byla možnost. Kam já bych se chtěla vrátit, do jakého života bych chtěla vstoupit. Určitě by to byla zajímavá zkušenost a myslím si, že stejně by nakonec každý skončil tam jak je, jako ostatně i Nora.
Štítky knihy
sebevražda naděje deprese psychoterapie zklamání knihovny alternativní vesmír fantasy britská literatura alternativní realita
Autorovy další knížky
2022 | Půlnoční knihovna |
2018 | Vězeň času |
2011 | Radleyovi – Upíři odvedle |
2016 | Důvody, proč zůstat naživu |
2022 | Kniha útěchy |
Zvláštní kniha. Zpočátku jsem se vůbec nemohla začíst, hlavní hrdinka mě neskutečně iritovala svou ukňouraností a tím, jak se stavěla pasivně ke svému životu. Když jsem překonala první polovinu, tak jsem si asi už zvykla, byť tedy chování hlavní hrdinky nechápu. Konec knihy vede k tomu, že nakonec dávám 3,5 hvězdičky, protože ten za to stál.
Jo a deset bodů navrch za homozápletku, ta přece v žádné dnešní kvalitní literatuře nesmí chybět, ač ději ani knize nic nepřidává. Moooc jsem se bála, že budu tentokrát ochuzena, a ne...