Město malérů
Ellery Queen
V detektivním románě řeší soukromý detektiv záhadnou vraždu v první rodině malého amerického města a objasňuje příběh nešťastné manželské dvojice, jež nedovedla čelit pochybné maloměstské morálce.
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1976 , OdeonOriginální název:
Calamity Town, 1942
více info...
Přidat komentář
Miluji detektivky, nejvíce ACH, chtěl a jsem zkusit i něco "novějšího". Kniha mě nenadchla, nechápu a detektivky si představuji jinak.
Mě se příběhy Elleryho moc líbí! Tento byl spíše sondou do vztahových záležitosti, ale konec mě překvapil.
Z téhle detektivky jsem byla dost zmatená. O autorovi (tedy dvojici autorů) jsem nikdy neslyšela, ačkoli staré detektivky docela znám. Čekala jsem tedy něco ve stylu americké drsné školy, případně vyšetřování a la Agatha Christie. A nemohla jsem být ve svém odhadu dále skutečnosti. Knížka totiž vypráví - ano, je to především vyprávění příběhu - o vztazích v jednom malém americkém městě, kde se v těch "správných" kruzích vlastně všichni znají a koukají si až do talíře. Jednu z předních rodin sledujeme očima spisovatele Elleryho Queena, který do města přijíždí pro inspiraci na svou novou knihu. Ubytuje se v Domě malérů - novém domě, který ale svým majitelům štěstí nepřinesl. A pak už jen sledujeme členy rodiny, jak se vyrovnávají s různými soukromými problémy, až dojde k vraždě. K obvinění. K soudu. K rozpadu vztahů, přátelství. K tragédii. K další tragédii. A nakonec, ano až opravdu opravdu na pár posledních stránkách k rozuzlení, kdo byl vrah. Pro mě to byl spíš společenský román. Ale knížka mě bavila, ačkoli jsem nedostala, co jsem očekávala.
Z dnešního cynického pohledu se nám zdá jednání mnoha postav dost zvláštní, morálka nepochopitelná a motivace matoucí. Obdobně zvláštní se mi zdálo jednání resp. motivace osob v ranných příbězích R. L. Brabazona Raymonda v původních překladech. V příběhu je cítit otisk čtyřicátých let obdobně jako u Raymonda (u něho s posunem až k létům padesátým), nadčasovost tomu dávají spíš interpretace a úpravy překladů pozdějších. Díky tomu je to trochu i jiné čtení ;)
Zabloudila jsem k této zapomenuté knize a vrátila se myšlenkami do té doby. Příběh byl táhlejší, plno myšlenek a šíleností, jiná mluva. V každém případě jsem si i poslechla nahrané audio a to mě bavilo trochu víc než samotná kniha.
Když jsem si tuto knihu vybrala ke čtení, věděla jsem, co mne čeká. Detektivní příběh jsem si užila. Momentálně oceňuji kouzlo starších poklidnějších detektivek.
Musím napsat, že tato detektivka je pouze dobrá tzn. tři hvězdy. Detektivky prý nestárnou, ale konkrétně u této se to nepovedlo. Je hodně vidět, že byla napsaná už někdy v roce 1975. Vyberte si opravdu jinou detektivku, než tento konkrétní titul.
celkem dobrá a zajímavá detektivka...stěžejní je námět tří dopisů a na ně našroubovaná zápletka :) Ellery jakoby zázrakem případ rozlouskne...ale tragédii, skoro jako z antických dramat zabránit nedokáže...ale snad z toho aspoň někdo (Pat a Carter) vybruslí s happy endem...
P.S. na pobavení :D Celou dobu, co jsem knížku četla, mi byl děj nějaký povědomý, tušila jsem řešení...a říkala jsem si, odkud že ten příběh znám ?? nejdříve mě napadla má oblíbená Agatha, dokonce jsem prolouskala zběžně její sbírku a nic....a teď koukám - slovenský název se poněkud liší od českých názvů v jiných vydáních - že Město malérů.....:D :D a to už jsem četla !!! Ach, ta moje skleróza :D
každopádně, ,celkem hezká, oddechová detektivka :) ke kafíčku doporučuji !!!
Jsem zvyklá na trochu, jak to říci tvrdší detektivky. Kniha mi přišla dosti nudná a dočíst jí byl více než nelehký úkolů.
Rozumím, že kniha je vydána roku 1976 a tak je na ní potřeba nahlížet, mnoho postav, podivné chování.
Moje první kniha autorů a určitě ne poslední. Detektivky mám ráda, zejména ty odehrávající v podobném období. Ano, pohledem dnešního člověka se některé postavy chovají zvláštně, ale s tím musí čtenář počítat. I mluva byla jiná a to se mi právě líbí.
V prehistorických dobách vysílal rozhlas blok 3x60 a to stereo. Vždy tam byla četba na pokračování a tato kniha se mimořádně povedla. Kdo má možnost, neměl by si nechat poslech ujít.
Ellery Queen: Město malérů - Četba na pokračování. Neobvyklý příběh amerického autora detektivních románů v překladu Dalibora Plichty. Zdramatizoval a režii má Jiří Horčička. Účinkují Eduard Cupák, Oldřich Musil, Bohumil Pastorek, Jiřina Petrovická, Daniela Kolářová, Miroslav Moravec, Vladimír Čech, Karel Fořt, Stanislav Bruder a Vítězslav Jirsák. Natočeno v roce 1977.
V mládí jsem četla detektivní příběhy od dvou autorů - bratranců, kteří psali pod pseudonymem Ellery Queen. Přivedla mě k nim babička, jakož i ke čtení detektivek. Není to můj nejoblíbenější žánr, ale detektivky čtu i v současnosti. Proto jsem si tuto knížku vybrala do čtenářské výzvy. Některé knížky od této autorské dvojice se mi líbily více. Hlavní hrdina - spisovatel Ellery Queen přijíždí do malého městečka, aby zde měl klid na psaní a napadlo ho zde téma k nové detektivce. Městečko nakonec není vůbec tak klidné, jak vypadá a.. Pokud vás zajímá, přečtěte si.
Docela nuda. Chování některých postav je dost podivné, někdy totálně nepochopitelné.
Pokud máte rádi detektivky, tak tato knížka je lepší průměr. Nic z děje pochopitelně nebudu prozrazovat.
Autorovy další knížky
| 1976 |  Město malérů |
| 1983 | Čtvrtá strana trojúhelníku |
| 2011 | Tajemství kovového domu |
| 1981 | Drama desatera dní |
| 1966 |  Smrt přichází oknem |
Poměrně nezáživné, ale jako oddechovka postačí. Příběh se místy hodně vleče (zvlášť soudní líčení tu bylo neskutečně nudnou záležitostí) a o nějakém vyšetřování ze strany Elleryho Queena může být sotva řeč (o veškeré své detektivní práci ostatní postavy i čtenáře informuje jediným sdělením, totiž že se nad případem dlouze zamýšlel a opakovaně si procházel listiny, jež měl k dispozici, avšak bezvýsledně). Beru na vědomí, že není detektivem v pravém slova smyslu, nýbrž amatérem a předně spisovatelem, ovšem čekala bych, že jako hlavní postava do příběhu zasáhne o něco víc. Nebýt záblesku inspirace ke konci, zápletka by se totiž docela dobře obešla i bez něj a jeho nedostatek iniciativy byl chvílemi frustrující. Ale abych knize nekřivdila, samotný závěr byl rozhodně zajímavý a jeho okolnosti byly překvapivé (navzdory tomu, že pravá identita vraha byla zřejmá už desítky stránek předtím, než se k ní dopídil Ellery).