Pustinami středních Brd

Pustinami středních Brd
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/258484/bmid_pustinami-strednich-brd-L2m-258484.png 4 9 9

Tajemné pohoří Brdy přetíná jako temná hradba střed české kotliny. V předchozí knize Za poklady brdských Hřebenů jsme prošli jeho východní, nejužší a nejznámější část. Tentokrát se však vydáme přímo do srdce hor, do „zakázané země“, kam nevedou žádné turistické značky, do končin, kde jenom houštím zarůstající základy zbořených vesnic připomínají, že tady kdysi žili lidé. Vstoupíme do končin zakletých a dokonce prokletých; nejen, že můžeme snadno narazit na rezavějící nevybuchlou munici nebo se dokonce dostat do palebného koridoru; číhají tu i zrádná rašeliniště, zvětralé srázy skal, neprůchodná, krátery bomb zjizvená vřesoviště; poznáme zlověstnou Jedovou horu, Chodbu smrti, setkáme se s černou paní, pekelným psem a do cesty se nám vplazí záludný bludný kořen. Budou nám také odhalena místa zázraků a zjevení: neujde nám legendární Svatá Hora ani méně známá Svatá Dobrotivá, poznáme očarovanou studánku Panny Lídy a ve stopách vášnivého kata dojdeme spolu s K. H. Máchou do romantických zřícenin hradu Valečku. Oddychneme si na místech plných malebné krásy, na vyhlídkách Kazatelny, Koníčku či Jindřichovy skály, u hornických kaplí na Březových Horách či v Mrtníku, u roubených chalup v Olešné, u zádumčivých lesních rybníků Láz, Pilský, Octárna či Padrť. Samozřejmě, že si nenecháme ujít výstup na nejvyšší brdskou horu Tok a další „osmistovky“, projdeme přes dopadové plochy vojenských střelnic Jordán a Brdo napijeme se z pramene Litavky a konečně zjistíme, kde skutečně pramení Červený potok. A cestou také zahlédneme zvířata, jaká už jinde neuvidíte - a dokonce i taková, o nichž ani netušíte, že vůbec existují. Viděli jste už někdy útočícího potočního upíra, nebo drželi v dlani mrskajícího se příbuzného trilobitů. Sestoupíme také do podhůří, abychom si prohlédli hornickou Příbram, železářský Komárov a Hořovice, které si svou polohou vysloužily pojmenování „český betlém“. A protože je naším průvodcem romanopisec Otomar Dvořák, je jisté, že to bude cesta dobrodružná a plná všelijakých překvapení.... celý text

Přidat komentář

Yorika
27.10.2020 3 z 5

Ač se autor snaží a jeho popisný styl nepostrádá určitý lyrický půvab, přesto však kniha nikdy nemůže nahradit vůni lesa, praskání větví pod nohama zvídavého milovníka přírody či krásné výhledy z výšin do kraje.
I když čte se o tom pěkně.

enigma
27.05.2020 4 z 5

Již po prvních několika stranách mi na mysl vytanulo pojmenování autorovy literární formy - poetická faktografie. Příjemné, romantické, atmosférické čtení s vůní lesa a vody. Jediné co snad mohu vytknout je kvalita fotografií. Ty ze současnosti by si kniha rozhodně zasloužila barevné a klidně i ve větším formátu. Poutavost těch dobových, však toto statečně vyvažuje.