Quentin Durward I.
Walter Scott
Román se odehrává ve středověké Francii roku 1468 a jeho hlavním hrdinou je skotský rytíř Quentin Durward, který po vyvraždění celé své rodiny kmenovými nepřáteli odešel ze Skotska a vstoupil jako lučištník do skotské gardy francouzského krále Ludvíka XI., kde již slouží jeho strýc La Balafré. Králi dokonce na lovu divočáka zachrání život. Historickým pozadím příběhu je soupeření Ludvíka XI. s jeho vazalem, burgundským vévodou Karlem Smělým. Aby oslabil jeho postavení, podněcuje Ludvík XI. tajně města Gent, Lutych a Mechelen ke vzpouře proti vévodovi. Burgundská šlechtična Isabela de Croye hledá na Ludvíkově dvoře ochranu, před vévodou, který jí chce provdat za svého oblíbence Campo-Basse, jenž je Isabele odporný. Ludvík se rozhodne, že jí provdá za svého spojence. loupeživého hraběte Viléma de La Marck, zvaného Divoký kanec ardenský, a pošle jí do Lutychu pod záminkou její ochrany ze strany lutyšského biskupa Louise de Bourbon, který je vévodový švagrem. Na cestě je doprovázena Quentinem Durwardem, který ji zachrání před přepadením, získá její lásku a bezpečně jí do Lutychu dopraví. V Lutychu však následně k dojde povstání, při kterém je pod vedením La Marcka biskup zavražděn. La Marck totiž doufá, že na biskupovo místo dosadí vlastního syna. Quentinovi Durwardovi se podaříi s Isabelou prchnout, Isabela se rozhodne, že se vrátí k vévodovi Karlovi. Zavraždění lutyšského biskupa, Eugène Delacroix V době povstání a vraždy biskupa je Ludvík XI. hostem u Karla v Péronne, kam přijel pod falešnou záminkou nabídnout vévodovi přátelství. Karel však Ludvíkovu masku prohlédne, nařkne jej z podvodu a podněcování vzpoury proti němu, a uvězní jej. Vezme jej na milost pod podmínkou, že se zúčastní útoku na Lutych, čímž dokáže svou nevinu. Isabelu chce nyní provdat za vévodu z Orleansu, Isabela chce však raději do kláštera. Vévoda pak rozhodne, že její ruku dostane ten, kdo mu přinese hlavu Divokého kance ardenského. Lutych byl dobyt a La Marck byl zabit Durwardovým strýcem, který tak přinesl vévodovi jeho hlavu. Svého nároku na Isabelu se však vzdal ve prospěch svého synovce Quentina Durwarda, čemuž se již Isabela nebránila.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1969 | Ivanhoe |
1962 | Waverley aneb Před šedesáti lety |
1935 | Rob Roy |
1985 | Nevěsta z Lammermooru |
1947 | Talisman |
Jakkoliv mám Waltera Scotta rád (čili hodně), tak Quentin Durward mě nepřesvědčil a nadšení se nedostavilo. Alespoň v prvním díle. Ba naopak se dostavovala nuda, přemáhání, zápas s ospalostí a s výsledkem vyvolávající pocit poraženého. Na Scottovy poměry je tenhle příběh velmi popisný. A popisuje detailně skutečně vše - od prostředí exteriérů, přes interiéry až po sebemenší pohnutky a pohyby postav. Bohužel na úkor děje, který je táhlý a chvílemi až téměř statický, což je v kontrastu s jinými Scottovými romány.
Největší problém mám ovšem se samým Quentinem. Ten chlapec je mi celkem záhadou, kterou nedovedu uchopit. Ačkoliv se nemůže nikomu rovnat zkušeností, postavením, tak horlivostí, mladickým zápalem, arogancí a sebevědomím přesahuje naprosto všechny, včetně nevyzpytatelného politika Ludvíka XI., oportunistického cikána Maugrabina nebo psance Divočáka de la Marcka.
Ale i tak se tu objevují pasáže, které stojí za to vzpomenout. Tou nejzajímavější je pro mě rozhovor Ludvíka XI. a jeho služebníčka Olivera Ďábla, kterak probírají plány ovlivňující následující dění. Věřím, že to byl zlomový bod, od něhož se bude nadále vyvíjet zbytek. Tou druhou zajímavou částí je závěr prvního dílu, od Lutychu k pádu Schonwaldtu a Ludvíka Bourbonského k veřejnému nepříteli č. 1 Vilému de la Marckovi. A pak samotný závěr, kdy se Durward s hraběnkou objeví v područí Crévecoeura (já tak nemám rád francouzštinu...). Ostatně tenhle šlechtic mi dal celkem vhodnou odpověď na otázku, jak by to mohlo být s tím Quentinem. Dokonce bych řekl, že následná slova napsal Scott s mnohem hlubším smyslem: "Jako chlapci, který tak dlouho naslouchal rytířským románům, až se z toho pomátl a myslí si, že je nějaký paladin, ti mohu dovolit, aby sis po nějaký čas spřádal krásné sny; nesmíš se však zlobit na přítele, jenž to s tebou myslí dobře, když tě chytí za ramena a trochu drsně s tebou zatřepe, aby ses probral."
Tak nebo tak, Přes tyto pasáže je to celkem málo na prvních 350 stran knihy, která rozsahem nijak nevybočuje ze standardu. Nezbývá než doufat, že druhá část bude záživnější. Inu, není vždycky posvícení=o)