Pustina
Stina Jackson
Švédský venkov, to nejsou jen nekonečné lesy, jezera s křišťálovou vodou a malebné červené domy na smaragdových pasekách. Daleko od civilizace bují lidská závist a chudoba, dívky nabízejí sex na zapadlých parkovištích a na chátrajících samotách se daří drogám. Liv Björnlundová si svůj osud nevybrala, určila jí ho Pustina, vesnice na samém konci silnice. Dcera ze statku, který poznamenala rodinná tragédie, pracuje na benzinové pumpě, kam ji každý den vozí otřískaným volvem její despotický otec Vidar. Liv si připadá jako v kleci. Až do chvíle, kdy je v opuštěné studni v lesích nalezen Vidar mrtvý. Do smrti hněvivého starého muže se zaplete dvojice dealerů a zlodějíčků, kteří věděli o jeho skrývaném bohatství. Ale všechno může být složitější. Vždyť nešťastníků, jimž vražda nabízí vstupenku do lepšího života, je Pustina plná.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2021 , KalibrOriginální název:
Ödesmark, 2020
více info...
Přidat komentář
(audiokniha)
Kniha je načtená na jedničku a toto zpracování ještě doplňuje hudba, která ten celý smutný a tragický příběh výborně podkresluje. Musím ale přiznat, že se mi líbila o něco méně, než autorčina prvotina, proto jednu hvězdičku ubírám. Ze začátku jsem se jen těžko orientovala v postavách, ale později se to srovnalo. Navíc je opravdu těžké najít pochopení pro jednotlivé osoby, natož si je oblíbit. Ani Liv, ani její syn Simon nejsou žádní sympaťáci, a Vidar? Tak to nejenže je kapitola sama pro sebe, ale také je úplně zralý na zabití ;-). Na druhé straně je poměrně logické, že v Pustině žijí v podstatě skoro výlučně jen narušení obyvatelé, když uvážíme, co je to za vesnici a kde se nachází. A já bych tam žít nechtěla ani za nic...
Abych řekla pravdu, mne ani moc nepřekvapilo, kdo byl nakonec vrahem, protože jiné řešení se snad ani nenabízelo. A na závěr bych ráda dodala, že autorka sice tentokrát napsala trochu slabší příběh, ale jinak se mi její styl psaní líbí, a proto se budu na další setkání s ní zase někdy těšit :-).
Ze začátku jsem byla trochu rozpačitá, trochu jsem se i ztrácela v čase a postavách, ale později mě kniha dost chytla, takže po přečtení hodnotím jako moc pěkné. Z každé stránky čišela ponurost až strašidelnost prostředí, ve kterém se děj odehrával.
Musím říct, že mě tato kniha uchvátila. Je dokonale napsána, výborně se čte. Je to moje první kniha autorky a určitě ne poslední.
Kniha je plná zoufalství, vnitřního neklidu, emocí, ale i lásky..... Děkuji a doporučuji
Bohužel zklamání. Autorčino předchozí dílo "Stříbrná cesta" se mi líbilo mnohem víc. Říkala jsem si, že má autorka dobře našlápnuto a že další kniha bude určitě mnohem lepší. Tady se to ale celou knihu tak zvláštně táhlo a celkově atmosféra byla slabší. Ani postavy mi nepřišly tak zajímavé a rozvinuté. Samotná zápletka nebyla příliš originální. Škoda. Co musím ocenit je rozuzlení zápletky, které mě maximálně překvapilo. Ale myslím si, že mi to stejně nedá a kvůli Stříbrné cestě dám autorce přeci jen v budoucnu ještě šanci.
Miluji napeti. Nazev "Pustina" me uchvatil. Zavrtala jsem se pod perinu a ocekavala pribeh, ktery me nepusti. Uz po prvnich strankach jsem se premlouvala cist dal, u strany 40 jsem to vzdala. Jestli planujete sebevrazdu, nebo si rochnite v depresi, smele do cteni teto knizky! Hnusne charaktery hnusnych lidi v hnusnem prostredi. Diky navozene hnusne atmosfere jsem porusila ctenarskou etiku a nalistovala zaver...Takova skoda! Ten totiz nebyl spatny, ale ta davka cerneho okolo byla tak zbytecne husta, ze jsem se neprokousala a bohuzel, omlouvam se autorce, nedoporucim.
Pustina byla dobrá. Liviin život byl tolik smutný a děsivý, že mě to pořád nutilo číst dál. Vraha jsem neodhalila, příběh se jevil jako jasný od začátku, ale ejhle, ono to bylo jinak :-) Fajn čtení.
Tak za mě spokojenost. Ponuré, temné a čtivé. Prolínání minulosti s přítomností, krásně popsané depresivní prostředí Pustiny i zoufalost občanů mě přinutilo knihu přečíst za dva večery.
Jinak vraha jsem odhadla správně a svým způsobem jsem ho i chápala...
Kniha se mi moc líbila, a to i díky dokonalému popisu severské přírody, která byla důležitou součástí příběhu, který se čte opravdu dobře. A zajímavý byl i závěr, který byl skutečně velkým překvapením.
O la lá! Už dlouho jsem neměla v ruce kousek, který by mi svým stylem tak dokonale vyhovoval! Chválím citlivý překlad! Hlavně popisy prostředí se mi líbily. Co se týká příběhu, to bylo taky něco. Deprese, úzkost, stres z hlavní hrdinky skoro stříkaly. Liamovi jsem držela palce! No a vrah? Chtělo by se mi tvrdit, že mě nepřekvapil a čekala jsem to...ale ne, spadla mi brada!
Dávám za 4 a určitě si přečtu další od této nadějné severské autorky!
Mě tedy kniha moc neuchvátila.. Za mě béčkové vyprávění, tři hvězdy za celkem slušné vykreslení místa.. a postavy Vidara.. Tak nějak hodně brzy jsem tušila, kdo je vrahem.. nicméně spousta otázek za mě zůstala nezodpovězených a mnoho věcí nedořešených.. nevím, zda to byl záměr, aby si to čtenář domyslel podle svého, ale asi po další knize autorky nesáhnu..
Tato autorčina kniha mě moc nezaujala - bylo to takové ponuré jak je uvedeno na obálce, na mě moc postav se zápornými vlastnostmi. Nejvíc mě bavilo asi až posledních 20 stran. Předchozí kniha Stříbrná cesta se mi líbila mnohem víc.
Severské thrillery skoro vůbec nevyhledávám, ale když jsem si minulý rok přečetl Stříbrnou cestu, přesvědčila mě, že bych měl dát dalším knihám šanci. V prosinci jsem si tudíž velmi rád přečetl i autorčin nový titul, Pustinu. O tom už bohužel nemohu říct, že by dosáhl stejných kvalit jejího debutu. Ano, Pustina měla opět skvěle temnou a zimní atmosféru skandinávského prostředí, každopádně kvůli pomalu ubíhajícímu ději a ne moc originální zápletce jsem byl ve výsledku docela zklamaný. Každopádně dobrým nápadem mi přišla právě vesnice Pustina, jenž se nazývá stejně, jak to v ní vypadá. I díky ní byl příběh více ponurý. Musím pochválit i českou obálku, která se velmi povedla!
Souhlasím s tím, co je napsáno na obálce: „ponurý a znepokojivý thriller.“ To je totiž naprostá pravda, pokud jste milovníky pomalých příběhů a něčeho, u čeho si neokoušete nehty napětím, Pustina vás určitě osloví.
Jestli ale máte rádi něco, co přečtete jedním dechem, doporučuji Stříbrnou cestu.
První kniha roku 2021.
Kniha byla do poloviny docela o ničem, nic se tam vlastně nedělo a myslela jsem si, že to teda bude utrpení až do konce, ale posléze se stalo něco (nechci spoilerovat) a konečně se kniha rozjela a já byla doopravdy zvědavá, jak to celé dopadne.
Kniha se četla moc hezky, děj plynul (když teda zrovna nějaký byl). Jediné co mi vadilo byly neoznačené kapitoly, ale dalo se to přežít.
Konec mě překvapil, každopádně mohl být více rozepsaný.
Nemyslím si, že sáhnu po druhé (první) autorčině knize.
Klasické klišé: "neurazí, nenadchne".
Za mě pěkný. Zase alespoň něco trochu jiného.. Trochu mi vadily kapitoly bez nadpisu nebo číslování..
Ještě lepší než autorčina předchozí kniha, těším se na další. Nepředvídatelný závěr, opravdu výborné.
Stříbrná cesta se mi líbila hodně, proto jsem se na Pustinu těšila. Měla jsem asi trochu jiné očekávání. Závěr to vylepšil, ten byl nečekaný a překvapující.
Přečetla jsem za pár dní, knížka se mi líbila. Bavil mě popis krajiny, života :) Na konci knížky jsem byla překvapená, kdo je vrah. Doporučuji přečtení :)
Štítky knihy
vraždy thrillery zneužívání rodinné vztahy severská krimi švédské detektivky thrillery pro ženy
Autorovy další knížky
2019 | Stříbrná cesta |
2020 | Pustina |
2024 | Večer zbořit svět |
Za mě dobrý. Vlastně dost dobrý. Napětí tak akorát, příběh pěkně plynul, i ty retrospektivy byly dobře vloženy. Jazykově vyspělé, možná kdyby byla trošku více poodkryta komlikovanost vztahu otce a dcery, více psychologicky propracovane....i když....někdy je méně více. Za mně moc fajn! Děkuji