Kingpin
Jason Aaron
Punisher MAX 2 série
1. díl >
Frankova válka proti zločinu šla poslední dobou dobře... až moc dobře. Proto se nejvyšší šéfové všech mafií rozhodli dát dohromady, aby se Punishera zbavili jednou provždy. Nastražili na něj past: jeden tuctový kriminálník jménem Wilson Fisk bude hrát roli "Kingpina". Je jasné, že souboji s někým takovým, i když jde jen o vymyšlenou postavu, Frank neodolá. Už stačí jen čekat, až skočí po návnadě. Jenže Wilsona Fiska už nebaví dělat ani přisluhovače, ani vějičku, a role Kingpina se mu zalíbí až příliš. Dokonce natolik, že Punisher není jediný, koho je ochoten zabít, aby si ji udržel…... celý text
Přidat komentář
Docela prázdná věc. Ennisův Punisher je pro mě funkční trojrozměrný fikční svět, který mě neskutečně baví. Kdežto u Aarona mám pocit, že jen šokuje určitými zvraty a rozhodnutími, dodává brutalitu, ale nedodává nic navíc - je to zkrátka moc povrchní, bez jakéhokoliv hlubšího zážitku.
Když jsem viděl poprvé obálku, tak jsem si říkal, že to bude bomba. Ta obálka je prostě skvělá! Když jsem pak viděl ukázky a jejich kresbu, tak jsem si říkal, že je to přece Aaron, tak to bude dobré... Ta kresba se mi prostě nelíbí. Vadí mi to množství velkých hlav vyplňujících skoro celé panely. Jedna hlava vedle druhé, Občas půl hlavy a občas dvě hlavy. Hlava na hlavě. Ke konci to bylo trošku lepší, ale pořád špatné. Zachránit to měl příběh, ale co k němu říct.... Zajímavý origin Kingpina. Dovedu si ten scénář představit jako jeden díl seriálu. Tam by to bylo skvělé. Ale s tou kresbou to prostě nefunguje. Ale ta obálka je skvělá!
Nedokážu tuhle sérii porovnávat se sérií od Gartha Ennise. Graficky se jí zcela vyrovná, ale vadilo mi, jak pojali Punishera odlišně. V obou sériích je to zabiják, který si nebere servítky. Chladnokrevně vraždí, mučí, nebere ohledy na to, zda někdo může z být svědkem vražedných jatek. V Ennisově sérii však má jakýsi kodex, kterého se drží – za každou cenu se snaží vyhnout nevinným obětem, nezabíjí policisty, i když jsou zkorumpovaní, a přestože to není časté, občas projeví i soucit. V téhle sérii je však pouze strojem na zabíjení, který zná jen vztek a nenávist. A tahle ztráta i té poslední kapky lidskosti vás vůči Punisherovi zbavuje veškerých sympatií, které jste vůči němu mohli mít. A to je ta největší chyba, jakou scénárista udělal, a která vás provází po celou sérii (minimálně do třetího dílu).
Příběh o tom, jak se z Fiska stal Kingpin zní na první pohled zajímavě, ale je tak očividné, jakým směrem se bude ubírat dál a ničím nepřekvapí, takže nakonec se u toho nudíte. A komiks je více o Kingpinovi, než o Punisherovi, což je další minus.
Jako origin Kingpina to funguje dobře, jako Punisher MAX už tolik ne. Možná díky Dillonově kresbě mi to nepřišlo tak brutální jako MAX od Ennise.
Já vím, já vím... reálně by to asi měly být spíš 3 hvězdy, protože blbý to úplně není. Svoji roli ale sehrálo to, že jsem si otvíračku Aaronova Punishera přečetl po sjetí celé Ennisovy série, které bohužel tohle nesahá ani po kotníky. Ten fór je totiž v tom, že Ennis zkoumá podstatu postavy Franka Castla. Jasně jsou tam absurdní situace, je tam černej humor a spousta nadávek, ale gró celé věci se točí okolo toho, za jakých okolností vezme člověk spravedlnost do vlastních rukou a kde leží hranice mezi dobrem a zlem, příčetností a narušeným vnímáním světa. Ennis se záměrně (téměř) vyhnul konfrontacím se zbytkem marvelovského univerza a vytvořil spíš komentář dobové Ameriky v její politické a sociální dimenzi. Ať už jde o smysluplnost velkých amerických válek v druhé půlce 20. století, propast v přerozdělování zisků mezi bohatými a chudými, rasové problémy nebo společenskou determinaci prostředím, v němž vyrůstáme. Aaron oproti tomu jde cestou sbližování se světem (super)padouchů a cestou akční vybíječky, která má až karikaturní rozměry. (Což moc nevylepšuje ani volba Dillona na pozici kreslíře). Ale co... aspoň ušetřím za další díly.
Drsná a nekompromisní krvárna. Aaron po Ennisovy přebírá štafetu a dělá to po svém. Ubírá na roztomilém humoru a přidává na fyzické akci, brutalitě a především na mučení, ať už fyzickém nebo duševním. Kingpin rozhodně dostojí svému jménu. Malinko zamrzí Dillonova kresba, která příliš připomíná cynický humor předchozích řad. Zde v závěru úsměv na rtech mrzne ve vyděšenou grimasu.
Krev, krev, krev, sprosťárny, krev, krev, zbraně a krev. Toto je ta největší a nejbrutálnější jízda na světě. Jsou zde lidi, co z toho omdlí (ne že bych se divil), a pak jsou zde lidi, kteří si to neskutečně užijí. A tam já patřím. Kresba je naprosto skvostná. Pokud milujete Punishera či brutální akci, tak je to pro Vás must have. Vřele doporučuji a hodnotím 5 brutálními hvězdičkami.
("And I watched a change in you, It's like you never had wings, Now you feel so alive, I've watched you change, Now you feel alive, You feel alive, You feel alive, I've watched you change, It's like you never had wings." ... Change (In The House Of Flies) - Deftones)
Nemám zdravotní školu a v rámci mého základního rozhledu nevím, zda je tohle možný. Ale jestli jo, tak kloubouček za nápad. Mám na mysli příchod Fiska a následná šaráda s očima. Já jsem se tak nehorázně smála. Bylo to teda uber nechutný, ale neskutečně vtipný (a to jsem dneska potřebovala). Stejně jako zbytek knihy, kdy to Fisk roztáčel. Protože tenhle komiks je jeho šou a já se nehorázně bavila. Jako hlubší myšlenku to nemá, ale je to neskutečná zábava. Děj má grády a je jednoduše perfektní. Taky to napsal borec. Brutální, nechutné, udělalo radost. Kresba se mi líbila. Ano, první kniha od Dillona mě překvapila, zvykla jsem si a teď mě jeho styl vážně baví.
Takže pokud bude další díl, kde to rozjede Bullseye, psaný podobným stylem, těším se už teď. Protože já o záporácích, jejich motivacích a zrodu čtu ráda. A přestože je Punisher v názvu série, on je vlastně hodnej (teď už skoro) děda (a že je hodnej se pozná podle toho, že nebožákovi dá možnost výběru mučíčího nástroje) a jak to vypadá, nejvíc si Franka užijeme až ve třetím díle.
Kresba mne úplně neoslovila, ale příběh to zcela vynahradil. Sice hlavní postavou je spíše Kingpin, avšak Punisher mu skvěle sekunduje a oba se předhánějí v tom, kolik za sebou nechají znetvořených mrtvol. Přestože každý jedná z jiných pohnůtek, tak užívají podobné prostředky k dosažení svých cílů a konečný výsledek u obou je hodně podobný. Jedinečnosti Skalpů to nedosahuje, je to více přímočařejší, ale i tak Aaron opět zabodoval a už teď se těším, jak tento smrtící koktejl obohatí Bullseye.
Tak tohle byl masakr. Tento komiks není vhodný pro dětí a slabé povahy. Krve tu je mnoho, ale o ni ani tolik nejde, jsou tu různé nechutné výjevy, jako třeba vypadlé oči či podříznutá hrdla. Samozřejmě to šlape skvělo, protože to je starej dobrej Punisher. V případě tohoto příběhu tu dost podstatou roli hraje právě Kingpin, kterej je fakt neskutečně bezcitnej a strach z něj fakt číší.
Než jsem komiks začal číst, tak jsem ho samozřejmě jen tak prolistoval a na první pohled mi moc Dillonova kresba nesedla. Ale při jeho čtení se mi hned zalíbila a sedla tomu.
Na závěr brutální hláška Fiska, která ukazuje jeho bezcitnost: "Budeme mít jiné dítě, Vanesso".
Kdo má rád Punishera tak doporučuji všemi deseti a kdo jen hledá brutální příběh, tak také.
Celkové hodnocení 90%
Punisher Kingpin byl můj druhý komiks s punisherem a ani tento nezklamal. Příběh je napínavý, brutální, sprostý a hrozně dobrý. Komiks je spíš origin Kingpina než punishera, ale i tak se punisher v komisu objevi hodněkrát. Pokud máte rádi serii punisher max od Ennise nebo serial punisher tal bych řekl, že tohle byste si měli přečíst. Tento komiks doporučuji.
Můj první Punisher v životě a hned taková pecka. Tohle je brutální, nahláškovaný a zábavný. Ostrý a přímočarý jak kudla. A taky trochu (spíš hodně) krvavý. Aaron se zkrátka nezapře. Pokud vaše srdíčko baží po nějaký akční nekomplikovaný akční vypalovačce, je tohle správná adresa. Kingpin je skvěle napsanej manipulátor. Castle stárne. A Dillonova kresba zneklidňující. Doufám, že to tu vyjde celý.
Štítky knihy
komiksy superhrdinové Punisher Marvel
Autorovy další knížky
2014 | Země Indiánů |
2018 | Star Wars Skywalker útočí - Zúčtování na pašeráckém měsíci |
2015 | Mrtvé matky |
2018 | Cesta podivných |
2016 | Wolverine |
"Nikdy jsem ho neviděl naživo, ale i tak mi bylo jasné, že to je on."
Doposiaľ najbrutálnejší Punisher, akého som čítal... Niektoré scény mi boli vyslovene nepríjemné, v tomto Aaron a Dillon uspeli na plnej čiare!
Problém je však hlavne v pojatí Punishera ako takého - pôsobí iba ako bezduchý, vraždiaci stroj, čo mi bránilo v tom, získať si k nemu akékoľvek sympatie...
Z toho, čo som doteraz čítal mi Ennisov svet prišiel oveľa nápaditejší a v porovnaní s ním mi ten Aaronov miestami pripadal trochu plochý...
No aj napriek tomu som sa skoro po celý čas parádne bavil a som skutočne zvedavý na to, čo tvorcovia predvedú v nasledujúcej časti!
Úvodný diel Aaronovej "PUNISHER" série odo mňa dostáva 80 %