Konec
Daniel Handler
https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/746/konec-746.jpg
4
172
172
Řada nešťastných příhod série
< 13. díl
Poslední svazek nešťastných příhod sourozenců Baudelairových. Než však budou smět uzavřít svůj příběh, budou ještě muset čelit nebezpečné bouři, podezřelému nápoji, stádu divokých ovcí a obrovské ptačí kleci. A bohužel se také seznámí s opravdu strašlivým tajemstvím, jež se týká jejich rodičů
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2007 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
A series of Unfortunate Events, Book the Thirteenth: The End, 2006
více info...
Přidat komentář
Skvělé zakončení jedinečné série, klobouk dolů před autorem jak to celé vymyslel. Některé otázky byly zodpovězeny a zároveň se objevily nové, ale vůbec mi to nevadí, protože ani ve skutečném životě člověk neví všechno a je to tak někdy lepší.
Upřímně jsem čekal velké rozuzlení, kterého se mi nedostalo. Jako závěr série celkem zklamání.
Za hrátky s (anglickým) jazykem musím ale autora znovu pochválit.
DROBNÉ SPOILERY
Poslední díl série dokonale dokazuje, že se jedná o mistrovské dílo.
Poslední díl byl opět o dalším nešvaru společnosti, jako každý díl - tady to byli lžiproroci, a jejich nebezpečném vlivu. Úžasné!
Jsem ráda, že jsem si sérii přečetla znova, myslím, že ne naposledy, protože mnohé mi došlo až při tomto druhém čtení. Věřili byste, že mi nedošlo, jak to bylo s Beatricí při prvním dočtení série? Věřím, že mi toho nedocvaklo ještě spousta, stejně jako spousta věcí vůbec nebyla vysvětlena. Dle zdejších komentářů to hodně čtenářům vadilo, ale to byla pointa této knihy. Série nebyla dobrodružná, ani tragikomická - série, tedy alespoň byla nejen to - pro mě je hlavně série filosofická. Tolik úchvatných motivů dotažených do konce... Hrabě Olaf byl úžasný postava, zlosyn, ale nebyl jenom to, což je prostě dechberoucí. Co se stalo Beatrice se nikdy nedozvíme, ani jak to bylo s Lemonym (proč by se Violet měla jmenovat Lemony, když se dávají jména jen po mrtvých členech rodiny?). Filosofie "řady nešťastných příhod" - že je prožil každý, což bylo krásně řečeno Olafem, že i on si zažil svoje, než se mu děti připletli do života. Věta "to si o mě myslíte", když ho obvinili z vraždy rodičů je prostě skvost, proč by zlosyn, který se vychloubá vším zlým najednou cítil urážku, když je obviněn z vraždy někoho dalšího? A v neposlední řadě neukončitelnost Konce...
Doporučuji sérii všem mladším čtenářům, ale i dospělým, tohle je hodně podceňovaná záležitost, protože je mylně interpretována jako rozvleklá, dětská záležitost. Je to úchvatné, prostě si to přečtěte!
P.S. Po několika dnech mi to docvaklo! Beatrice si myslela, že je Lemony mrtvý! Proto se měla jmenovat Violet Lemony! :)
Po překonání všech dosavadních nástrah se sourozenci Baudelairovi dostávají na volné moře, kde jsou pouze v doprovodu jejich největšího nepřítele - hraběte Olafa. Bouře je zavane na ostrov, kde na ně čeká konečné rozuzlení.
Musím říct, že tahle knížka mě neuvěřitelně zklamala. Celá ta lokace a zápletka z ostrova mě vůbec neoslovila. Z Olafa se tu najednou stal skorokámoš a celé mi to přišlo hrozně divné. Vysvětlení žádné. Jasně, dá se pochopit, že se nevysvětlí úplně všechno, ale tak jsem předpokládala, že se vysvětlí aspoň něco, takhle jsme se vlastně nedozvěděli fakticky vůbec nic a ve mě to akorát zanechalo dojem, že to autor neměl domyšlené a prostě to jen zapatlal tak, aby to vypadalo jakože takovýhle konec vlastně celou dobu plánoval. Styl jeho psaní už se mi definitivně přejedl a některé pasáže jsem až musela přeskakovat (konec Konce apod.). Ve výsledku tak má pak člověk pocit, že ztratil čtením celé ságy čas a že stačilo, aby si přečetl jen první knížku a zbytek si domyslel a byl by na tom asi lépe než po Konci.
Knihu nelze hodnotit jednotlivě, dost můj pohled ovlivňují další díly. Sérii jsem si zamilovala hlavně pro specifický humor, který se mi ještě více líbil v anglické verzi. Bohužel úroveň upadá s dalšími díly.
Konec konce mě tedy vážně překvapil. Nebyl skoro ukončený a pořádně mě překvapil. Chtěla bych vědět víc o tom jak to se sourozenci dopadlo.
Série zajímavá, knihy až na některé už dokola se opakující varování o nečtení dál atd. vcelku dobré, ale KONEC ve kterém se nedozvíme opravdu vůbec nic? Tak proč to teda psal? Nejraději bych ty knihy vzal a omlátil mu je o hlavu. Hold Business je business.
Aspoň z toho byl pěkný film s Careyem a o něco méně povedená miniserie JETIXU, ale jinak zbytečné....
Některé zdejší komentáře kritizují autora za mnohé nedořečené situace a jevy, o nichž v knihách píše. Například není vysvětleno, co je zač onen útvar, který se objevuje v nejvypjatějších situacích při cestování pod mořskou hladinou, vypadá jako otazník a působí velmi hrozivě. Považuji ho za krásný symbol. V životě nás ohrožuje ledacos, co nemůžeme pořádně rozeznat. Někdy je to něco, co se děje kolem nás, ale často to bývá také něco, co se děje uvnitř nás, a my nemůžeme rozeznat, co se v nás vlastně děje. Podle mého onen útvar buď jejich přátele spolkl, nebo zachránil. Co z toho se opravdu stalo, to je tím skutečným otazníkem. V našich životech je to podobné – to, co nás v první chvíli ohrožuje, se později může projevit jako něco, co nás vlastně před něčím ochraňuje.
Je konec opravdu konec? Toť otázka! Nakonec v této 13. knize s názvem Konec má autor konec konců pravdu, když říká: Je dokonce možné tvrdit, že svět je vždy in medias res, což je latinské úsloví, jež znamená „vprostřed věci“ neboli uprostřed dění, a že tedy není možné vyřešit žádnou záhadu ani nelze najít žádný kořen všech potíží.
Následuje úžasná slovní ekvilibristika se slovem konec, která pojme více než jednu stránku a slovo konec tu autor použije celkem jedenadvacetkrát!
A jestli některý nespokojeným čtenářům připadá, že se spoustu věcí nedozvěděli, bude pro ně dobré připomenout, že sourozenci si při dozvídání se spousty věcí kladli zase další otázky, což je však „neznepokojovalo tolik, jak by se mohlo zdát, neboť člověk nemůže strávit veškerý čas řešením záhad vlastního života“.
Životních poselství je v knihách této řady vskutku nepřeberně. V této poslední knize je jich několik velmi úderných. Za jeden z nejpovedenějších považuji tento ze s. 357: Život je mnohem víc než jen nebezpečí.
Tak jsem se konečně dostala na konec KONCE :D Na jednu stranu se mi moc líbil - kvůli Lemonyho vtipům, zajímavému prostředí a vůbec, ALE... ten otevřený konec. S každým dalším dílem přibývaly nové a nové otázky a my jsme se nedozvěděli odpověď ani na polovinu z nich. Co je Velké neznámo? Jak to dopadlo s Quagmireovými trojčaty? A s Frídou? A co bude s Baudelairovými a Beatrice? Potkají se někdy s Lemonym - a ujme se jich? Jak je na tom D.P.? Přežil pan Poe, Esmé, Carmelita a ostatní požár hotelu Rozuzlení? A i kdyby na všechny tyhle otázky odpověděl, stejně by nám jich ještě spousta zbývala...
Jinak k celé sérii... :D Hrozně se mi líbila všechna ta jeho věnování Beatrici a dopisy nakladateli na konci každého dílu. A především ty vtipné části... :D Díky nim ten příběh nebyl ani trochu ponurý a já se od začátku do konce smála a obdivovala, jak to mohl vymyslet.
"Konec KONCE najdete na konci KONCE."
Největší zklamání. Celá série mě bavila. Ale jedna z věcí, která mi přišla právě zábavná, byl způsob, jakým jsme se dozvídali kousky tajemství. Proto budu předstírat, že jsem poslední knihu nikdy nečetla. Celou sérii pátrají po významu D.P., po tom, kdo a proč zabil jejich rodiče, jestli jejich rodiče nemohli přežít, kde je cukřenka, kde jsou trojčata. Ve finále se ani nedozvíme, proč si Beatrice nevzala Lemonnyho. Vlastně se nedozvíme vůbec nic, záhady přibudou, padouchové se stanou takřka kladnými postavami (jak to bylo s požárem se nedozvíme, ale strýček Monty tak jak tak oběť byl). Najednou je hlavní zlosyn skoro kamarád (a nemá to ani nějaké pochybné vysvětlení jako v Harry Potterovi Snape). Působilo to na mě, jako kdyby se ty stále se zhoršující se situace autor zdráhal ukončit negativně, ale happy end by se tam taky tak úplně nehodil, tak to nějak zašmudlal, aby to bylo. Po tom, co jsem poslední tři díly dočítala x let po začátku čtení těch předchozích, protože jsem na ně náhodou narazila v antikvariátu a koupila si je jako vzpomínku na dětskou knihovnu, mě fakt vytáčelo několik posledních stran, kde se autor rozplizle zabýval kde čím místo vysvětlení záhad.
Je pravda, že celou sérii jsem četla už hodně dávno a některé věci si už moc nepamatuji, ale vím, že jsem se u těchto knih bavila a nemohla se dočkat dalších dílů. Po letech mě k této sérii přivedl seriál, který je na knihách založený a podle mého i povedený. Znovu mě zatáhl do světa sirotků Baudelairových a je více než pravděpodobné, že si celou sérii přečtu znovu.
Tak já nevím. Asi jsem zklamaná. Vždyť jsme se vlastně skoro nic nedozvěděli, jen vyvstanuly další a další otázky...
Bylo to zkrátka divné.
Moc mě mrzí, že autor neodpověděl na spostu zajimavých otázek. Ale jako závěr se mi tato kniha líbila. Byla napsána přesně v autorově dosavadním stylu.
Konec konce ve své podstatě hodně připomíná závěr ikonického televizního giganta - Lost. Buď absolutní závěr milujete nebo jím naprosto pohrdáte. 13ka není o hledání odpovědí, ale o loučení s postavami, pochmurným dějem a především záhadami, jež vás pouze nahlodají a nedají chvíle klidu. 13ka je pravděpodobně jednou z nejsmutnějších knížek, které jsem kdy četl. Takhle chladně a krutě ukončit třináctý svazek putování postav (dětské!!) série chce opravdu koule! Smekám.
(9/10)) Tak jsem se po pár dnech náruživého čtení konečně dostal na Konec. Je sice pravda, že se nedovídáme úplně vše, ale něco ano a když se nad tím tak zamyslím, v podstatě mě nejvíce pálí jen otázka, co se vlastně skrývalo v jistém předmětu (i když možná, ale opravdu jen možná to tuším). Také mě trochu mrzí, že se zde neobjevily mé tři oblíbené postavy, ale jinak jsem spokojen. Nakonec mi je asi nejvíce líto to, že Konec je opravdu koncem, protože to znamená, že se musím se sourozenci Baudelairovými rozloučit. Nejradši bych byl za pokračování (což by opět nejspíše vydalo na další řadu nešťastných příhod, což si ti chudáci nezaslouží) nebo nějakou knihu o Baudelairovic rodičích, Olafovi a Snicketových... (06.08.2013)
..celu seriu som si nemohla pomoct a mala som rada Olafa, takze posledny diel sa mi velmi pacil
Úžasná kniha! I když vlastně nevíme všechna tajemství. Ale tím pádem je tato série originální. Ve většině sérií se minimálně v posledním díle všechny záhady dozvíte. Ale tady ne! Vůbec mi nevadí, že tajemství nejsou odhalena všechna, naopak mě to těší, protože zůstává zachována ta tajemná atmosféra. Jsem nad míru spokojená! Daniel Handler je prostě genius, stejně jako celá Řada nešťastných příhod je geniální. Copak si myslíte, že je to utajené všechno jen tak a v posledním díle vám ta všechna tajemství donesou na talíři i s podnosem? Pokud jste přečetli všechny díly víte toho poměrně dost.
Co to mělo být? Chtěla jsem tuto sérii dočíst. Pracně jsem četla díl za dílem a teď mi to přijde jako ztráta času. Tento díl je jako všechny předešlé, ale jelikož je poslední, tak jsem čekala trochu něco jiného. Pár věcí jsme se možná dozvěděla, ale stejně si musím většinu domyslet. Přišlo mi to jako kdyby se autor sám v těch zápletkách nevyznal a nechtěl se tím zaobírat, tak to radši tak nějak vynechal a tím svým stylem ukončil. Opravdu mě to zklamalo.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Zlý začátek |
| 2016 |  Proč jsme se rozešli |
| 2002 | Strohá akademie |
| 2007 | Konec |
| 2001 | Temné terárium |
Jako dítě jsem tuhle sérii měla moc ráda, byla taková jiná, než ostatní knížky pro děcka. líbilo se mi, že se všechny vědecké vynálezy tváří, že by to fakt mohlo fungovat. Nicméně musím doporučit také film a seriál, obojí se mega povedlo.