Rabit aneb cesta někam a zase zpátky
Petr Kotol
Poměrně hrubozrnná moravská parodie na Tolkienova Hobita. Alkoholická bodrost se zde mísí s kaskádami slovních hříček, nikdo není ušetřen a o všech se dozvíme krutou pravdu... Čtení, které by mohlo milovníky mistrova díla poněkud pobouřit... – Imladris 1/2001 Vydání třetí
Přidat komentář
Tezko uverit, ze tohle nekdo vubec fyzicky vydal. Chybi tomu vtip a jakakoliv invence. Cele mi to pripomina skolni leta, kdy jsme cca ve ctrnacti pod lavici spisovali se spoluzakem nesmyslne pribehy. Nedelam si iluze, ze to bylo o moc zabavnejsi, ale taky sme nemeli potrebu to vydat
Čekal jsem zábavnou parodii a dostal jsem... hm, co to vlastně bylo? Parta věčně ožralých trpaslíků trousí nevtipné hlášky jakousi podivnou moravštinou - tohle má být asi to nejkomičtější, ale po pár stránkách je to spíš trapné... Nápad celé téhle povídky docela dobrý, jednotlivé situace parodující scény z Hobita nemají úplně blbý námět, ale zpracování je povětšinou zoufale nevtipné (ne, to, že se všichni pořád ožírají a mluví jako když se nemůžou rozhodnout, jestli jsou vychlastaní Moraváci, LARPaři nebo hráči PC her, to prostě neutáhne... a ani samo o sobě to nefunguje). Jedna hvězdička za několik málo povedených vtipů... Ale fakt jich bylo málo.
ale jo, proč ne? Já mám parodie rád a ač jsem velký fanda Tolkiena a jeho příběhů Středozemě, přesto mi tato kniha přišla hodně vtipná
Nejprve jsem se této knize vyhýbal. Tolkienovo dílo pro mne znamená hodně a nevím proč jsem si myslel, že by mi to mohlo pokazit dojem. Opak je pravdou. Neskutečně jsem se bavil.
Je to vynikající parodie. Neuvěřitelně detailní – drží se většiny klíčových scén a událostí a obrací je naruby. A krásně si přitom hraje s jazykem.
Vy, kdož neznáte Hobita - rozhodně si jej přečtěte jako prvního, jinak vám toto dílo nic neřekne.
Dále spoilery neboli lákadlo pro ty, kteří ještě nečetli:
„Vousy vzhůru!“ * ozvalo se z koruny. (* Malé vysvětlení – zatímco lidem se říká „Ruce vzhůru“, u pajzlů je nutná tato malá obměna – pajzl musí se svými vousy stejně dát nahoru i ruce a je hlavně o to, aby prokázal, že nemá ve vousu schované nějaké zbraně...)
„...Jak začne klepat tá mrška prťavá lítavá do stromů ťukavá, di k šedému šutru. Pak čuč na poslední papérsek , ale jen dyž je Buranův den, a zmérčíš lochnu, kam možeš klúč strčiť, jestli ho teda máš, ogare... „
a nejlepší je: „Háre Grišnák!“
Takový místní samizdat. Vyšlo jen v sešitové vazbě a proto jsem mírný. Nikdo neříká, že je to geniální, ale zároveň to ale není genitální humor.
Nejde o nic převratnýho, ale dá se to docela dobře číst a v některých částech se i dost pobavíte. Navíc si autor nehraje na žádné veledílo, takže za jedno dopoledne máte přečteno ;)
Je tomu již drahně let, co se mi dostala tahle "kniha" do ruky, ale pamatuju si, že mě zaujala natolik, že jsem si ji rozhodl přepsat na psacím stroji :-D Humor sic hruboztrnný, ale účinný a rozhodně lepší, než Za pár prstenů :-) Pokud někde seženete, neváhejte. rozhodně ale nečekejte humor Pratchettovského ražení, to spíše něco ve stylu Pilipiukova Jakuba Vandrovce :-)
Už je to nějaký ten pátek, co jsem to četl, ale pamatuji se velice zřetelně na svůj pocit z četby: "Co se mi snaží autor sdělit?" Snad je na vině má neláska k humoristické literatuře (vězte však, že jsem poměrně veselý chlapík), nicméně mi to rozhodně dobré nepřišlo. Pokud ovšem patříte k smažkám dračáku, warhammeru či magicků, jste milovníky zakouřených putyk, piva a párku (nic proti pivu a párku) a dobrou fantastickou literaturou je pro vás ta, kde jsou hustý bitky a kůl týpci, pak je tahle parodie přesně pro vás!
Dalo to zabrat, to né že ne. Spousta toho humoru není ani trochu humorná a je dost dobře možné, že ani nikdy nebyla.
Ale jakž takž mě to do děje vtáhlo a vlastně jsem si to čtení i užil.