R. U. R.
Karel Čapek
Čapkovo utopistické drama, v němž se světu poprvé představilo slovo robot. Vypráví o továrně, v níž vznikají roboti, kteří pracují za lidi a umožňují tak vzniku jakéhosi ráje. Jenomže nic netrvá věčně a i roboti můžou začít myslet na sebe… Vychází jako 12. svazek Edice D.
Přidat komentář
Tohle je vlastně (jedno z prvních i ve světě) zcela plnokrevné sci-fi a já se opravdu velice divím, že to alespoň v současné době ještě nikdo nezfilmoval. Téhle předloze by totiž úplně nejíp slušela právě současná, technicky už nijak neomezená produkce. Jen si zkuste při četbě představit, že všechny ty děsivé i monumentální scenérie, jejichž slovní popis musel Čapek pouze vložit postavám do úst, by už s počítačovou animační technikou šly natočit naplno a ještě i zesíleně! Tady by totiž lehká technická nadsázka celkovému vyznění vůbec neuškodila, dokonce přesně naopak. Jak by se dalo doslova výtvarně vyřádit jenom na záběrech utopické továrny na roboty na ostrově, nebo i na retrospektivních záběrech samotného objevu starého Rossuma, natož pak při ztvárnění závěrečné velkolepě úděsné apokalypsy (já úplně vidím ty čistě snové záběry na nekonečné zástupy okupujících robotů s miliónkrát opakovanými totožnými obličeji). Samozřejmě, film by to rozhodně nebyl levný, na tricích a efektech by se v žádném případě nesmělo šetřit, ale když uvážíme, jaké scénáristické ubohosti jsou každoročně zachraňovány velkolepými výpravami, tak tohle by myslím žádný komerční risk nebyl.
Kniha se mi moc líbila. Nemůžu říct, že bych se s Čapkovým názorem ztotožnila, ale rozhodně mi dílo přišlo zajímavé a originální. Skvěle jsou vykresleny postavy, a hlavně jejich názory na problematiku techniky. Líbí se mi to přesvědčení, které má každá postava. Všichni jsou zapáleni pro svůj upřímný názor, ať už je jakýkoliv a nikdo nehájí názor někoho jiného. Myslím, že v tom spočívá největší kouzlo tohoto dramatu.
Kniha je zařazena mezi sci-fi, ale bohužel mám pocit, že se pomalu stává skutečností. Lidé se snaží vyvinout umělou inteligenci, ale nevím, jestli si uvědomují, že to až tak dobré být nemusí.... pan Čapek se nás podle mě snažil varovat, ale moc lidí naneštestí neposlouchá.
Ke knize, jsem se dlouho přemlouvala, abych jí vůbec dočetla. Toto pro mě nebyl ten pravý šálek kávy :)
Shodou okolností jsem hru četla den předtím, než měli dávat film 'Já robot'. Do něj se mi promítaly výjevy z knihy, což bylo značně zajímavé. Zkuste to také
Další příjemné překvapení, přestože je to drama, velmi dobře se to četlo. Čapek prostě umí. Dílo mi přišlo zajímavé a velmi emotivní, což oceňuji. Příběh je krátký, jednoduchý, temný s nadějným koncem. Průměrně dobré čtení.
Opravdu Karla Čapka obdivuji za to, jak dokáže věci domýšlet až úplně dokonce. Při čtení jsem se opravdu musel zamyslet nad tím, kam ve své honbě za vývojem můžeme dospět. Je pravdou, že dialogy jsou v knize z dnešního pohledu dost úsměvné a dělalo mi někdy docela problém při čtení některým slovům porozumět, ale to je vzhledem k datu vydání knihy naprosto pochopitelné. Určitě ji všem doporučuji jako knížku k maturitě.
Doporučuji se oprostit od skepse vůči českým autorům a povinné četbě. Tohle je mistrovské dílo a naprosto geniální čtivá kniha. Čapek umí!
To bylo tenkrát...
Něco se děje,chystá se něco nového a převratného,nebo snad...
Slyším jakýsi hluk.S povzdálí se přibližují davy.Čekám pohromu,přinejmenším příjde změna,co přinese? Bude to k něčemu dobré? Co snámi bude? Kam spějeme? Šálí mě snad moje smysly na které jsem se vždy tolik spoléhal. Na nádvoří se srocují nezřetelné obrysy temných postav.Provolávají hesla.Asi něco chtějí.Asi chtějí něčeho dosáhnout.Svoje místo na slunci.Jakéhosi práva,svobod,hodnot pro plnohodnotnou existenci všech rozumových bytostí...
Za včasnou sklizen-zaslechnu skandování.To asi nebude příliš aktuální zdá se...poté zazní...za lepší budoucnost.Za naši identitu.Za to že jsem.Za naši darovanou lásku k bližnímu.Berte nás vážně,nenecháme si nic líbit.Nejsme otroky,máme vlastní myšlení,city,vášně,vzpomínky,emoce.
Jak dlouho budeme...nevíme.Jdeme dál...musíme.Tak to stále půjde.Již není křiku,dav utichá...rozechvívá se naděje.
Tohle už jsem snad někde zachytil či snad přečet nebo viděl na vlastní oči zaznamenal...ten příběh,ta skvostná zápletka jakoby už...ale ne! První vydání originálu dozvídám se je rok devatenáctidvacátý,počkat...18,19,2020 to není možné...skutečnost je neúprosná.V tom minulém století průkopnickém se něco jako bytost i slovo zároven zrodilo s názvem ROBOT.
Poselství Čapek Karel je to tak,celé roky toto drama žije a ještě hodně dlouho asi bude fungovat v různých dobách i poměrech.Nesčetněkrát ještě bude inspirací,tíživým tématem k zamyšlení i v uvozovkách nadneseně námětem slušně řečeno k vypůjčení.
Století vzrušených možností,netušených vynálezů skýtající velká pokušení techniky,pokroku...nebezpečenstva pro všechny bytosti s představivostí a nedostižnou tvůrčí fantazií.
Tak takové to tenkrát bylo...R.U.R.
Tohle je krásná nadčasová klasika. Když se zamyslíte nad tím, kdy to bylo napsané, je to prostě boží! A ipřesto, že se jedná o starší knihu ..scifi miluji a i dnes bych RUR doporučila všema deseti.
Jedna z nejnadčasovějších knih, co existuje! Zhltáno za chvilku. Čapek je génius. Z jeho knih bych dokázala poskládat svou Bibli.
Stejně jako divadelní hra Bílá nemoc je i tato kniha je velmi nadčasová. A ráda po ni opět znovu sáhnu.
Kniha je neuvěřitelnou nadčasovou klasikou, kterou by si měl přečíst každý, ať už jako povinnou četbu nebo vám ji jen tak doporučí váš známý. Když jsem byla mladší a měla ještě pár let do maturity, zatvrdila jsem se, že Čapka číst nebudu. Jak přibyly léta, přibyl i rozum. K. Čapek krásně a věrohodně napsal o nebezpečí a strachu z vývoje techniky. Kniha byla lehká na čtení, napínavá s varovným ponaučením na konci.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie roboti divadelní hry rozhlasové zpracování klasická literatura
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Originální kniha na tu dobu.