Půlnoční knihovna
Matt Haig
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492784/bmid_pulnocni-knihovna-RXB-492784.png
4
3751
3751
Mezi životem a smrtí stojí knihovna. Když se Nora Seedová ocitne v Půlnoční knihovně, je přesvědčená o tom, že dosud byl její život jen přehlídkou zoufalství a výčitek. Připadá jí, že všechny včetně sebe zklamala. To se má ale co nevidět změnit. Každá kniha v Půlnoční knihovně představuje život, jaký by Nora žila, kdyby se v určitou chvíli rozhodla jinak. S pomocí knihovnice se může začíst do jednotlivých knih a zjistit, kam by ji jiná rozhodnutí dovedla. Nora cestuje mezi vlastními životy a snaží se najít jeden, ve kterém by opravdu žít chtěla a mohla v něm zůstat. Při honbě za absolutním ideálem v nekonečnu možností je pak postavena před zásadní otázku: jak takový dokonalý, šťastný život vlastně vypadá?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2022
,
Fobos
Originální název:
The Midnight Library, 2020
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha si mě od začátku získala. Skvělý námět, jednoduše a čtivě napsáno (zároveň ale s nemalými dávkami čisté deprese), krásně zpracované důležité myšlenky, které často opomíjíme. Věřím, že nemusí sedět každému, přesto je to podle mě nadprůměrně dobrá a propracovaná kniha. Jen konec mi přišel trošku odbytý, narychlo vysvětlený bez filozofických podkladů a většího hloubání jako tomu bylo v průběhu knihy. Takže slabších 5*, ale pořád 5.
Přečetla jsem již spousty knih, ale nikdy jsem nečetla nic podobného tomuto příběhu. Strašně zajímavý koncept, který nikoho, podle mě, nenechá bez zamyšlení.
Kniha se četla sama a hezky, jednoduchá čeština. Příběh je kouzelný a myslím si, že mnoho z nás by rádo takovýto "život" zkusilo. Musí být zajímavé nahlédnout do své knihy výčitek. Mnoho z nás si ani neumí představit, co vše by se v ní nacházelo - od velkých věcí až po ty malicherné. Zkusit si život, kde bych se v několika situacích rozhodla jinak je lákavý. Co vše by se mým jiným rozhodnutím změnilo? Kniha velmi zajímavě pojatá, bohužel i přesto se jedná o něco, co mě osobně nenaplňuje.
Tohle je přesně ten příběh, který jsem dlouho potřebovala. Už rok se mořím otázkou "Co by bylo, kdyby....". Prošla jsem si velmi složitým životním obdobím a tahle kniha mi ukázala, že ať se děje cokoli a zvlášť to, co se nedá vrátit (jako je ztráta nejbližšího člověka), tak záleží jen a jen na vás, jak se svým životem naložíte a jak budete žít dál.
Zajímavá myšlenka, dobrý námět. Hodně mne to navedlo na přemýšlení o tom, co by bylo, kdyby...
Skvělá kniha, dobrý zajímavý způsob, jak se zamyslet nad svým životem. Úplně mi to sedlo, jakobych viděla samu sebe. Člověk má kolikrát v životě pocit, že mu nic nevychází, kolik věci spackal, co všechno promarnil....a že by chtěl žít jinak, jiný život. Někdy je dobre takovou knihovnu navštívit a vyzkoušet si jiné životy, jaké by to bylo kdyby... Až nakonec zjistíme, že ten svůj život máme stejně nejraději, a ten jediný je správný.
Tato kniha mě zaujala hned od svého počátku. Dobrý nápad i způsob provedení, ale především je to tím, že mi absolutně vyhovoval styl, jakým je tato kniha napsána. V existenci paralelních světů věřím. Mám proto své osobní "důkazy", které ovšem nemohu předložit, jelikož se jedná o mé osobní prožitky. Nicméně má představa je značně odlišná od té, kterou nám zde autor předkládá. Protože se o dané téma zajímám, mám pocit, že je v této knize několik nelogických věcí. Ale za to bych knize hvězdičku nestrhávala. To co mi ale opravdu vadilo, byl samotný závěr. Jednak je strašně předvídatelný. Hned jak Nora prozkoumá první svět, jsem věděla, tušila jak příběh skončí. Ale nejvíc mi vadilo, jak byl ten závěr přeslazený. Myslím si, že tato kniha měla mít rozhodně větší ambice, než se nakonec stát románem pro ženy. Kdyby zde byl otevřený konec, dala bych knize bez váhání víc než 5 hvězd. Já bych to zakončila asi následovně. Nora se vypotácí ze svého bytu a z posledních sil se pověsí na zvonek u svého souseda a zvoní, zvoní a zvoní. Takový závěr by mě opravdu dojal a kniha by se mi dostala hluboko pod kůži. Možná, že skutečným hlavním důvodem, proč mě tento příběh tak bavil poslouchat, byl pro mě velice vhodně zvolený narátor. Byla jím paní Petra Špalková, jejíž hlas mému uchu opravdu lahodí.
Úžasná kniha na kterou jsem se moc těšila a jsem nadšená. S Norou jsem se v mnoha ohledech ztotožnila. Moje Kniha výčitek by byla opravdu hodně objemná. Kéž bych se také mohla ocitnout v této úžasné knihovně a vybrat si některý jiný život.... Přesto mi z této nádherné knihy vyplynulo i několik ponaučení. I kdybychom žili jiný život, nebyl by bez bolesti, smutku, hněvu, bolesti a těžkých rozhodnutí. Žádný život nemůže být dokonalý a stále šťastný. Věřím, že vše v našem současném životě má smysl, že si máme něčím projít, učinit některá rozhodnutí, abychom potom byli silnější, vážili si sami sebe a neopakovali stále stejné chyby. Nejdůležitější je, milovat sám sebe, neřídit se tím, co si přejí a co chtějí ostatní, ale tím co chceme my.
"Otázka není, na co se díváš, nýbrž co vidíš".
Naivita tomu sluší. Starší kamarádky Gaarderova Sofie a Coelhova Veronika by si s Norou určitě měly o čem popovídat. Pakliže přisoudím chvíle, kdy se filozofka s přehledem doptává jako máňa v ušmudlané zástěře, zmatení z "přestupu", můžu být spokojená; přes odhadnutelnost se příběh čte pěkně a člověk z něho vyleze "s nadhledem usmátý".
"Ona se pro tenhle život nehodí."
"Některé pravdy jsou prostě nesdělitelné."
"...milion a milion rozhodnutí. Některá jsou velká, jiná malá. Ale pokaždé, když se rozhodneš pro jednu možnost místo jiné, změní to výsledek."
Ve třetině odkládám - nezaujalo, tuctově a navíc depresivně zpracované téma myšlenek na jiné možné vlastní životy (zde letmé prožití pár okamžiků), kdyby došlo k jinému rozhodnutí na cestě životem (zde se to asi řídilo silou hrdinčiných výčitek). Možnosti ale nejsou neomezené, jak poučuje knihovnice Noru na smutném příkladu jejího kocourka Voltaira...
Na rozdíl od některých komentujících mi ale připadalo naprosto přirozené, že právě dotyčná hrdinka, která sice neměla žádnou momentální, akutní krizi ve svém životě, jej chtěla ukončit jako zcela neužitečný. Nejen že by nikomu nijak zvlášť nechyběla (fakt), ale hlavně skutečně promarnila tolik příležitostí a různých výrazných nadání (a to ne z nějakých vnějších příčin, ale ze svého vlastního zbabělého rozhodnutí).
Námět pro knihu výborný. Téma paralelních vesmírů a otázky "coby kdyby" mě vždycky fascinovalo, takže jsem byla nadšená, že se jej nějaký autor v moderním pojetí ujal. Avšak způsob, který zvolil, mě až tak nenadchl. Příběh na mě působil velmi depresivně, což bylo pravděpodobně i záminkou, nicméně přistihla jsem se, že se při čtení občas cítím jako hlavní hrdinka v první části knihy (opravdu může být v dnešním světě záminkou k sebevraždě fakt, že člověk nedokázal nic světoborného a žije prostým, průměrným životem? To už samo o sobě uvrhne čtenáře do lehké deprese a pochybnostmi nad vlastním životem). Vyústění příběhu jsme asi všichni předpovídali, takže závěr knihy tuto melancholickou náladu lehce vyvážil a poselství bylo jasně a stručně předáno. Co mě ale maličko mrzí a musím kvůli tomu strhnout jednu hvězdu, je to, že autor si se závěrem a s myšlenkou celého příběhu víc nepohrál. Ocenila bych hlubší filozoficko-psychologické zamyšlení se nad pojetím života, nad tím, jak je třeba vnímat a prožívat život, který se odehrává v tomto vesmíru, apod. Řekla bych, že pointa na konci knihy, ke které jsme celou dobu směřovali, byla zbytečně odfláknutá a zjednodušená. Respektive tam pouze byla.
Přesto jsem ráda, že se mi kniha dostala do rukou a myšlenky v ní mnou budou (doufejme) ještě chvíli rezonovat.
U této knihy je dobré vědět, o jakém tématu budete číst. Mě se do takového čtení moc nechtělo, ale ta obálka je úžasně přitažlivá. A obsah mě osobně přišel velmi dobrý a uvěřitelný. Za sebe doporučuji k přečtení.
(SPOILER)
Velká očekávání máme proto, aby byla zklamána. Nevím jak u vás, ale u mě to funguje stoprocentně, a to i s touto knihou – vyskakovala na mě všude, kde jsem se ocitla, v reálu i virtuálu, synopse je velice lákavá... a tak jsem si ji koupila a pak už jen trpěla.
Nerada čtu knihy, které začínají smrtí hlavní postavy. Tady je to samozřejmě důležité pro další děj, ale nemohla to být třeba nehoda? Osobnost hrdinky je totiž další věc, kterou vůbec nemusím – bolestínská, depresivní fňukna, která může za všechny strasti světa a jako východisko zvolí sebevraždu.
Samotná Půlnoční knihovna a možnost nakouknout do životů, které by žila, kdyby něco někdy udělala jinak... na první pohled to vypadá lákavě, ale patlat se neustále v minulosti nevede k ničemu dobrému a jak mě kniha celkově neoslovila, potěšilo mě, že v tomto spolu souzníme:D
Návštěvy životů, debaty s "knihovnicí" Půlnoční knihovny, vzpomínky... tři čtvrtiny knihy byly docela depka, konec to trochu vylepšil a poselství knihy je moudré, ale celkově ve mě zůstala hlavně lítost nad lidmi, kteří se utápí ve výčitkách a sebelítosti, aniž by dokázali vidět tu jednoduchou cestu ven.
Kniha mě velice oslovila. Jedná se o příjemné odpočinkové čtení, které ale zároveň vede k zamyšlení. Krátké kapitoly jsou naprosto vyhovující. Koncept a celkový nápad se mi velice líbí, za mě i dobře propracovaný a hezky čitelný. Myšlenka přeskakování do paralelních vesmírů různých životů Nory má pár mezer, i tak se však jedná, dle mého názoru, o velice dobře propracovaný koncept. Čtení jsem si užila a nad Norou a jejími životy budu ještě nějakou chvíli přemýšlet. Kniha za mě 10/10
Za mě zas zde zbytečně nadhodnocená kniha. Téma mi přišlo zajímavé, ale zpracování je totální průměr.. Škoda.
(SPOILER)
Vlastně ani nevím, jak knihu popsat. Každý si na ni samozřejmě udělá svůj názor. Každopádně při čtení se moje nálada pohybovala jako na houpačce. Zpočátku totální deprese, chvílemi jsem uvažovala, že knihu odložím. Nakonec jsem pokračovala dál, kdy se Nora dostala do knihovny a zkoušela různé životy. Jak se snažila pokaždé zaujmout svou roli, ale neznalost detailů a nespokojenost s osudem svých bližních ji "vyhodila" zpět do knihovny. Pak našla ten jeden ideální život a zase... puf. Celé je to o tom, aby zjistila, že chce být tam, kde vlastně ani být nechtěla a získala nový úhel pohledu.
Kniha rozhodně nabízí prostor k zamyšlení se nad svým vlastním životem. Jsme spokojení? A co nám vlastně chybí? "Chtít, to je zajímavé slovo. Vlastně znamená nedostatek."
Na to jak byla tato kniha vychvalovaná, nic moc. Ale není to můj styl, takže po přečtení jsem trochu moudřejší.
„Víme jen to, co vnímáme. Všechno, co prožíváme, je jen náš pohled na skutečnost. Otázka není, na co se dívás nýbrž co vidíš."
Moc krásný příběh na zamyšlení. Něco jako paralelni světy a takovych knih moc neni...
Štítky knihy
sebevražda naděje deprese psychoterapie zklamání knihovny alternativní vesmír fantasy britská literatura alternativní realita
Autorovy další knížky
| 2022 |  Půlnoční knihovna |
| 2018 | Vězeň času |
| 2011 |  Radleyovi – Upíři odvedle |
| 2016 | Důvody, proč zůstat naživu |
| 2022 | Kniha útěchy |
Anotácia lákavá. Téma zaujímavá – žena s mnohými talentami skončí nezamestnaná, nemilovaná, bez priateľov a bez domáceho maznáčila. Tak sa pokúsi o samovraždu, no v priestore medzi životom a smrťou dostane možnosť prežiť si všetky alternatívy, v ktorých sa rozhodla inak. Nahrádza samú seba v paralelných vesmíroch (bez spomienok na minulosť svojich alternatívnych ja) a sleduje, ako si tam žije.
Spracovanie je strašné. Síce čítavé, ale totálne neuveriteľné, skratkovité s predvídateľným, hlúpym záverom. Autor si na takú obrovskú tému, ako sú paralelné životy a alternatívne reality, zvolil príliš malinký priestor. Toto je ako pokúsiť sa napísať Pána prsteňov na dve strany. Do hlavnej hrdinky som sa nevedela absolútne vcítiť, pretože jej emócie boli buď nijaké, alebo plytké, opísané v rýchlosti a polopate. Základná premisa príbehu nedáva zmysel. Ako môže jedno jediné rozhodnutie viesť človeka k tomu, aby sa stal rockovou hviezdou či olympijskou plavkyňou? Nebolo tam treba tých rozhodnutí viac? Napríklad aby sa po celú dobu výstupu na vrchol neozhodol to vzdať? Muselo existovať množstvo variant úspechu a nielen takých, kde bola účelne naaranžovaná smrť hrdinkiných blízkych, aby sa nám dostalo trápneho poučenia: že sláva je fuj, úspech je fuj, veda je fuj, rodina je fajn, ale najlepšie zo všektého je premrhať všetky svoje talenty a pozitívne ovplyniť troch ľudí nameisto pozitívneho ovplyvňovania miliónov či bojovať proti globálnemu otepľovaniu. A ešte mať aj mŕtveho kocúra. Nie, toto naozaj neprehltnem. Neprehltnem ani to, aké boli všetky životy vykonštruované tak, aby do nich Nora hladko zapadla a bez spomienok sa v nich bez problémov pohybovala a nikto to neriešil. Nanajvýš sa jej opýtal, či je v poriadku, a keď odpovedala, že áno, zakaždým to nechal plávať! Norina ohromná vynaliezavosť a rečníctvo je v úplnom protiklade s tým, že pred ľuďmi máva trému. Čitateľ skrátka strašne cíti, ako sa postavy správajú proti všetkej logike a prirodzenosti, ako sú nasilu strkané autorom presne tam, kde ich chce mať.
Kniha mala pre mňa iba jeden jediný silný moment. Keď hrdinke umrel (a ešte raz umrel) jej tigrovaný kocúr. A to iba z dôvodu, že sama chovám tigrovaného kocúra. Vraciam knihu do nepolnočnej knižnice a rozhodne nikomu neodporúčam.