Půlnoční povídky
Zuzana Ceplová , * antologie
Antologie hororových příběhů. Hrůzostrašné příběhy o nevysvětlitelných záhadách a tajuplných úkazech.
Přidat komentář
Tenhle výbor miluju. Včetně ilustrací. Některé povídky slabší, některé v rámci žánru, toho poctivého romantického hororu, výborné.
Souhlas s kolegou eraseheadem, klenoty této sbírky jsem bohužel četl už jinde, a valná většina zbytku patří spíš do romantických povídek, než hororových. Pokud ovšem povídky neznáte, za přečtení to asi stojí.
Knihu jsem našla u dědy v knihovně a zaujala mě. Některé povídky byly super, některé horší a některé bych už znovu nečetla. Ale jako spestření super. Občas se ráda vracím do doby hodně minulé.
Jestliže Tichou hrůzu lze považovat přinejmenším za jednu z nejlepších antologií mystérií a hororů, pak tuto sbírku lze považovat už jen za hrůzu. Vskutku nepovedené.
Trošku mě mrzí, že to nejlepší z celé této antologie ne zcela horrorových, ale ryze strašidelných a povětšinou nadpřirozených povídek, jsem už četl někde jinde (výborná CARMILLA, neméně skvělá VENUŠE ILLSKÁ, velmi atmosférický a zpočátku ponurý PÍSKAŘ). Což ale zase může svědčit o tom, že výběr, až na pár výjimek (DESET MINUT KRÁLEM, LIŠČÍ SVATBA, ŽENICHŮV DUCH), sahá po těch nejlepších představitelích své doby svého žánru. Přesto jsem však i tak objevil několik dalších klenotů. Výbornou povídku krajana Herrmana NEBOŽTÍK RYTMISTR, atmosférický a strašidelný skvost OPIČÍ TLAPKA, klasický Sakiho humorně-strašidelný mix OTEVŘENÉ DVEŘE, zvláštní VYPRÁVĚNÍ O TOM, JAK SKŘETI UNESLI HROBNÍKA nebo humorně mystické ruské příspěvky: POHÁDKA O MRTVÉM TĚLE, PATŘÍCÍM NEZNÁMO KOMU a MAJITEL POHŘEBNÍHO ÚSTAVU. Kvalita jednotlivých povídek sice trochu kolísá, celkově však kniha, i díky zajímavým ilustracím, vyznívá velmi příjemně.
Část díla
Carmilla
1872
Cestovatelovo vyprávění o děsivě podivné posteli
1856
Deset minut králem
Dovreská čarodějnice
1891
Liščí svatba
1766
Známé i méně známé hororové povídky od známých i méně známých autorů. U mě vede Venuše Illská, Carmilla, Pískař, Skřítek v láhvi a úplně nejvíc kratičká povídka s perfektní pointou od Sakiho Otevřené dveře.