Půlnoční knihovna
Matt Haig
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492784/bmid_pulnocni-knihovna-RXB-492784.png
4
3737
3737
Mezi životem a smrtí stojí knihovna. Když se Nora Seedová ocitne v Půlnoční knihovně, je přesvědčená o tom, že dosud byl její život jen přehlídkou zoufalství a výčitek. Připadá jí, že všechny včetně sebe zklamala. To se má ale co nevidět změnit. Každá kniha v Půlnoční knihovně představuje život, jaký by Nora žila, kdyby se v určitou chvíli rozhodla jinak. S pomocí knihovnice se může začíst do jednotlivých knih a zjistit, kam by ji jiná rozhodnutí dovedla. Nora cestuje mezi vlastními životy a snaží se najít jeden, ve kterém by opravdu žít chtěla a mohla v něm zůstat. Při honbě za absolutním ideálem v nekonečnu možností je pak postavena před zásadní otázku: jak takový dokonalý, šťastný život vlastně vypadá?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2022
,
Fobos
Originální název:
The Midnight Library, 2020
více info...
Přidat komentář
Zajímavá kniha, která mě přiměla zamyslet se nad svým životem, ve kterém jsem šťastná a spokojená. Je lákavá představa tajemné knihovny, ve které můžete prožívat různé životy, když momentálně v tom svém nejste spokojení.
Hodně inspirativní a poutavé čtení, po dokončení vás přiměje se zamyslet nad svým životem a jeho nekonečnými možnostmi :) Určitě doporučuji!
4,5*/5*: Začátek knihy mě až tak nenadchl, ale druhá polovina knihy a především její konec to až nečekaně vyšvihl svou čtivostí, zvraty a moudrostí. Ta se vine celou knihou, ale v druhé polovině je nejpatrnější. Ačkoli jsem si to nemyslela, ke knížce se určitě vrátím a všem ji doporučuji si přečíst. Možná jsou moudra někdy trochu schovaná, ale jsou tam, a když je člověk správně naladěn, dozví se převratné věci a uvědomění pro své aktuální prožívání. Tuším, že se mi některé věci z knížky budou vybavovat i v budoucnu. Pro někoho, kdo byť okrajově prožíval podobné trápení jako hlavní hrdinka, musí tato knížka být pokladem.
(SPOILER)
Abych řekl pravdu, z této knihy mám takové rozporuplné pocity. Na jednu stranu se tam dost často poměrně zbytečně filozofuje, na druhou stranu je celá kniha, všechny postavy kromě hlavní, motivace a děj napsaná velmi povrchně a plytce. Na jednu stranu tam vysvětluje všechny možné mechaniky knihovny, ale na druhou stranu tam polovinu z nich totálně vyignoruje, píše nesmysly, nesedí mu časová osa v různých světech, mění se realita, kterou nelze změnit rozhodnutím hlavní postavy.
Shrnul bych to asi takto. Hlavní myšlenka celkem zajímavá, přestože není zrovna originální. Spousta věcí tam nesedí, ale dá se to přežít, protože je to napsané celkem čtivě. Jen už od vstupu do Knihovny musí být úplně každému čtenáři jasné nejen jak to celé dopadne, ale i jaké životy si Nora zkusí.
Chceli by ste mať možnosť voľby a vybrať si život, v ktorom sa vám bude dariť viac ako teraz, keď plánujete zomrieť? Túto možnosť dostane hlavná hrdinka v poslednú chvíľu svojho života, a aj ju využije. Vlastne, má miliardy možností, kde sa jej nenaplnené ambície a sny stávajú reálnymi. Športovkyňa, vedkyňa, cestovateľka, umelkyňa, manželka a matka... Putuje po svojich životoch, niekde je slávna a úspešná, inde osamelá, sklamaná, milovaná, nenávidená. Ak by sa v tej role cítila fajn, splynie s daným životom a bude pokračovať ďalej. Ale ona sa neustále sťažuje, nič jej nie je dobré. Vo svojich životoch akoby neustále tápala a nie vždy sa do svojho ja dokáže hneď vcítiť. Nepozná mená, súvislosti, nemá tamtie vedomosti... je len cestovateľkou. Filozofický presah je zjavný, rozhodnutia musí urobiť a vždy majú na niekoho dosah. No s postavou/postavami sa len ťažko zžíva nielen Nora, ale aj čitateľ. Kĺzanie do paralelných životov je zábavné, aj otravné zároveň (lebo princíp sa neustále opakuje). Verím však, že to niektorých čitateľov zaujme a začnú premýšľať, čo s vlastným životom, budú žiť naplno aj so všetkými chybami i rozhodnutiami. Vždy ste pre niekoho dôležitý. Ale uvedomuje si to aj Nora? Spočiatku depresívna kniha začína s tou jedinou povestnou pretekajúcou kvapkou, ktorá dovedie Noru do Polnočnej knižnice a k jej vlastnej knihe výčitiek. Mať možnosť voľby ideálneho života v literatúre nie je neznáma*, ale práve Matt Haig to pomerne optimisticky podáva. Ak máte chuť rekapitulovať, či čítať inšpiratívnu knihu bez priamych motivačných rád, siahnite po tejto. Možno odhadnete, ako sa skončí, možno nie. Listovať rôznymi knihami a vďaka nim prežiť iné životy, sa dá nielen v rovnomennej knižnici - ale aj v tej našej. :)
* tuším som raz (v Ikarii?) čítala aj poviedku s dosť podobným námetom (tam si hrdina vyberal, že je najkrajší, najmúdrejší, či vie robiť najlepšie bubliny, no mal len tri možnosti);
alebo Život po živote od Kate Atkinson - hl. hrdinka sa rodí znovu a znovu a vyhýba sa chybám, aby naplnila zmysel svojho života;
alebo trochu iná - Zakletý v čase/Žena cestovateľa časom od Audrey Niffenegger - kde sa hl. hrdina neriadene objavuje v istých okamihoch svojej jedinej lásky...
Už dlouho se mi nestalo abych se o knížce vyjádřila vulgárně, ale zde nejde jinak. To je taková píp.... Jediná smysluplná věta, kvůli které jsem to měla číst :
Být součástí přírody znamená být součástí přirozené vůle žít.
"Otázka není, na co se díváš, nýbrž co vidíš."
Henry David Thoreau
Půlnoční knihovna je rozhodně zajímavé čtení ... ale ...
Začátek mi až příliš připomněl knihu Veronika se rozhodla zemřít od Paulo Coelho, kterého jako by Matt Haig přímo citoval. Jen vyměnil Veroniku za Noru Seedovou a přidal hodiny.
Nápad s půlnoční knihovnou, kde se zastavil čas a kde je všechno možné, je dobrý a nosný, ovšem kdyby nebylo toho věčného (autorova i Nořina) filozofování. A také kdyby člověk neznal tu myšlenku ...co by se stalo, kdyby... už z jiných verzí, např. z filmů Otec rodiny nebo Všechno, všude, najednou. Výsledkem u Matta Haiga je sice zajímavá, ale lehce předvídatelná kniha, kdy už po několika návratech do knihovny pozornému čtenáři musí dojít, kam to celé asi spěje.
P. S. Veronika se rozhodla zemřít je nejméně o jednu třídu lepší.
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy - i na základě většinou hezkých hodnocení a komentářů. Trochu mě odrazovalo, že je to žánr fantasy, který skoro nečtu. Ale toto bylo jiné fantasy, než jakého jsem se obávala. Bylo to prostě skvělé. Zrovna mi ta knížka sedla. I filozofická, v podstatě poučná, ale takovým příjemným způsobem. Prostě mě to všechno bavilo a moc oceňuji přesah knížky. Přiměje člověka se zamyslet i nad svým životem a - prostě je ta knížka skvělá a doporučuji.
Kniha se četla rychle a dobře. Příběh byl zajímavý, i když bylo docela jasné jak to skončí, stejně jsem byla napjatá, jestli to tak bude. Ze začátku je dobře vykreslená deprese bych řekla. Myslím, že lidem, kteří nezažili nic takového, se bude zdát Nina asi slabá. Hezky je tam ukázáno, jak spousta našich výčitek je vlastně jen fantazie nás samých. Autor zde hodně zařazoval kousky z filozofie. Mne osobně to nevadilo, ale někdy mi přišlo, jakoby se sám autor chtěl pochlubit s tím, co zná.
Za mě milé a příjemné čtení, které mi sedlo. Kniha se četla rychle a děj pěkně ubíhal.
Líbilo se mi nenásilné propojení s filozofií.
Donutí člověka přemýšlet nad svou vlastní knihou výčitek.
Stane se vám někdy, že začnete číst knihu, o které nejste úplně přesvědčeni, ale máte ji třeba do výzvy, na doporučení apod. a právě ta kniha se stane tou, která je čtená v přesně ten správný čas, náladu, zkrátka, zasáhne vás přesně do černého. To se mi stalo s touto Půlnoční knihovnou. Za mě skvělá! Ale možná, číst ji jindy...? Nevím. Každopádně teď se mi líbila a určitě můžu doporučit. Svoje poselství má....
Mně se kniha zdála milá, jemná, příjemná. V době neskutečného stresu ideální, odpočinková. Líbila se mi její myšlenka, nenásilné propojení s filozofií a poslání - abychom byli rádi za to, co máme, i když si myslíme, že můžeme dělat víc pro sebe i pro ostatní, snažit se víc, víc pracovat a zároveň víc odpočívat, milovat, učit se, číst, usmívat se i plakat, tvořit a cestovat... A přitom stačí jenom být.
Díky.
Omlouvám se, tato kniha získala naprosto nadšené recenze, ale nebyla pro mě. Přišla mi nesmírně nudná a neoriginální. Před dávnými lety byl natočen film Rodinný muž s Nicolasem Cagem, který má neuvěřitelně podobnou zápletku. Hlavní hrdina se probudí a zjistí, že je ženatý se svou dávno ztracenou láskou a je otcem dvou nebo tří dětí. Nora stráví velkou část knihy tím, že si stěžuje na svůj život.
Celkově to nestojí za ten humbuk, do značné míry zapomenutelné a lepší investicí vašeho času a peněz by bylo podívat se na Rodinného příslušníka.
Na knížku jsem se těšila, četla se plynule, rychle vtáhla do děje. Knihu jsem odložila až na konci.
Rychlé a hezké čtení. Příběh mě přiměl zamyslet se nad mojí vlastní knihou výčitek. Děj plynul pěkně jako voda a kniha skončila přesně tak, jak jsem od začátku očekávala a jak se to asi líbí většině čtenářů.
(SPOILER) Tak nějak zcela upřímně nevím co napsat. Moc se mi do knihy nechtělo, ale v rámci letošní čtenářské výzvy jsem ji popadl jako nejmenší možné zlo. No světe div se ono to bylo docel dost dobré asi na 5 to není ale 4 hvězdy si to zaslouží. Bavilo mě prozkoumávat různé životy s hlavní postavou i když tak nějak se dal konec očekávat. Co mě ale trochu mrzí je neustálé tápání v novém životě, jako nějaký základ ohledně jmen a znalostí který by v té době měla dostat mohla. Představte si situaci, že si vybere život kde je pyrotechnička ocitne se zrovna v momentě kdy detonuje bombu a z pochopitelných důvodů neví jak to provést a umře čímž umře i doopravdy super. To je trochu nedomyšlené.
Kniha mi strašila v seznamu k přečtení už dlouho. Než jsem se k ní dostala, totálně jsem zapomněla, proč jsem ji chtěla číst nebo o čem má být.
Začátek mě vtáhl - deprese hlavní hrdinky, možnost prozkoumat alternativní reality - voda na můj mlýn. Pročítala jsem stránky a přemýšlela nad nimi, ale čím víc jsem Noru poznávala, tím větší propast se mezi námi tvořila. Nemáme spolu nic společného kromě zkušenosti s depresí.
Někde u Nořina setkání s Hugem jsem se začala nudit, což dost ovlivnilo můj pohled na druhou polovinu knihy, jejíhož hodnocení se vzdám.
Konec mi nicméně přišel dost táhlý - jako když se s někým rozcházíte, už jste si třikrát řekli "Tak ahoj zítra." a stejně pořád stojíte přede dveřmi nebo na rozcestí a klábosíte a minuty ubíhají.
Moje původní hodnocení bylo 4,5 hvězdy, ale ty 4 budou přesnější. I přesto chci knihu zařadit do vlastní knihovny, abych se k ní mohla vracet.
(SPOILER)
Skvelá kniha. Jemná, nenasilná a predsa človeka niečo naučí.
A to, že môžete skúsiť milión rôznych verzií života, ale najlepší je iba ten jeden ktorý žijete. A je iba na vás, ako ho svojimi rozhodnutiami a vôľou budete viesť.
Štítky knihy
sebevražda naděje deprese psychoterapie zklamání knihovny alternativní vesmír fantasy britská literatura alternativní realita
Autorovy další knížky
| 2022 |  Půlnoční knihovna |
| 2018 | Vězeň času |
| 2011 |  Radleyovi – Upíři odvedle |
| 2016 | Důvody, proč zůstat naživu |
| 2022 | Kniha útěchy |
"Nestěžuj si a žij", to by šlo. Ale jinak neoriginální, předvídatelné, zbytečné blábolení o kvantové mechanice, nezajímavé alternativní reality. Nedokázal jsem nemyslet na tu verzi Nory, které byl život ukraden, aby se v něm 'naše' Nora chvíli divně plácala a pak zase vrácen. Obecně kniha, která předstírá hloubku, ale když ji chcete prozkoumat, rychle se zapíchnete do bahna na dně.