Řád za lásku
Zofia Chądzyńska
Hlavní postavou této knihy je Anna, nadaná středoškolačka. Žije v bytě se svojí sestrou Katkou, matkou, otcem a psem. Anna má pocit, že není úplně plnohodnotně vnímána svým okolím kvůli vadě řeči, kterou trpí - koktá. Jednou ve škole omylem zaslechne, jak se jí spolužáci smějí a rozhodne se, že nebude do školy chodit. Anna má za kamarádku starší doktorku, která jí chce pomoci. Zajde proto do školy a poví o problému ředitelce. Má dva týdny na to, aby přesvědčila Annu, že se musí do školy vrátit. Situace se ovšem zkomplikuje, když Anna na chodbě domu potká sousedku, jež jede do nemocnice za svým dlouhodobě nemocným synem. Anna se rozhodne, že pojede s ní. V nemocnici poznává Jacka, do kterého se zamiluje a uvědomí si, že její postižení-koktání není až tak vážné v porovnání se stavem Jacka, jenž se nemůže vůbec hýbat.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 1982 , Mladá frontaOriginální název:
Wstega Pawilonu, 1982
více info...
Přidat komentář
:) Tohle mě v dětství formovalo. Asi se mi ten Jacek líbil taky. Jen by mě zajímalo, kdo vymyslel tak blbej titul v češtině. Originál je, jesli se nepletu, citace polské klasiky - ale dala se využít, neb se to podstatné odehrává v pavilonu nějaké léčebny. A bylo by zajímavé vidět překlad Fr. Halase.
To lepší z žánru dívčí literatury. Milý a dojemný příběh středoškolačky Anny, která se pod vlivem energické matky a díky slabé vadě řeči považuje za méněcennou, neprůbojnou a odstrčenou. Teprve tváří v tvář skutečným problémům začíná chápat, že její starosti jsou jen lehkým trápením. A když se k tomu navíc přidá láska k hezkému Jackovi...
Už od puberty jedna z mých nejoblíbenějších knih. Nadčasový příběh holky, která koktá a připadá si jako outsider ve škole i doma, kde máma upřednostňuje dokonalejší sestru. Líbil se mi i konec - žádný happy end odnikud nevyletěl, nikdo se nezměnil, jen hrdinka se naučila nezaobírat se jen svými problémy.
Sice to nemá žádné napětí ani akci, ale pěkný příběh holky s lidskými problémy, s obyčejnou myslí... žádné přehnané kontrasty... Je to přirozeně pěkné, dá se to přečíst jedním dechem.
Stredoskolacka Anna slabě zadrhává - ale trpí obrovským komplexem, který se plně projeví ve chvíli, kdy uslyší, jak se jí spolužáci smějí. Rozhodne se, že se do školy nevrátí. V této těžké chvíli se ji stává oporou starší lékařka, s níž se Anna přáteli - během rozhovoru s ředitelkou skoly vychází najevo, že Anna je preucenym levakem. Studentce je poskytnuta dvoutýdenní lhůta pro návrat do školy. Anna setkává s logopedkou Alžbětou, ale hlavně přijímá nabídku sousedky k návštěvě rehabilitačního centra, kde se léčí její syn. V léčebně poznává sympatického Jacka, ale hlavně tváří v tvář skutečným těžkým hadicapum si uvědomuje, že její problém má jednak řešení, jednak že jiní jdou na tom daleko hůř...........
Dojemný příběh o zrání mladé dívky i ukázka faktu, jak se přistupovalo v zemích socialistického tábora k lidem, kteří se jakkoli lišili viz Annino " levactvi".....