Procitnutí půlnoci
Lara Adrian (p)
Půlnoční rasa série
< 3. díl >
S dýkou v ruce a nenávistí v srdci se krásná vdova Elise plíží po nočních ulicích Bostonu, aby pomstila smrt svého jediného syna. Využívá přitom své neobvyklé schopnosti, která jí byla dána do vínku, zároveň ji však ničí Samotářský Tegan, chladnokrevný upír z Rodu, má podobné poslání zabít co nejvíce nepřátelských Škůdců. Cesty obou hrdinů se zkříží a vzniká mezi nimi zvláštní svazek, který je nakonec schopen přerůst v něco hlubšího. Půlnoční procitnutí je třetím pokračováním velice úspěšné upírské milostné ságy Půlnoční rasa od americké spisovatelky Lary Adrian. Opět se ocitáme v temném a nebezpečném světě upírů, jehož existence zůstává běžnému smrtelníkovi utajena. Odvíjejí se před námi osudy již známých hrdinů a netrpělivě očekáváme, kam nás tentokrát zavede autorčina imaginace.... celý text
Přidat komentář
Souhlasím, že tomu něco chybělo, ale i tak to bylo velmi čtivé. No a Tegan, zatím asi nejoblíbenější ze série. Ten se prostě povedl. Už se těším až přečtu další díl.
Suhlasim s komentarmi, ze tomu nieco chybalo. Neviem prosto to bolo take ... Take nejake nijake. On samotar, chladny, nepristupny lebo .... Ona vdova a odhodladana a zrazu BUM laska a akcia slaba a on zrazu zmäkne. Fajn romantika pre zeny, ale prosto nieco tomu chybalo .....
Jak píše johana3160 - něco tomu chybělo. Nenadchlo, ale ani neurazilo. Jednohubka.
Co si budeme povídat. Pojede se podle klasického scénáře - single bojovník, potká svoji Vyvolenou, fáze toužení, fáze odmítání (z různých důvodů - nejsem dost dobrý, má na lepšího apod.), fáze podlehnutí nakonec happyend. Však je to román pro ženy. :)
(SPOILER) Myslim ze autorka si celkem drzi uroven. Bylo tam vse co se dalo cekat, vcetne noveho zaporaka pro dalsi dily. Konec me ale trosku zklamal. Byl takovy nijaky. Zachrana akce byla “jednoducha”, nerikam ze to nebylo napinave, jen tomu a vubec cele knize chybel takovy ten “wou” efekt, jak ja rikam. I tak si myslim, ze si zaslouzi 4*. Ted si dam pauzu od serie a pak uvidime, co prinese dalsi dil:)
Knihu jsem právě dočetla a mám smíšené pocity. Ze začátku se mi kniha dobře četla, ale jak Elisa a Tegan odjeli do Berlína, nějak mě to přestalo bavit.
Samotář a velmi tvrdý a neohrožený bojovník Tegan a oproti němu vdova, která přišla nejen o muže, ale i syna, která se hodlá pomstít svým nepřátelům. Tegan odmítá přijmout její boj. Tajně po ni touží, ona tajně touží po něm. Ale musí se udát spoustu věcí, než oba zjistí, že patří k sobě a jedině tak mohou zvítězit nad nepřáteli.
Páni,to bylo vzrůšo:) Tegan přece neodolal a s Elise k sobě krásně pasovali. Na tento díl jsem se moc těšila a rozhodně nezklamal. Akorát prostě pořád nemůžu překousnout to s těmi mimozemskými potvorami :(
Tak od tohohle jsem se nemohla odtrhnout. Tegan byl naprosto úžasný a Elise mi byla strašně sympatická. Zase se začalo dít něco nového a pěkně se to rozvíjelo. Je vlastně vždycky vtipné, že takové hromotluky zachrání ženské, ale proč ne :)
Teganov príbeh bol o trošku lepší ako Danteho, ale stále je u mňa na prvom mieste Lucan. Teším sa na Ria a Nika :)
Vynikají čtení, neboť od začátku do konce se neustále něco dělo. Příběh se víc a víc zamotával a těšila jsem se pokaždé na to, co přinese nového další stránka. Prostě super a můžu jen doporučit :)
Po dlouhé době jsem se opět začetla do nějaké knihy od Lara Adrian a musím dodat, že ROZHODNĚ NELITUJI.
Stejně jako předchozí dva díly měl i tento něco do sebe.
Moc se mi líbili části, kdy spolu byli Elise a Tegan.
Za mě rozhodně 5*
Těším se, co na mě čeká příště.
Tak jako předchozí dva díly, je i tento velmi zdařilý. Kniha je prosycena emocemi, jako jsou láska, touha, strach i nadšení. Lara Adrian má dar napsat dobré postavy a provádět Vás s nimi celou dobu. Nezdálo se mi, že by někde nějaká postava ujela a já si musela dělat starosti s tím, že si vyškubu vlasy. Je to stále dokola, klišé plné nepochopené lásky, obavami o druhé a velikém boji proti silnějšímu nepříteli. Ovšem Procitnutí půlnoci nám přesto dává o krapet více. Na scéně je nový padouch a to ne ledajaký. Dobře popsané scény, ať sexuální, tak i ty bojovné. Nechybí zde pouto přátelství, ani kouzlo mezi upírem a Vyvolenou. Znovu se setkáváme se všemi postavami, které jsou dohromady veliká rodina nejen samy pro sebe, ale už i pro nás. Kniha se velmi dobře čte a než se nadějete, jste u konce. Další díl nám slibuje velkou show a já se těším, až se mi dostane do ruky.
Tento díl se mi líbil, také proto, že byl trochu odlišný od předchozích dvou. Začátek a konec super, jen ten prostředek se táhl - chce ji, pak ji odežene, chce ji, pak ji odežene... A pořád dokola.
Jen mě trochu zarazilo, že v prvních dvou dílech byl Tegan povahou trochu jiný a vztahy s ostatními neměl extra růžové než v tomto díle, ale celkově mi to nijak nevadilo :-) A také mě zarazilo to, že v předchozích dílech byli upíři schopni udržet helikoptéru či auto, aby se nemohlo pohnout, ale z okovů se nedostali, když mají takovou sílu?
A hlavní pozitivum - končí to vždy dobře a to jsem moc ráda :-) Doufám, že ostaní díly ze série budou stejně dobré a pozitivní, jako tyhle první tři.
Za mě nejlepší díl ze série. Přečetla jsem ji jedním dechem. Plná akce a zejména se mi líbilo, jak autorka vylíčila vyvíjející se vztah mezi hlavními hrdiny. Ellise byla zatím nejzvláštnější hrdinkou ze všech, a pro její nezaměnitelnou povahu jsem knížku žrala. Párkrát jsem si v průběhu zanadávala "Tegane, jsi idiot!" :D Ale o to to taky bylo lepší :)
Autorovy další knížky
2010 | Polibek půlnoci |
2011 | Polibek šarlatu |
2014 | Popel půlnoci |
2012 | Procitnutí půlnoci |
2013 | Závoj půlnoci |
(SPOILER) Příběh dvou zoufalců, kteří přišli o své blízké a snaží se vyrovnat se svým žalem.
Líbila se mi proměna Elis. Vyprávění není nijak složité ani rafinované, ale nechybí napětí, akce ani dějové zvraty. Padouch byl odstraněn, ale už nyní se můžeme těšit na nového.
Zajimalo by mě:
- Co se stane s Přisluhovačem, když jeho pán zemře?
- Jak se vlastně předává ta genetická odchylka Vyvolených, když upíři mají jen syny?
Jsem ráda, že máme hodinu cesty severovýchodně od Prahy takové zajímavé hory, vždycky jsem si myslela, že nejbližší jsou Krkonoše ;)