Rabbits
Terry Miles
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499500/bmid_rabbits-7q0-499500.jpg
4
14
14
Hraj, pokud si troufáš… Smrtící undergroundová hra, která by mohla přepsat realitu takovou, jakou ji známe. Je běžný pracovní den. Když si dáte na chvilku pauzu, na hodinách je 4:44 odpoledne. Mrknete do e-mailové schránky, v níž máte 44 nepřečtených zpráv. Vyděšeně si uvědomíte, že dnes je 4. dubna. A když jste pak v autě na cestě domů, vidíte, že tachometr ukazuje 44 444 najetých kilometrů. Náhoda? Anebo jste se právě ocitli na okraji králičí nory? Rabbits je záhadná hra založená na konceptu alternativní reality a je tak robustní, že jí jako hrací plocha slouží celý svět. Od počátku r. 1959 se jí odehrálo 10 kol a bylo vyhlášeno 9 vítězů. Jejich totožnost je neznámá. Totéž platí i o výhře. Není to ale bezpečná hra. Hráči v minulosti už umírali – a počet mrtvých stoupá.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2022 , JotaOriginální název:
Rabbits, 2021
více info...
Přidat komentář
Podcast jsem sežral i s navijákem, takže následnou knížku samozřejmě taky (jde ale o jiné příběhy).
Tohle má potenciál fenoménu a kdyby adaptace dostala řádnou péči, mohl by z toho být další LOST.
Už se těším na další díl.
Tohle je přesně kniha, o které 90% čtenářů řekne, že stojí za hovno a je o ničem. Nuže, přivykly jsme konzumu, rychlým a povrchním příběhům, kterým říkáme i život. Rabbits je přemyšlené, má hloubku. Již hodnocení zde svědčí, že není pro každého, nedejte na atraktivní obálku. Příběh je podaný hodně z pohledu hráčů čehokoliv (co je u mne mínus). Na druhé straně premisa, že jakási hra může náš svět držet pohromadě je těžko uvěřitelná a každý mávne rukou. Hry patří do školky... Tady se řeší rébusy a hádanky, někdy se umírá, prohledává se dark web, vedou se obskurní debaty, cestuje se mezi dimenzemi. Jsou zde lesby. Jako prvotina šílená jízda. Všechno uvedené výše slouží jako varování!
Že příčinnou souvislost nespatřujete, ještě neznamená, že neexistuje.
-
Tak jo, Rabbits jsou úplně ráj pro geeky a nerdy. Ty popkulturní narážky, zmínky o tolika různých světech, konspirační teorie.. Kniha mě hrozně zaujala od první stránky a já s chutí hltala každou další.
Začneme ale trošku od začátku. Rabbits jsou hra, o které se ale nemluví. Vy vlastně ani nevíte, že hrajete, pokud se váš mozek neumí naladit na ta nepatrná vodítka. Je mezi nimi už ovšem dlouho, možná ještě déle, než svět v podobě, ve které ho známe. Autor si zde hodně pohrává s konceptem alternativní reality a ta myšlenka mě neskutečně zaujala. Schválně si pár věcí z knihy zkuste vygooglit, budete překvapení, co můžete najít.
Jako milovník konspiračních teorií jsem byla ve svém živlu a proces hry, spolu s luštěním rébusů a rozplétání daleko rozsáhlejšího vzorce, užívala. Vedlejší postavy byly hrozně komplexní a bavilo mě, jak i přes svojí odlišnost mají všichni společnou právě posedlost hrou. Hlavní hrdinka mi byla hrozně sympatická a bavilo mě zkoumání jejího života.
Ovšem na posledních sto stránkách přišel zvrat a kniha ztratila svoje tempo. I když se toho předtím dělo dost, stále to mělo hlavu a patu, myšlenkové pochody autora jsem vnímala a fascinovaly mě, ovšem tady nastal problém, kdy mě nějak ztratil. Příběh se úplně odchýlil a samotný závěr mě velmi zklamal. Čekala jsem úplně jiný závěr, vzhledem k tempu a nějak nevím, co ty poslední stránky měly znamenat. Až do nepochopitelného zakončení jsem knihu viděla jako jasných pět hvězd, ovšem tohle mě donutilo hodnocení přehodnotit.
I přes to vám ale knihu musím doporučit, jelikož příběh je to naprosto geniální a pohlcující.
-
za knihu v rámci spolupráce děkuji Nakladatelství Jota
Rabbits
Tenhle debut Terryho Milese nazývají “technothrillerem, ale já bych ji označila za sci-fi s fantaskními prvky. Každý, kdo hraje nějaké počítačové hry nebo hry na herních automatech, si určitě přijde na své, a speciálně zapálený herní fanoušek, protože jsou v ní odkazy snad na všechny legendární hry (americké). První půlka mě docela bavila, ačkoliv jsem v životě hrála na počítači tak leda Solitaire a Mahjong. Děj odsejpal a ocenila jsem některé pěkné nápady. Jenže pak už se všechno vlastně opakovalo pořád dokola a nikam se to neposouvalo. Happy end byl vlažný a rozpačitý. Ale byla by to opravdu pěkná a čtivá krátká povídka, kdyby to autor nebo korektor seškrtal na pětinu.