Putování Starého Chromce

Liouv Oův román patří do doby rozpadu císařské fedudální Číny v nejednom ohledu. Jeho autor vyznává převládající filosofii feudálného období – konfucianismus, ale vrací se – podobně jako jeho přítel reformátor a utopista Kchang Jou-wej – k původními učení, zdůrazňuje prvky humanismu a sociální spravedlnosti, které hlásá konfucianismus ve své čisté podobě, Liou O vyznává ideál „skrytého učence“, vyslovuje starou taoistickou touhu po živote skrytém a v sobě dokonalém, ale jeho ideál není pasivní, fatalistický, jeho ústraní znamená, že netouží po úřednícké kariéře, ale pritom pomáhá po všech stranách, a většinou práve proti mandarínské zvůli. Liou Oovi se podařilo na osnove volného putování postihnout obraz Číny v době zanikajícího císařství, obraz, který v sobě zahrnuje děsivou nepohnutost a marasmus krutého správního systému i ušlechtilé úsilí o obnovu nebo alespoň nápravu, krásy krajiny i prostého lidu, ubohost nejopovrhovanějčích vrstev, děvčat prodaných do nevěstinců, i bezcitnost tupých úřednických kariéristů. Vydání v edici Živá díla minulosti je doplněným překladem Jaroslava Průška z roku 1947 a je to také první český úplný překlad čínského románu z předrevolučného období.... celý text