Putování pro nic za nic aneb na kole i v mačkách v pohodě i sračkách
Pavel Knebl

Putování pro nic za nic aneb na kole i v mačkách v pohodě i sračkách napsal: Pavel Knebl z Tiché Rok a půl kočování na východ a zpátky naturální příhodopis, pocitopis z cesty Jany a Pavla Kneblových - 21 000 km v sedlech kol, 5 600 km stopem, fůru km pěšky toulání po Karpatech, Kavkazu, Himaláji, Tibetu, Tian-šanu, Sibiři 5 600 m nad hladinou (Elbrus, Kailaš), na kole v 5 300 m n.m. 480 zapálených ohňů setkání s Leninem tisíckrát jinak výzkum pohostinnosti národů lekce primitivní ekologie náklady na cestě 250 USD na osobu.... celý text
Přidat komentář


Moji kolegové vědí, že ráda čtu a že, ač to tak nevypadá, jsem se zdejší databází dlouhodobě spjatá.
Na našem cyklovýletě na Šumavu, kdy jsem byla pomalu nejstarší a občas zanadávala na ubytování, na záda, na to, že už nemůžu a moje věta"do p.d.l. já dal nejedu, nechte mě tady umřit" zazněla za tři dny nesčetněkrát...a přesto mi včera věnovali tuto knihu ...
čte se moc hezky, je to úžasně vtipně i mile vypracovaný cestopis....Kniha se mi fakt líbila, občas mě zarazilo až neskutečně, co člověk dokáže zpracovat...děkuji za knihu...určitě se k ní někdy ráda vrátím, možná i v tom stanu a s koupelnou v horské tůni...čte se to ve vlastní posteli skvěle...uvidíme...howg..


Skvělý cestopis! Ojedinělé bezdomovecké putování na kolech za pár šupů, tolik inspiraceK tomu napsáno vtipně, s nadhledem a upřímnou sebe-srandou.
Kapitola “primitivní ekologie je jako příjemná tečka, se kterou souzním. Víc takových lidí.


Cestopis Pavla Knebla o jeho expedičním cykloputování na východ je - díky svému autorovi, vyznávajícímu tzv. primitivní ekologii - velmi osobitým literárním útvarem, jak co se týče stylu tak i obsahu. Pavel ujel se svou společnicí Janičkou za rok a půl 21.000 km na kole a 5 600 km stopem, přičemž jeho výdaje činily pouhopouhých 250 USD/osobu. Za sebe mohu říct, že nejsem vyznavačem tohoto „homeless“ způsobu cestování, proto mě těžko může nadchnout Kneblův výzkum pohostinnosti národů. Zvláště když podtitul knihy „Na kole i v mačkách, v pohodě i sračkách“ začne v určitých pasážích nabývat až příliš naturalistických a vyhraněných forem, soustřeďujících se především na závěrečná slova tohoto sloganu. Živit se slupkami jablek, které zbudou na odpočívadle po japonských turistech, nebo vybírat kontejnery u supermarketů… i tohle může být pro někoho svoboda a volnost, ale promiňte, že nejásám. Je jasné, že Pavel Knebl má zážitkový práh někde úplně jinde než já, proto se mi nepodařilo spoluprožívat jeho cestu společně s ním. Občas jsem měl dokonce problém, pochopit jeho ironický nadhled a prodrat se sarkastickými poznámkami k jádru sdělení. Proto se mi kniha nečetla úplně lehce a pro sebe jsem z ní vytěžil jen málo.


Je až k podivu, jak skromně a o to více dobrodružněji lze cestovat a poznávat jak přírodní krásy, tak pohostinnost místních lidí a gastronomické zážitky. V knize je popsaných spousta situací u kterých se budete válet smíchy.


Dobrý blbec :-D Některé jeho názory jsou sice "na facku" a měli oba opravdu štěstí, že dojeli zpět živí a dokonce i zdraví, nicméně s jeho primitivní ekologií celkem souzním. Ze všech cyklocestopisů, co jsem viděl, jednoznačně vyčnívá. Ne úplně kvalitou, ale zážitky a způsobem cesty.
Mimochodem, jste si opravdu jisti, že ten samý Pavel Knebl napsal něco o zákoníku práce nebo o jiných zákonech. Nějak se mi tomu po přečtení této knihy nechce věřit :-)
Autorovy knížky
1999 | ![]() |
Perfektní počtení, navíc i vtipně podané. Ocenil jsem především zápisky z Moldavska, Podněstří, Krymu a Turkmenistánu — jen mě ale zamrzela ta stručnost a "letem světem" podání. Chápu ale, že autor měl vymezen nějaký rozsah knihy, který by více podrobným vyprávěním byl podstatně narušen.