Pustá duše
Dan Simmons
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/368137/bmid_pusta-duse-M0H-368137.jpg
4
153
153
MISTROVSKÝ ROMÁN OD AUTORA HYPERIONU, TERRORU A PÁTÉHO SRDCE… Jeremy Bremen má tajemství. Celým životem ho provází schopnost číst lidem myšlenky. Zná všechny jejich skryté touhy i obavy a pouze díky své manželce Gail, která roky fungovala jako štít mezi ním a děsivou tíhou jeho nadání, ještě nepřišel o rozum. Jenže Gail umírá, její vědomí utichá a Jeremymu hrozí, že se z náhlého přívalu myšlenek zblázní. A proto se dává na útěk – před svou týranou myslí, minulostí i sám před sebou –, v naději, že mu samota a izolace přinesou kýžený klid. Osud mu však nepřeje a klade před něj jednu překážku za druhou. Jeremy se vydává na nebezpečnou cestu po Americe, při níž odhalí nejen ty nejtemnější a nejkrutější hlubiny lidské duše, ale také tajemství samotné podstaty smrtelnosti a vesmíru. Existuje jen jeden svět, nebo je jich víc? A mohli by se Gail s Jeremym v některém z nich znovu setkat?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2019 , Mystery PressOriginální název:
The Hollow Man, 1992
více info...
Přidat komentář
Zajímavé téma, ale nějak to moc nefungovalo. Ke konci to bylo už trochu zdlouhavé a ty vědecké teorie k tomu moc nepřidaly.
I na Simmonse značně neobvyklé. Kniha ve mě zanechala jakousi zvláštní melancholii. Ten konec zase, já vám nevím... Každopádně v sobě mám dost dobrou změť myšlenek, chtělo by to přenos na základě nějakého intimnějšího média, než jsou slova, pro jasnější sdělení. Pro potvrzení hypotézy bude nutné přečíst knihu ještě jednou. (Stručné shrnutí a překlad: líbilo se.)
Pustá duše je skvěle napsaná, má rytmus, drží napětí. Kombinace žánrů je senzační, matematika a fyzika fascinující. A zhruba do poloviny knihy bych neváhala nad pěti hvězdami. Ale... i když chápu, že násilí, zlo a zvrácenost zřejmě táhnou (a asi nejen čtenáře "severské krimi"), bylo toho trochu moc. Možná jen na mé čtenářské poměry, protože horory a thrillery běžně nečtu... Ale i tak jsem po celou dobu čekala, že to bude mít nějaký důvod, že si třeba Jeremy pod vlivem smutku vytváří vlastní realitu, do které soustřeďuje to nejhorší, co dokáže vymyslet. Ale nic takového. A tak jsem se prostě nedokázala zbavit dojmu, že se Jeremy potácí mezi vrahy, psychopaty, pedofily, feťáky a mafiány prostě jenom proto, že je násilí právě v módě. I když "to zlé" zřejmě křičí hlasitěji, mělo to mít dle mého nějaký důvod. Nebo důkladnou protiváhu, aby příběh zůstal věrohodný a nepůsobil, že je psaný tak, aby se přizpůsobil poptávce.
Páááni, tak tohle mi vzalo dech i slova. Vzala jsem tu knihu do ruky, že ji jen prolistuju a mrknu, co budu číst zítra. A už jsem se od toho neutrhla. Fascinující, ať už to byl jakýkoli literární žánr. Sci-fi, psychologický román, matematika, kvantová fyzika, filozofie, horor, thriller, milostný román... Střídaly se tu jak žánry, tak světy. Tahle kniha je pro mě po dlouhé době absolutní jednička.
Po všech thrillerech a detektivkách, které si (beznadějně) hrály na pravdu, jsem pociťovala čirou radost z Pusté duše. Ta si hraje také, ale jak důvtipně: s žánry (sci-fi? horor? psychologický román? či postmoderní?) a hlavním hrdinou (vědec? bezdomovec a alkoholik? akční hrdina?), který má osobní život a kariéru pevně v rukou, načež přijde o vše naprosto bezezbytku - a jeho situace se ještě několikrát změní, aniž bych já sebeméně tušila, kam se zvrtne. Ó, to mě bavilo, to hraní si se mnou, ta nejistota… Jako by byla v souladu s teorií chaosu, z níž vychází vědecká část knihy (kterou jsem se zájmem četla, aniž bych porozuměla tak 90% :-)).
Hlavní hrdina své odpovědi týkající se fungování lidského mozku (a nakonec i světa a vesmíru) našel. Ve mně probudil touhu je hledat, protože mi v hlavě zůstaly spíše obrazy než fakta; tak to má ale po četbě beletrie být, říkám si. Zamýšlím se ke knížce vrátit – a to jsem zatím o mnoha neřekla.
Nejspíš se jedná o pozoruhodnou knihu, byť její "pozoruhodnost" spíše jaksi implicitně tuším, než abych ji dokázal vnímat svými smysly.
"Gail jde z toho všeho hlava kolem," říká autor na kterémsi místě – a já musím dodat, že MNĚ z toho šla "hlava kolem" prakticky pořád.
Občasné nadšení z četby se pravidelně prolínalo s poměrně častým pocitem neuchopitelnosti, dechberoucí kapitolky se střídaly s pasážemi, kde jsem váhal, jestli jsem opravdu tak natvrdlý, anebo jestli ze mě nedovzdělaného nedouka dělá autor záměrně a s plným vědomím.
Nemyslím si, že bych si knihu někdy v budoucnu přečetl ještě jednou (i když nikdy neříkej nikdy) – nicméně těch pět hvězdiček ji dám, protože… (viz začátek komentáře).
Jak hodnotit knihu žánru, který normálně nečtěte? Mám pocit, že méně je někdy více. Ty odborné pasáže jsou až moc odborné a zdlouhavé a ostatní divoké scény směřují až k thrilleru či hororu...
Nicméně jedna dějová linka mě přece jen okouzlila - ta s postiženým, slepým a hluchým chlapcem, co v jedné scéně přijede jako zářící Bůh na svém plyšovém medvídkovi. To bylo magické.
Nuž, táto sa mi od pána Autora páčila asi najmenej, prečítal som skoro všetko, čo bolo u nás a v Čechách dostupné, okrem Hyperionu, to nie je moja téma. Miatli ma kapitoly venované kvantovej mechanike, matematike, teórii chaosu, vlny a častice. Nerozumel som tomu ani omylom. Ku koncu ma to už začalo mierne nudiť a unavovať. Chyba je pravdepodobne vo mne, som len úbohý plytký primitív. Koncu som asi tiež neporozumel. Len tomu, že svojim spôsobom sa to skončilo akýmsi podivným happyendom. Neviem, som z toho v rozpakoch. Napísané i preložené je to každopádne skvele.
Skvělý román o cestě pekelnými žleby, o útěku před zármutkem i jeho přijetí, o volbě mezi existencí částice a životem vlny, o surovosti světa a bohu, který je slepý, hluchý, retardovaný - a stejně jako lidi dělá, co může. Simmons má báječnou fantazii, zároveň schopnost srozumitelně zkombinovat moderní verze Dantových vizí s matematicko-fyzikálními teoriemi včetně teorie chaosu a nenásilně přecházet mezi zdánlivě nekombinovatelnými žánry - od metafyzického eseje na téma "odkud přicházíme - kdo jsme - kam jdeme" přes podrobný popis psychologie truchlení přes sci fi odbočky a mafiánské historky po čistokrevný horor. Vzniklá směska má překvapivě silný emocionální účinek...
Výborné provedení knížky navozuje lepší zážitek při čtení tohoto literárního skvostu. Tímto děkuji nakladatelství za dobrou práci a paní překladatelce taktéž. První polovinu příběhu jde o typický P.K.Dickův román a pokud by jste při čtení neměli tušení kdo dílo napsal rozhodně by jste tipovali na něj. Dále už jde o klasického Simmonse včetně drsně příjemného návratu k Hladovým hrám. Pustá duše je hodně filozofický román s výtečnou atmosférou a vcelku neotřelým tématem. Jediná výtka z mé strany je k délce jenž by klidně snesla mnohem větší formát na jež jsem u Simmonse zvyklý. Tak dlouhé čekání na další jeho knížku a přečteno na dvě posezení. Což, budu čekat na Zimní přízrak. Doufám, že mě potěší stejnou měrou.
Naprosto pohlcující a nadmíru krásně vyvedená kniha. Čekání se vyplatilo! Nelze odložit, zběsilá jízda plná melancholie a krutosti.
Depresivní, ze života. O lásce, vymyšleno. Simmons jak má být a zároveň úplně jiný než jsem zvyklý. Pln matematiky a zajímavých možností o vesmíru a lidském nitru vůbec a zároveň lidský a plný lásky a ukázky toho, jak je lidský duch a lidská duše tmavá plná zloby a ničení. Depresivní...skutečně. Ale to kouzlo, kouzlo v tom je.
Jsem už trochu zvyklý, že Simmons nedává moc konce a neumí vychytat ten správný okamžik, kdy příběh ukončit, zde mi to přijde jiné. Trochu byl mimo střed knihy, ale konec mi přišel správný...5* a těším se na dalšího Simmonse, který snad vyjde ještě letos...
Až za modrým pohořím...srdce umořím...tam hlína voněla,lidská bolela srdce a duše tak marně toužily...
A takhle by se dalo pokračovat.Však to znáte.O marnosti,odcizení,zármutku i jiných splínech.Načrtnuto na bezmála třístovek stránkách v obdivuhodném,se vší péčí zabaleném vydání.
Komorní i vesmírně rozmáchlé.Opulentní a svým způsobem něco,jako dobrodružství na cestě.Nekonečně důrazně pro zamilovaně i podobně nadčasové citové tajemství jménem láska či lidská duše.Myšlenkově dechberoucí s přesahem teorií všeho nebo chaosu.Několikrát se mě při čtení zhmotnil v paměti film Fontána,který mě v lesčems připoměl podobné nálady.Provázanosti lidského vědomí všehomíra a samozřejmě vidění lidem do hlavy,dělá z této knihy,ne úplně zcela masterpiece,ale variaci na toto téma,jako zdařilou palbu ve formě pro vaše smysly a chápání.
Pokud budete nadšeni z této knihy,doporučuju psycho nálož z podobného soudku a to je "Umírat v nitru" pokud jste jí ještě nenašli,ona si jistě najde vás.Kdyby něco klikněte na Roberta Silverberga...zde na DK.
Jen jedno slovo najít v pravý čas a uzdravit jím k smrti smutnou duši.Najíti za horou,když někdo čeká nás a uhodnout,kde srdce skrývá se a buší...
...kdekoliv.
Tahle kniha je takový zhuštěný Simmons v jednom svazku. Kdo tohohle pána čtete trochu víc, víte, že značná část jeho knih jsou rozvinuté rané povídky, že je mistrem paralelních světů a alternativní historie, že umí do příběhu vplést sci-fi motivy tak přirozeně, takže mu na to skočí i lidé, kteří by se jinak "fantasmagorií" nedotkli ani dva metry dlouhou tyčí. SPOILER! V Pusté duši máte nádhernou hororovou scénu, která jako by vypadla z Hladových her. Postavy a události, které později (to mi nikdo nevymluví) použil ve své detektivní trilogii. Při čtení jsem zavzpomínal na Hyperion, Fázi gravitace, Black Hills, Píseň Kálí a zhruba polovinu jeho povídek. Přes to všechno (nebo možná proto) příběh parádně funguje, je to takový příliv a odliv krutosti a něžného, chladu a vášně, naděje a zoufalství. Litoval jsem, že to nebylo delší. Vyzdvihnout musím také parádní sevřený "T602" design knihy, který dojem ze čtení velmi trefně dotváří. Bravo, Mystery Press, za mne 6 hvězdiček.
PS: A dozvíte se, proč je Vanni Fucci v pekle ;)
za mne příliš divná a málo srozumitelná kniha, tak to mne nebavilo....deprimující
Autorovy další knížky
| 2007 |  Terror |
| 1996 | Hyperion |
| 2012 | Temné léto |
| 2010 | Hladové hry |
| 2010 | Kantos Hyperionu |
Veľmi zvláštna kniha. Simmons patrí k autorom, ktorí majú každú knihu úplne inú. Obdivujem jeho schopnosť popísať zložité matematické problémy spôsobom, ktorý je zrozumiteľný. Knihu pokladám za veľmi zaujímavý príspevok k myšlienkam o posmrtnom živote. Vrelo odporúčam.