Půlnoční Rapsódie: Noční můry a jiné živé sny z let 1995–2023

Nehodnoceno
Půlnoční Rapsódie: Noční můry a jiné živé sny z let 1995–2023
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/527903/bmid_pulnocni-rapsodie-nocni-mury-a-jine-657204f09da05.jpg 0 0 0

Viki Shock je autorem desítky knih poezie a prózy, které si často sám ilustruje. V Půlnoční rapsódii přináší čtenářům literárně zpracovanou stovku snů za poslední čtvrtstoletí, obohacenou o několik koláží. Nočním sněním a jeho literárním zachycováním se intenzivně zabývali nejen surrealisté, ale též básníci jako třeba Ivan Diviš či Zbyněk Hejda, nebo Erben s Máchou. V případě Vikiho Shocka se jeví sen jako nanejvýš vhodné médium pro jeho autorský naturel. Sny nejsou zatíženy žádnou morálkou, ani přírodními či fyzikálními zákony, natož estetikou. Při jejich rekonstrukci není třeba ani žádné literární či literátské stylizace. To vše pasuje do poetiky tvůrce oplývajícího volnomyšlenkářskou fantazií i nedůvěrou ve velké příběhy. A tak jako by se na rubu autorovy „bdělé“ tvorby zrodily za noci desítky fantastických anekdot, surreálných grotesek, kapesních hororů, novodobých morytátů, městských legend, erotických féerií či jurodivých básní v próze. Autorovo alter ego v nich přebírá různé role, stává se bonvivánem, somnambulem, sprinterem, komikem němé éry, teroristou, sodomitou i prostomyslným bláznem. Čas se v těchto snových příbězích stává tekutým, prostor zaplňují nejrůznější představitelé fantastické fauny včetně kentauřice, mluvící kočky, ohnivzdorného kocourka Pětiočka či ptakopyska, kterého nosí Ivan Mládek jako čepici, atd., atp.... celý text

Přidat komentář

Daphodille
18.10.2024

Viki Shock ve svých knihách dokazuje, jak podivně se vymyká střednímu proudu. Jedinečným plaveckým stylem svého humoru pohybuje se na soutoku čehosi tak neslučitelného, jako jsou ryze čeští Cimrmani nebo suše britští Monty Python, ačkoli nedosahuje právě jejich věhlasu. Jenže já na tenhle humor zabírám. A když čtu třeba rapsódii "Kostel na návsi", neudržím se smíchy. Asi nemá smysl házet domněnkami, co si autor přimyslel a co je "skutečný" záznam snu. Soudím, že stojí za to, zaznamenávat sny (naprosto bez cenzury). Měl by to tak dělat každý, dozvěděli bychom se o tomhle světě, jeho světle i temnostech, a hlavně sami o sobě mnohem více.