Pygmalión
George Bernard Shaw
Pygmalion (1912) je pravděpodobně nejslavnější komedie anglického dramatika irského původu Georga Bernarda Shawa, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1925. Tato satira představy společenských tříd byla hrána nejprve roku 1913 ve Vídni, v Berlíně a v Praze, tiskem vyšla roku 1915. Když byla uvedena roku 1914 v Londýně, šokovala tehdejší diváky šťavnatým zaklením bloody arse z úst hlavní hrdinky (doslova zatracená prdel), dosud na anglickém jevišti neslýchaným. Vydání k příležitosti uvedení hry v Národním divadle. Obsahuje i biografii autora.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2005 , Národní divadlo (Praha)Originální název:
Pygmalion
více info...
Přidat komentář
Dlouho mě tak nebavilo číst divadelní hru. Pygmalión chytl za srdce a navíc skvěle pobavil.
Už se při četbě nikdy neoprostím od představy Lízy jako sošné krasavice Audrey Hepburn, nedá se nic dělat. Nakonec poněkud arogantnímu a protivnému profesoru Higginsovi tvář Rexe Harrisona, ve které bylo něco milého, i pomohla, nepřijde vám? Muzikály nemám nijak zvlášť ráda, tento ale ráda mám. Jak při něm, tak při čtení hry se usmívám: Higginsovým vtipným urážlivým replikám (to se mi to usmívá, když se netýkají mě!) a představě, mile naivní (s větším důrazem na slovo "mile"), že člověka by šlo vylepšit tak zásadně tím, že bychom ho naučili správné výslovnosti.
Já se musím přiznat k tomu, že Higginse mám vlastně ráda; v životě by bylo těžké s ním vyjít, ale je to člověk čitelný a předvídatelný. Další postavy jsou stejně důležité: kdo by si nezamiloval laskavého plukovníka Pickeringa, ten ostrůvek bezpečí a klidu... Moje favoritka je ale Higginsova matka, chápavá a schopná nadhledu (aby ne, mít takového syna, to vás naučí toleranci). A praktická paní Pearceová je dobrý člověk se selským rozumem, který umí nazvat problém pravým jménem. Naopak Lízin otec mi vždycky vadil - v muzikálu ještě o moc víc - a Freddy je nikdo (proto nemám úplně v lásce konec hry).
Tato hra je stará víc než 100 let - ale čte se nádherně. Maturanti, věřte mi, je to dobrá volba.
Knížku jsem četla jako povinnou četbu k maturitě s tím, že to bude nuda a musím to nějak přelouskat.. Ovšem k mému údivu jsem jí měla přečtenou za chvilku a moc mě bavila, byla jsem z ní nadšená.
Člověk to zná v podstatě zpaměti, ať již filmové, divadelní či literární zpracování. Všechny jsou výborné, vtipné. Ale na pozadí vtipných událostí zde vyplývají i vážnější záležitosti. Líza sice nevyrůstala v salonech a nedostalo se jí kvalitního vzdělání, ale co se týče charakteru a úcty k ostatním lidem je na tom tisíckráte lépe než profesor Higgins, který v onom úctyhodném prostředí vyrůstal a dostalo se mu veškerých privilegií.
Skvělé drama, já jsem poslouchala audioknihu a zároveň i četla a můžu tuhle kombinaci u Pygmaliónu jen doporučit. Nevím, jestli bych si jinak dokázala představit Lízinu mluvu tak dobře.
Nádherné drama, které i když nechcete přečíst jedním dechem, tak musíte, protože kniha vám nedovolí jen tak přestat. Děj na sebe tak skvěle navazuje, že čtete a čtete a nejednou dočtete ani nevíte jak.
Za mě opět jedna z nejhezčích knih, které jsem četla! Konec bych čekala trochu jiný, ten mě lehce zklamal, ale to nemění nic na mém pohledu na knihu!
DOPORUČUJI.
Pygmalion jsem prvně spatřil na divadelním pódiu, a tak mě nadchla, že jsem si ji musel přečíst. Následně jsem ji zvolil do maturitní četby.
Vtipně napsaná kniha, kterou bych si přečetl ihned znovu!
Moc hezká kniha, která mě překvapila. Doporučila mi jí sestra a udělala dobře. Velice zajímavý děj. Chtěla bych se na hru jít podívat do divadla určitě by to mělo ještě lepší nádech. Moje první kniha k maturitě a všem doporučuju i těm, kteří neradi čtou.
Určitě zajímavá hra, na jevišti by se mi třeba líbila o maličko více, protože tady jsem se vůbec nemohla začíst, ale ve finále to bylo pěkně vydařené.
Skvělá, nadčasová kniha. Přečtena během jediného odpoledne, pobaví a zároveň poučí. Vřele doporučuji! :-)
Ukázka toho, jak se mnozí povyšují nad ostatní a ve své pýše zapomínají, že i oni mají své chyby. Například p. H. Higgins si ani nepřipouští, že by se kdy choval jinak než jako kultivovaný aristokrat, avšak sám často kleje, utírá si ústa županem a chová se hrubě.
Kniha vede k zamyšlení, jak moc je vzhled a vystupování důležité ve společenském uplatnění, a že úspěch ve společnosti nutně vede k závazkům, které mohou člověka vnitřně frustrovat.
Je zvláštní pozorovat, jak vzdělání nutně neznamená, že se z někoho stane lepší člověk. Kniha odkrývá obě strany vzdělání. Na jedné straně může vést k aroganci a povýšenosti, na druhé vede k uvědomění si své důstojnosti a k možnosti splnění svých snů.
Závěrem celé knihy se nese poselství, že slušnost a vážnost člověka nepramení ze vzdělání či vystupování, ale z úcty k druhým, což dokazuje plukovník Pickering tím, že již od samého začátku, ještě když byla Líza obyčejnou pouliční prodavačkou, oslovuje Lízu velmi zdvořile. Líza to v závěru knihy velmi oceňuje.
Velmi hezká kniha (hra), která vede k řadě úvah, které však nejsou při zběžném přečtení nikterak viditelné.
U takhle populárních knih vždycky čekám, že to bude bomba, a většinou bývám zklamaná. Tahle knížka mě taky nijak nenadchla, ale do seznamu k maturitě bude dobrá :)
Na knihu jsem se velmi těšila, až si ji přečtu. Byla jsem z ní ale upřímně velmi zklamaná. Kdybych ji neměla v maturitním kánonu, tak se k ní už nevrátím, ale takhle budu muset. V podstatě kniha není zase až tak špatná, ale asi jsem od ní mnohem více čekala a to byla, jak se ukázalo, velká chyba. :)
Štítky knihy
láska zfilmováno divadelní hry chudoba, bída vývojová psychologie rozhlasové zpracování dramata lidskost, lidství hláskování, fonetika klasická literaturaAutorovy další knížky
2007 | Pygmalión |
1956 | Svatá Jana |
2012 | Pygmalion / Pygmalion (dvojjazyčná kniha) |
1973 | Nebeský fotbal a jiné povídky |
1979 | Divadelní moudrost G.B. Shawa |
Hezký příběh o snaze profesora Higginse a plukovníka Pickeringa udělat z mladé květinářky Lízy Doolitlové pravou dámu.
Kniha je stejně půvabná jako film :)