Půlnoční stíny

11.08.2013

Jedna z prvních, ne-li přímo první, česká porevoluční horrorová antologie, z rukou editora z nejpovolanějších, následována o rok později pokračovaním. Z titulu jde vidět trošku rozpačité začátečnické krůčkování, ale vše je to v tak milém sešitovém vydání, že to patří formou k mým nejoblíbenějším v česku vydaným antologiím. Tři povídky dvou zahraničních klasiků proložené českými začínajícími autory a doplněné komiksovou verzí Jacobsovy špičkové povídky Opičí tlapka. Rozdílné kvality se však návzájem vyvažují do velmi přijatelné úrovně. Lovecraftův Vyděděnec nepatří k jeho klasickým příběhům, drží si však silnou atmosféru, naproti tomu Barva z kosmu je typickou ukázkou Lovecraftovy (mýtem Cthulhu nestižené) tvorby, postupné pohlcování nejen povídkové krajiny, ale i čtenářovy mysli. Bradburyho Říjnová hra je ranou sekáčkem na maso přímo mezi oči, další z mnoha důkazů, že Bradbury, ač znám hlavně jako sci-fi a antiutopický autor, patřil k jedněm z nejlepších horrororářů. Sommerova povídka Pozdě je příjemným napínavým závanem z českých luhů a hájů, Hanouskovu Game Over naneštěstí nezachrání ani trochu zajímavý závěr. Půlnoční stíny jsou prostě stěžejním kusem českého knižního horroru.