Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Kjartan Fløgstad
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162959/bmid_pyramida-portret-opustene-utopie-VI9-162959.jpg
3
17
17
Ruské hornické město Pyramida, které mělo být ztělesněním sovětské ideologie a bylo tak i prezentováno, bylo až do roku 1998 jedním z největších sídel na Špicberkách. Po ukončení důlní činnosti lidé místo opustili a zbylo jen město duchů – v Paláci kultury zůstaly v policích i pod nimi desetitisíce knih, v kině kompletní filmový archiv, v nemocnici na pracovních stolech lékařů otevřené chorobopisy pacientů a v dětských pokojích plakáty zapomenutých zpěváků a hudebních skupin. Po dlouhá léta vše vypadalo tak, jako by se původní obyvatelé města mohli kdykoli vrátit a pokračovat ve své práci. Toto magické místo zaujalo umělkyni a fotografku Siri Hermansenovou, jejíž výstava v osloském Stenersenmuseet upoutala nakladatelství Spartacus. To oslovilo Kjartana Fløgstada, který je dobře znám svou slabostí pro hornická města a osudy míst po útlumu průmyslové činnosti. Fløgstad se při práci nechal inspirovat vlastními návštěvami Pyramidy, zároveň však vycházel z dostupných materiálů, mj. navštívil hlavní sídlo ruské těžařské společnosti, která uzavřený důl provozovala. Díky tomu dokázal vytvořit působivý esejistický cestopis, který vyniká především tím, že brilantně propojuje několik žánrů, přibližuje ducha sovětské socialistické ideologie, dává čtenáři nahlédnout do duše obyvatel města, ale také předkládá paralely s vývojem industriálních společenství jinde ve světě. Čtenáři tak nabízí plastický obraz vzestupu a pádu jedné velké utopie.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy Historie
Vydáno: 2013 , Kniha ZlínOriginální název:
Pyramiden, 2011
více info...
Přidat komentář
Svalbard ma fascinuje už niekoľko rokov, geografická poloha, schopnosť ľudí prežiť tam. Sama poznám človeka, ktorý tam pobudol na vedeckom pobyte 6 mesiacov. A tak som od tejto knihy očakávala viac faktografických údajov, ako tí Rusi tam žili, aká bola hierarchia, popis zážitkov obyvateľov. Kjartan Fløgstad nám namiesto toho ponúkol akýsi miš-maš úvah a preplietaní chýbajúcej baníckej literatúry v Rusku...Proste antifaktografická úvaha prešpikovaná nórskou záchranou o dielo (v tomto prípade mesto), o ktoré nikto záujem nemá...
Na Pyramidě mě hodně bavil popis jejího prozkoumávání i když nutnost jít do historie její výstavby a složení obyvatel byla pochopitelná. Nicméně filosofické úvahy nad tím proč a jak Fløgstadovi moc nejdou. Každopádně místo takového rozsahu a urbex exkluzivity, připomínající Pripjať, by si zasloužilo v knize aspoň nějaké fotografie s popisky.
Edit: Každopádně ve mně nakonec kniha uzrála a společně s pár obrázky z netu ji považuji za dost inspirativní. Už jen tím, že jsem do té doby neměl o takovém městě ani potuchy.
Kniha, od které jsem hodně očekával a možná právě proto byl nakonec tolik zklamán. Kjartan Fløgstad se totiž víc zabývá atmosférou městečka duchů, než nějakou jeho podrobnější historií. To pak vynahrazuje pseudofilozofickými statěmi, ve kterých zkoumá důlní práce ze všech metaforických úhlů. Čtenář tak sice dostane kulturní nalejvárnu ohledně hornictví, ale o samotné Pyramidě se toho vlastně ani moc nedoví. A i když autor strhává vlastní fascinací z opuštěné utopie (což se mu daří na jedničku), často se informačně opakuje, jakoby pro neustálé skákání z tématu do tématu zapomínal, o čem že to původně mluvil. Nepříznivý dojem podtrhuje absence fotografií, bez kterých publikace definitivně ztrácí kouzlo, jež by jinak mohla mít. Po jejím dočtení pak člověk spíše přemýšlí o tom, co v ní není, než co v ní je.
PS: Pro tematické zvědavce, mrkněte na http://englishrussia.com/2012/10/17/the-city-abandoned-at-the-worlds-end/ nebo http://www.regtien.info/pages/NorthernMostGrandPiano.html
Zajímavá, útlá knížka, kterou jsem náhodou objevil v libereckém knihkupectví v oddělení beletrie. Román ani novela to ale moc není, spíš se jedná o esej na téma konce jedné epochy, jednoho utopického snu v nejzápadnější výspě bývalého Sovětského svazu. I přes svou útlost a krátkost se kniha nečte úplně nejlíp. Je plná narážek na literaturu a kulturu, ale někdy mi to přišlo až moc na efekt. Jako by se autor chtěl pochlubit jak brilantně umí skloubit cestopis, esej a fikci. Občas zajímavé metafory a paralely a v závěru snaha o humor, který je ale spíš křečovitou snahou o ironický a jízlivý pohled do blízké budoucnosti. I přes některé nedostatky je to ale stále velmi dobré čtení, navíc Flogstad si psaní opravdu užívá a když přistoupíme na jeho poněkud odtažitější a chladnější styl, tak je to vlastně velmi dobré čtení.
PS - Podobná kniha s podobným tématem, která je ale přeci jen o fous lepší je Hranice zapomnění od Sergeje Lebeděva.
Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Po dočtení knihy ve mně nejsilněji rezonuje otázka: Proč to ten člověk napsal? Dobře, chápu, že je nadšenec do industriálních trosek. Nostalgie nad těmi časy, kdy si člověk mohl bezostyšně podrobovat přírodu a nemusel si s důsledky svých "vítězství" lámat hlavu je v knize zřetelná. Ale jinak? O Špicberkách se člověk nedozví takřka nic, o samotné Pyramidě, až na několik dokola recyklovaných myšlenek zabalených do intelektuálského žargonu, v podstatě také ne. Na to by stačil článek v časopise. Přes sto stránek textu je moc.