Queen: Neznámá historie
Peter Hince
Méně tradiční, přesto jistě cennou součástí odkazu slavné britské rockové skupiny Queen, tím je tato kniha. Netradiční je tím, že jí napsal bývalý "bedňák" skupiny Peter Hince. Jedná se tedy o autentické vzpomínání člověka, který se umělecky ani manažersky sice nepodílel na úspěchu Queen, přesto byla jeho role nenahraditelná. Hince se během koncertních šňůr kapely staral o zvukovou aparaturu a celkově zodpovídal za technický servis pro vystoupení. Díky tomu tzv. přičuchl ke Queen jako málokdo a měl možnost vidět skupinu přímo při práci. Za dlouhé roky jeho angažmá se s členy kapely spřátelil a byl u lecčeho, o čem by se "obyčejným" fanouškům mohlo jen zdát. Jeho kniha je tak plná pestrých zážitků, které dobře vykreslují a dokreslují legendární příběh Queen, jenž patřili v 70. a 80. letech ke špičce na poli rockové hudby. Osobní vyprávění "bedňáka" britské rockové skupiny Queen, plné zajímavých postřehů, autentických zážitků a upřímných a vřelých vzpomínek na tuto slavnou kapelu 70. a 80. let 20. století.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Hudba a zpěv
Vydáno: 2012 , Volvox GlobatorOriginální název:
Queen Unseen, 2011
více info...
Přidat komentář
Kniha se moc dobře nečetla.Nevím,jak ostatní,co ji četli,ale já mám pocit,že autor tam nepsal o Freddiem a o Queenech,ale především sám o sobě.Za mě teda nic moc a onen"bedňák" se jen vtíravým způsobem snažil napsat něco,co už bylo napsáno mnohokrát a rozhodně lépe.
Pokus vyrejžovat prachy vystavěný na jméně slavné kapely. Onen bedňák se prezentuje jako "velký kámoš" členů skupiny, což je mi teda krajně nesympatické (ale tak nevím, třeba to kámoši největší byli, ale nemusel by se s tím tak vytahovat), a je to přitom takový dobytek. Fotky jsou pěkný, za ně je ta jedna hvězda.
Druhá kniha o Queenech, kterou jsem přečetl ve snaze přečíst si solidní bigrafii Queen. A podruhé jsem se nedočkal ničeho, co by aspoň přibližně bylo solidní biografií jedné z nejslavnějších rockových kapel historie.
Peter Hince, který byl dlouhá léta jejich bedňákem, čili takovým "děvčetem pro všechno" a někdy i trochu fackovacím panákem, sice všechny členy skupiny znal více než dobře, zažil s nimi mnohé, ať už při jejich četných koncertních turné, kdy bydleli všude možně po světě nebo při nahrávání jednotlivých desek, kdy to bylo dost podobné. Ubytování ... někde, a k tomu plnění roztodivných přání členů skupiny, ať už těch běžných nebo těch méně obvyklých. Za ty roky nasbíral opravdu mnoho historek. Do knihy ale napsal věci, které by zčásti asi potřebovaly trochu "vybrousit" a zčásti možná měly zůstat radši nevyřčeny. Já z té knihy mám spíš dojem, že to celé (TO jako Queen) byla jedna velká pařba a nepravidelně po sobě jdoucí řada průserů a že bedňáci a většina ostatního pomocného personálu a někdy možná i členové kapely samotní byla většinou ožralá nebo sjetá banda dobytků, kteří kam přijdou, dělají bordel. A k tomu zvláště věčně špinaví a zpocení bedňáci byli navíc pěkný prasata. A takový obrázek asi není úplně v pořádku.
Nějak úplně nevím, co si z té knížky odnést. Pozitivního nebo zajímavého. Nebo vlastně cokoliv, jakoukoliv informaci, ke které bych se někdy v budoucnu mohl a chtěl vrátit.
A naprostou katastrofu dovršil pravopis. Chybějící či přebývající písmenka ve slovech, některé slovo ve větě je v jiném pádu než zbytek věty (poměrně časté), chybějící předložky, hrubice ve shodě podmětu s přísudkem. Pravopisně slušný PASKVIL!! Někoho to při čtení neruší, protože to nepozná, mně to vadilo. A dost.
Snad i proto jen velmi, velmi průměrné tři*. Za pravopis bych snad šel ještě i o jednu níž.
Pre mňa asi najlepšia kniha o Queenech - nebulvarizuje, nestavia na senzácii, a predsa sa človek dozvie mnoho zaujímavostí. Je poznať, že autor mal členov kapely úprimne rád a pritom nebol nekritický fanúšik - takže i keď bol tak blízko v centru diania, dokáže si udržať odstup. Peter Hince má navyše ako správny Brit skvelý zmysel pre humor a jeho štylistika je na výbornej úrovni. Človek mal pocit, že je na koncerte a krčí sa u piana spolu s ním. Prečítané v angličtine, ako bonus som sa naučila hromadu slovíčok z rock´n´rollovej hantýrky :) Odporúčam.
"The hand-over exchange I made with Fred was his microphone on a stick for a freshly made drink of hot honey and lemon. A sip was taken to ease the throat and he would sit down, shuffling himself to adjust to life at the piano. A major testing time — was Fred happy with how things were going? Was all well in his Mercurial world? As he gently tickled the keys, got comfortable and threw morsels of comment to his hungry public, I would be crouching at the end or in the curve of the black Steinway grand, focusing on him intently and trying to avoid the multi-coloured glare and hypnotic reflections from the highly polished piano lid."
Queen a Freddie Mercury - jediné , co jsem při čtení téhle knihy chtěla... chtěla jsem být "bedňákem" a stát jednou v životě vedle nich , bedny bych teda asi neunesla , ale kafe, to bych jim třeba vařit mohla :-).
Knihu jsem přečetla během dnešní noci a usínala jsem s pocitem, že jsem fakt vedle nich stála- škoda, že knihu musím vrátit, ach jo...
Peter Hince, jenž byl bedňákem skupiny, po skoro celou dobu jejího působení v době života Freddie Mercuryho, vypráví především o svých zážitcích z cest a všech příhod, které se stali během koncertního turné kapely Queen. O skupině jako takové se toho příliš nedozvíte, neboť autor se nepouští do vyprávění o jednotlivých členech skupiny, nebo o historii vzniku kapely, to však podle mne nesnižuje úroveň knihy. Ta se čte jedním dechem. Z knihy se dozvíme pohled na kapelu z jiného úhlu, a to z pohledu člověka, který byl velmi dlouho spojen s touto významnou skupinou.
Doporučuji všem fanouškům kapely Queen. Nejenže se dozvíte zajímavosti z jejího zákulisí, ale i se dozvíte, jaká je to makačka dělat bedňáka a co všechno to obnáší.
Po přehnaně korektní knize „Queen, jak to začalo“ autorů Gunn a Jenkins bylo tohle docela osvěžující čtení. Nečekejte objektivní historii skupiny, jsou to vzpomínky bedňáka Queen psané naopak zcela nekorektně; píše ale hlavně o svých zážitcích na turné, a pokud pomlouvá, tak hlavně sebe, tak proč ne…
Docela zajímavý pohled na koncertování Queen, zase úplně z druhé strany, spoza „bedny“. (Jinak autor je na koncertě Live Aid ta vlasatá postavička vlevo za piánem, co podává Freddiemu mikrofon…)
Osobní, subjektivní zpověď, ve které je Freddie Mercury vylíčen velmi plasticky a velmi lidsky bez oslavných fanfár.