QualityLand
Marc-Uwe Kling
Co když jednou zmizí hranice mezi člověkem a strojem?
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2021
,
Voxi
Originální název:
QualityLand, 2017
Interpreti: Martin Písařík , Lucie Štěpánková
více info...
Přidat komentář
Tak asi takhle... Po technicko-literární stránce by si tahle kniha pravděpodobně nezasloužila ani 3 hvězdičky, protože příběh Petera jako celek moc nefunguje, ALE PŘESTO ji okázale dávám 5 hvězd. Ty nápady a parodicky do extrému překlopený (nikoliv však nereálný) vývoj dnešních technologií… já jsem se prostě neskutečné bavila. Zároveň mě to ale nutilo zamyslet se. Pokud mate rádi seriál Black Mirror (Černé zrcadlo), tak se vám bude líbit i tato kniha.
U některých nápadů jsem se vyloženě musela smát, určité pasáže byly naopak spíš mrazivé. Naučila jsem se i pár zajímavých reálných faktů, o kterých jsem si pak i vyhledala nějaké podrobnosti (třeba zákony robotiky Isaaca Asimova, Moravcův paradox, paradox závislosti na zvolené cestě, Turingův test - ale nebojte se, tyto pojmy jsou v knize jen lehce naťuknuté, není to odborná kniha).
Kniha mi svým způsobem připomínala i do současnosti překlopenou klasiku 451 stupňů Fahrenheita od Raye Bradbury. QualityLand je jakýmsi varováním, kam by to mohlo zajít s umělou inteligencí, pokud ji necháme rozhodovat o našem životě. V Bradburyho 70 let staré knize byla cenzura nastavená a udržovaná politicky a silově, v QualityLandu dnešní doby cenzuru nastavují a udržují obchodní zájmy a algoritmy.
"Víš proč se tomu říká síť? (pozn. internetová) Protože jsme v ní uvízli."
Skvělé, vtipné, nečekané.
Nadvláda AI a strojů, povstání a revoluci možná spustí růžový vibrátor ve tvaru delfína!
Kniha mi trochu připomíná Kruh a Zrcátko. Jednak námětem, jednak tím, že je poměrně jednoduše sepsaná. Ale čte se to dobře, neměla jsem problém ji přečíst celou.
Ale na rozdíl od dvou jmenovaných, není cílem této knihy deprese, ale sranda.
Hlavní hrdina, se ne nepodoben Postavě k podpírání, snaží zbavit věci, o kterou nestojí. Ale zde nejde o kočku, ale o růžový vibrátor.
Tímto absurdním dramatem, kterým doprovází skupina solidně praštěných robotů, vás doprovodí i slušná dávka naprosto vážných zamyšlení o budoucnosti.
A také vědomí zděšení, které jsem v Zrcátku a Kruhu utěšovala tím, že lidé by to tak daleko dohnat nenechali.
Přiznejme si, že v Qualitylandu, už z části žijeme. Aneb, pročítal jste někdy někdo poslední dobou nějaké komentáře na sítích?
Ono to působí vtipně, ale vtipné to vůbec není.
Dobře, některé situace jsou úsměvné velmi, ale ve výsledku v takovém světě žít asi nechcete. Nebo že bychom v jeho soft verzi už žili?
Já nevím jak to mám vysvětlit, ale tohle tak moc očividně napsal muž. Z nějakého záhadného důvodu jsem zignorovala u autora křestní jméno a myslela jsem si, že mám scifi psané ženou, což nebylo výběrové kritérium pro nákup tohoto audia, chtěla jsem akorát něco vtipnýho, ale po pár hodinách poslechu jsem si říkala >>TO SNAD NENÍ MOŽNÉ, ABY TOHLE PSALA ŽENA<< a googlila jsem si, co to je za člověka, jaký je její příběh, že píše tak, že si jako autora představuju týpka, nad kterým bych v nejlepším případě kroutila očima? Prosímvás google mi to vysvětlil, je to proto, že autor je muž. Vtipné je, že kdybych do toho nešla s touto (mým mozkem vytvořenou) dezinformací, zřejmě bych se nad genderem pisatele nijak zvlášť nepozastavovala. Nicméně doposlechla jsem to a bylo to ok, ale já si nevybavím přesné příklady a jako audio to nemám vypsáno, ale já zkrátka chovám nenávist k humorům jako "haha dystopie, musíme podepisovat smlouvu o konsentním sexu :P" Nenávist je silné slovo, prostě mi to přijde trapný a celkově se celým příběhem nesou obavy a nápady, které se objevují v hlavách lidí se kterými jsem zřejmě v ideologickém nesouladu a docela mě to otravovalo, pardonek.
Budoucnost v režii strojů s našim svolením. A nevědomky se tak lidstvo žene do záhuby.
O to tady jde.
Nekorektní, plné satiry, nemá hranice, obscénní.
A na pozadí popsána realita, která je za dveřmi. Opravdu tomu nejde nevěřit.
Realistické a uvěřitelné. Slova, která používám tak často u sci-fi. A nikdy jsem je snad nepoužila víc sebevědomě, jak v tomto případě.
“Tak toto už je opravdu moc- mi běželo v hlavě ze začátku tolikrát, že jsem byla zvědavá, jaký bude můj finální verdikt.
Neskutečně mě to začalo bavit a užívala jsem si každou stránku.
Ten humor, nadsázku, balancování na hraně vkusu.
To, že to není pro každého, má pro mě neskutečně přidanou hodnotu.
Ta frekvence vtipu ke konci rapidně vzrůstá. A chápu u někoho nelibost. Mě ale tento fakt hodnocení naopak zvýšil.
Velké množství popkulturních narážek, i těch genderových, politika tu ma velký prostor.
Takový mišmaš, který se budu bát doporučovat, ale moc moc moc jsem si ho užila.
“Žijeme v diktatuře, jejíž metody jsou natolik subtilní, že si doteď nikdo nevšiml, že žije v zemi s diktátorským režimem? A další otázka: Je to vůbec diktatura, když si ji nikdo neuvědomuje? Když nikdo nemá pocit, že mu sebrali jeho svobody?
Black Mirror v psané podobě aneb už je to celkem dlouho, co by mi nějaká kniha takto sedla. Dějová linka, která se netýká primárně Petra, se chvíli rozjížděla, ale pak už jsem knihu nedokázal odložit. Nepříliš vzdálená budoucnost navíc dává prostor pro řadu poselství, odkazů, komentářů, náznaků a vtipných momentů, což je na knize ve finále alespoň za mě to hlavní, děj je tu spíš sekundární.
Místy tak trefné, až to přestává být sranda. Jedna z knih, které říkají "bacha, řítíte se do průšvihu". I když je takových dost (a tato vyšla v roce 2017), na brzdu stejně nikdo nešlápne. Tak se můžeme aspoň pobavit příběhem, dokud nám ještě připadá absurdní.
Na knihu jsem se poměrně těšila, protože i přes to, že hodnocení je spíš průměrné, moje okolí mi příběh doporučovalo.
Bohužel mě to ale nijak zvlášť nedokázalo zaujmout a úplně nedokážu říct důvod. Námět vůbec není špatný, ale chybí tomu nějaké dotažení.
Škoda
Knížku jsem vyhrála ve skupině Knižní závisláci, má krásnou obálku, jakou mám ráda (tvrdá, bez přebalu!). Vnitřek mě příjemně překvapil, chvílemi to bylo až děsivé, jak v tom člověk v náznacích viděl dnešní realitu. Nemám ráda knihy, které nejsou z reality, případně minulosti (jedinou výjimkou doteď byla Smrtka), ale tato knížka byla moc moc dobrá i tak.
Místy jsem se i pousmála, ale většinu času mi to přišlo jako takový nic moc mix inspirovaný některými díly Black Mirror, jak u tu několikrát padlo. Příběh jako celek zkrátka nefungoval, místy to bylo zbytečně překombinované a tak se neustále muselo vysvětlovat co jak funguje a proč. Děj to upozadilo a nebyl vůbec zajímavý. Možná kdyby to bylo celé udělané jen jako krátké vsuvky a sekce s komentáři, tak to bude fungovat líp.
Velmi dobře vystavěný svět, opravdu nápadná podobnost s některými příběhy Black Mirror. Bohužel příběh mě moc nechytil. Satira je to vcelku povedená, víc mě bavily všechny ty různé vsuvky než hlavní příběh.
Skvěle jsem se bavila. Přečteno na jeden zátah. Tedy občas mi přeběhl mráz po zádech, jak se to až děsivě blíží dnešní době... Nicméně příběh mi nepřišel nijak strhující. Bavil mě ten svět, satira, skvělé komické vsuvky (na černých listech) a také jazyk. Vlastně mi bylo úplně jedno, jak to dopadne, ale hrozně jsem nechtěla, aby to už skončilo a mohla jsem se bavit dál :D .
Nicméně musím vzdát obrovský hold paní překladatelce Emě Stašové, která podle mě odvedla opravdu skvostnou práci, tak dobrý překlad už jsem dlouho nečetla!
Rob Hart, autor knihy The Warehouse o knize napsal:
"Qualityland je ten nejlepší druh satiry, která nabízí zrcadlovou verzi našeho světa, tak chytrou a tak ostrou, že se musíte smát, abyste neplakali."
A já s tím naprosto souhlasím. Pro mě se jedná o mix dvou srdečních záležitostí: 1984 od Orwella a seriálu Black Mirror. Spousta věcí z tohoto sci-fi je již dnes realitou, jen si to někteří z nás nechtějí připustit. Sociální bubliny, klikání a odsouhlasení čehokoliv, aniž bych to četl, ploché, povrchní vztahy, hloupostí podložená nenávist... Ale zde naštěstí ve vtipné formě.
Osobně si myslím, že tato kniha sedne téměř každému, komu se nevadí trošku zamyslet, zasmát se a zjistit, že absence kritického myšlení je horší než podebraná pata...
Trochu se této verze blízké budoucnosti bojím. Proto všechny čtenáře nabádám ať tuto knihu nedávají do ruk lidem jménem Mark Zuckerberg, Elon Musk a podobným. Toto není návod a zdroj dobrých nápadů!!
Myslím si však že je již pozdě. Sedím tedy u okna a čekám na svojí zásilku.
Kdo by to byl řekl, že se s růžovým vibrátorem ve tvaru delfína dá dělat revoluce...
Za mě má tahle knížka všechno to, co jsem ani netušila, že bych po ní chtěla (že by v tom měl prsty John of Us, Starouš nebo nějaký chytrý algoritmus?). Humor je něco, co pro mě nebývá hlavním kritériem pro výběr čtiva, ale tady jsem se u některých pasáží opravdu bavila. Zároveň se ale román dotýká i hodně vážných témat, která si však - stejně jako většina obyvatel QualityLandu - ne vždycky uvědomujeme. Kapitalismus, utilitarismus, řízení společnosti, internet a sociální sítě, UI, člověk (a jeho osobní data) ne už jako zákazník, ale spíš produkt... A mnoho dalšího. Vlastně bych neřekla, že se jedná o sci-fi, řekla bych, že jde spíš o odraz dnešního světa, který je jen přibarvený trochou nadsázky. Satira je to správné slovo. Zároveň se mi ale líbí i příběhy všech postav, které se v závěru propojí přesně tím způsobem, aby byl čtenář uspokojen, ale zároveň tak úplně uspokojen nebyl (totiž že od začátku někdo ve skrytu tahal za nitky a manipuloval všemi postavami, ale kdo to byl, kdo?!).
Celkově bych pocit z QualityLandu vyjádřila citátem Perryho z knihy: „Nejsem si jistý, jestli je to k smíchu, nebo k pláči.” Protože nebýt těch humorných pasáží, tak mám z četby této knihy dost slušnou depku (tu vlastně stejně mám, ale aspoň jsem se jí místy mohla vysmát).
A ještě jeden citát: „Zkrátka mě strašně štve, jak nikdo nechce převzít odpovědnost. Vždycky za všechno může systém. Ale vždyť za ním stojí konkrétní lidi, kteří způsobují, že ten systém funguje tak, jak funguje!”
Jako odlehčená satira kniha funguje. Jako ucelený příběh však Qualityland neobstojí. Jde tak spíše o sérii kratších scének, ve kterých se tím či oním způsobem reflektuje nějaký ten nešvar ne příliš vzdálené budoucnosti. Občas je kniha dost doslovná, humor je spíše jednodušší, přímočařejší, prvoplánový, což zrovna moc nemusím. V kostce jde o odlehčenější alternativu k seriálu Black mirror. Z knih bych spíše doporučil zajímavější Megasmutnou love story.
QualityLand je kniha plná úžasného humoru a detailů z promyšleného futuristického světa. Klasický příběh na normálních bílých listech je navíc co pár stránek doplněn černými listy s doplňujícími vsuvkami, které obsahují inzeráty, internetové diskuze, novinové články atd. z tohoto "kvalitního" světa, což dodává úplně nový rozměr.
Bohužel je ale knížka postavená hlavně na tom humoru, takže pokud vám nesedí vtipy ve stylu Červeného trpaslíka, a jestli vám třeba Stopařův průvodce rovněž nepřijde vůbec vtipný, asi bych QualityLand vynechala, protože krom toho humoru vám knížka nenabídne nic navíc.
Dvě malé chybky bych ale autorovi vyčetla.
1. Autor si hodně dělá srandu z herečky Jennifer Anniston. Tak první dva vtípky byly k pousmání a těch dalších pět už byly teda hodně trapné pokusy. Co proboha autorovi udělala? Kdyby vyškrtnul tuhle hodně blbou srandu ve stylu šikany na střední škole, bylo by to mnohem lepší. Bylo to takový dětinský.
2. Hlavní hrdina Peter je strašný moula a tak nějak mi občas lezl děsně na nervy. Nemohl být úžasný a vtipný QualityLand popisován očima někoho, kdo není takový budižkničemu? Ale Petera mi vynahradili vtipní roboti.
Celá knížka je ale hlavně o těch vtipech, příběh není nějak hluboký a hluboké buddhistické myšlenky šly taky obloukem okolo. Pro zasmání je to fakt pecka, kdo ale hledá něco složitějšího ke čtení, tady nepochodí.
Moc se mi líbí shrnutí, že se jedná o tak chytrou a ostrou satiru zrcadlové verze našeho světa, že se musíte smát, abyste neplakali. Naprosto výstižné.
S hodnocením jsem byla na vážkách - kniha obsahuje skvělý humor, poučné informace, kreativní prostředí a řekněme, že i zápletku. Děj mě nestrhl, ale stylizace knihy se mi líbí. Zároveň cením autorovu fantazii.
"Osoby, které si myslí, že už nemají co ztratit, jsou nebezpečné."
"Every breath you take, every move you make. I'll be watching you."
"Směr, který jsi zvolil v minulosti, ti stěžuje možnost vydat se v přítomnosti jinou cestou."
"Je to vůbec diktatura, když si ji nikdo neuvědomuje? Když nikdo nemá pocit, že mu sebrali jeho svobody?"
"Otázkou dnes je, jak přesvědčit lidstvo, aby souhlasilo s vlastním přežitím."