Raci v hlavě
Rudolf Král
Hledání vlastních kořenů v záhybech pohnutého 20. století Cesta románové hrdiny Mika začíná v dětském domově v pohraničí, odkud se vydává poznávat svět i sebe sama. Jeho příběh se mísí s historií, jež se vynořuje kdesi na zakarpatské Ukrajině. V mnoha tragických i úsměvných zákrutech se obě linie proplétají, aby nakonec dospěly k překvapivému rozuzlení. Román Raci v hlavě je pestrým obrazem lidské touhy po smyslu života. Jeho hledání se odehrává na pozadí turbulentní historie středoevropského prostoru posledních sta let, se všemi jeho vzlety a pády. Text sleduje několik dějových linií, které se různě vynořují a proplétají. Mísí se v něm prvky gangsterky, iniciačního příběhu i magického realismu. Propojuje realistické události z dětského domova, kde hlavní hrdina vyrůstá a odkud se vydává poznávat svět, s dojemnými příběhy nejen z 1. světové války. Ve vyprávění doslova vybuchujícím gejzíry nápadů Rudolf Král dovedně rozvíjí hlavní linie dalšími a dalšími zábavnými i vážnými mikropříběhy lidských osudů, aby nakonec nechal celý román vyznít v nečekané pointě.... celý text
Přidat komentář
Náročná kniha. Asi už ji nikdy nedám znovu. Musíte se neustále soustředit na příběh a ještě se k tomu orientovat v jakém čase jste. Konec vše vysvětlí, vyřeší a je vlastně milý a celý příběh si ho zaslouží. Takže Miku, Taryk, Nestore a Vy všichni další.. nebylo to tak špatné.
Překvapivě krásné čtení. Miku z dětského domova na přelomu tisíciletí a Nestor procházející 20. stoletím. Jaký smysl má vlastně lidský život?
Přečteno za necelý týden, zajímavé a trochu náročnější čtení. Konec pro mě velmi překvapivý.
Složitější kniha na čtení, chvílemi se nečetla lehce, je potřeba vysoká soustředěnost. Jinak zajímavé téma o životě dětí v dětském domově, které se prolíná s příběhem Nestora z 19. století. Přiznávám, že znovu bych nečetla.
No jsem tak nějak na rozpacích jak ta kniha na mě vlastně působila. Příběhy Nestora a Taryk a to vše okolo mě bavilo hodně, ale Mike mě nějak míjel a ta rádoby "gangsterská linka" mi to nějak nabourávala. Jako chápu, že to byly jen jeho představy a sny, o tom, že je někdo, kdo má moc, vliv, peníze atd. Ale mě osobně to tam moc nepasovalo. Možná to byla skvělá kniha a třeba si mě jen našla v nesprávném načasování... Kdo ví.
Každá válka, každé zlo páchané na člověku dokáže změnit jeho osud a osud jeho potomků na několik desítek let (ne li na celé století) dopředu. Ačkoliv je v knize válka jen okrajově, ovlivnila celý její příběh. Z osudů hlavních postav si ale naštěstí bere jen to pozitivní a to se později odráží i na budoucí generaci. A aby toho nebylo málo, v příběhu se odráží i magický realismus, který se naplno rozvine až ke konci a všechno tak konečně propojí v jedno..
Mou nejoblíbenější postavou v knize je Nestor, který je osudem nejvíce zmítaný, ale jen díky jeho dobrosrdečné povaze a osudové náhodě se může odehrát tento nádherný příběh.
Zajímavá kniha u které musíte držet pozornost na 100%,jinak nebudete vědět jestli jste v minulosti, přítomnosti....I když byly kapitoly označeny....
Chvílemi jsem se ztrácela, potom byla udivená, překvapená, čekala co bude dál....zvláštní kniha,ale i moc hezká...děkuji p.Král
Větší podivno jsem dlouho nečetla... chvílema mě vyprávění tak strašně moc iritovalo a pak zase dojímalo a pak se zase příběh ocitl na hranici odložení... zmítala mnou nekonečnost pocitů... možná jsem čekala trochu něco jiného... nicméně... zvláštně boží osobitost textu mi uhranula záložku... potřebovala jsem zkrátka být Mikovi po boku až do posledního písmenka... objevit tu citlivě okouzlující pointu a nechat ji v sobě náležitě rezonovat... komplikovaný svět kluků z dětských domovů mi přeci jen trochu zašmodrchal duši... smutné a tak moc lidsky opravdové.
Nádherná kniha! Díky nakladatelství Vyšehrad, že tak požitkářsky ukájí náš čtenářský hlad po krásných knihách, které můžeme vnímat všemi smysly Bravo Rudolfu Královi - děkuji za nevšední čtenářský zážitek, velice zajímavé prolínání dvou naprosto odlišných příběhů, skvěle zpracované téma první světové války, a to z různých úhlů, tak intimní a opravdové prožití dětství a dospívání v dětském domově, a to jak z pozice kluků, tak i porozumění jejího vedení. Krásný magický příběh zajímavě pospojovaných postav, kterým projdete celé století a tolik toho zažijete. Krása! Doporučuji!
"Tak třeba tenhle Korovjev alias Fagot," napadne čerstvou část mé mysli, která jasně vyhrává nad tou ospalou. "Celou dobu působí jako neřízená střela, totálně ztřeštěný klaun vyvádějící jednu poťouchlost za druhou. Až teprve na konci knihy se dozvíme, že je to jeho úděl, součást služby, kterou si musí u ďábla odbýt." Uvědomím si, že takhle je to v Bulgakovově románu prakticky se všemi postavami, i s těmi méně důležitými, kterým jenom ujede hlavu tramvaj nebo za nevysvětlitelných okolností skončí s nervovým tikem na Jaltě. Všichni mají v příběhu nějakou funkci, nějak mu slouží, a jak v něm dopadnou, závisí na tom, jak moc se té službě oddají a jestli se pro ni dokážou obětovat. /.../
Stačí najít něco, čemu se člověk může odevzdat do takové míry, že zapomene sám na sebe. Odhodí veškeré chtění, ulpívání i posuzování věcí podle toho, jestli mu přinesou prospěch, prostě vygumuje své ego. Pro Mistra to byl jeho román o Pilátu Pontském a Ješuovi, pro Markétku zase její láska k Mistrovi....
(Rudolf Král: Raci v hlavě. Vyšehrad 2022)
#letnicteni #3K #klubklatovskychknihomolu #StredniEvropa #EuropeDirectKlatovy #knihomolove #23
Nádherné, čtivé, lidské, hravé, dojemné.
A ten závěr za mě bomba, vše mi to dává smysl. Gratuluji!!
Kniha se mi četla výborně.Autor si dal hodně práce aby zjistil chápání dětí z dětských domovů.
Příběhy ve dvou časových linkách jsou parádní.
Hvězda dolů je za závěr knihy.Ten mne nevzal. Samozřejmě knihu doporučuji.
Dobra. Moc dobra.
Chvili depresivni, chvili dojemna. Kazdopadne napinava, ale tak hezky. Jak me uz stvaly knihy, co kombinujou dve roviny casu, ktere se na zaver se slejou, tak tady je tech rovin obcas jeste vic, ale to stridani mi nevadilo - naopak jsem byla rada, ze se zase posune kousek deje,nevadi ze jinde a jindy.
Mě strašně baví objevovat české autory. A edice Tvář nakladatelství Vyšehrad je na tohle prostě parádní. Na co z ní sáhnu, to mě moc baví. Tato kniha je čtení, které mohu jen doporučit. Obě linie příběhu jsou mimořádně zajímavé, o náhody zde není nouze, dokonce i magic prvek se zde objeví ... taky tu najdete hodně člověčiny, optimismu a zvýšenou koncentraci dobrých lidí
Výborné! Tohle je rozhodně literární objev roku. Skvěle vystavěný děj, postavy jednají logicky, přestože se pohybují v podivně magickém světě. Kniha je napsaná krásným lehkým jazykem, přesto mě v některých pasážích mrazilo z toho, jak nelehký život někteří mají, jindy jsem se smála výtečně popsaným absurditám života. Doporučuji všem.
Nejen díky krásné obálce jsem sáhla po další knize z edice TVÁŘ (Vyšehrad), která mě seznámila s řadou zajímavých českých autorů. Držím jim palce!...V psychologickém románu s jemnými prvky magického realismu se zajímavě prolínají dva příběhy. Osud nalezence Mikuláše, který nikdy nepoznal své rodiče a vyrůstá v dětském domově někde v pohraničí divokých devadesátek. V roce 1914 se mladý obr Nestor snží přežít v zákopech světové války na zakarpatské Ukrajině, aby mohl znovu obejmout své blízké....Autor píše opravdu dobře. Lehce mě vtáhl do děje a na konci mi bylo líto, že musím hrdiny opustit. Kniha je místy temná i dojemná. Má ale své poselství a hlavně dává naději. Doporučuji
I přes drobné rozpaky z finále dávám plný počet a knihu určitě doporučuji. Děj je fantasticky vrstevnatý a četba pro mě byla velmi příjemně stráveným časem, jako bonus pak super ilustrace. Celkově tedy velká spokojenost a autorovi velký dík za krásný čtenářský zážitek.
Štítky knihy
dospívání dětské domovy magický realismus gangy prolínání minulosti a současnosti pátrání po předcích české rományAutorovy další knížky
2022 | Raci v hlavě |
2015 | Ema a pusinkový lupič |
2018 | Vilém a porouchaný dědeček |
2014 | Brainman |
V příběhu sledujeme dvě dějové linky, které jsou protkané asi milionem postav. Občas mi dávalo zabrat se soustředit, nicméně oba příběhy se mi moc líbily. Přestože si myslím, že mi možná něco málo uniklo. Pořád jsem čekala, jak se příběhy propojí a co za tím vším bude. Konec byl neobvyklý a nevadil mi, spíš ve mně zůstal na konci takový pěkný hřejivý pocit.
Autor píše čtivě a poutavě. Ráda si od něj přečtu něco dalšího, když napíše další knihu.