Radosť až do rána
Vladimír Páral
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/187709/bmid_radost-az-do-rana-187709.jpg
4
125
125
Radosť až do rána je trpká kniha, krivé zrkadlo dnešných malomeštiakov. "Stroskotala som. Posledným miestečkom, kam sa môžem v dvadsiatich šiestich rokoch uchýliť sama, je kúpeľňa cudzieho bytu. Stroskotala som, a zdá sa, že parádne."
Přidat komentář
Za mě dobrý. Taková sonda do socialistického života, kdybychom náhodou chtěli už zapomenout, jaké to tenkrát bylo (a že mnoho lidí má skutečně velice krátkou paměť). Příběh sám o sobě není nijak složitý, což v daném případě oceňuji. Stejně tak styl psaní Párala mi sedí, vždy v tom cítím takový lehký závan ironie, což mě prostě baví :-)
Za mě moc fajn příběh dvou lidí kteří prostě chtěli žít trochu jinak.Ale tehdá bohužel moc šancí žít jinak nebylo.
Takový hořko-sladký, se špetkou černého humoru a z dnešního pohledu docela depresivní pohled do života dvou životních ztroskotanců, kteří pohrdají všemi, kteří se bez mindráků smířili se svou každodenností stereotypností a podřizují se svým povinnostem. Violka a Kazan jsou zdánlivě šťastní, netrápí se konvencemi a jsou přesvědčeni, že právě oni si život umí užívat. Ve skutečnosti utápějí svůj život v alkoholu, sexu a marných snech o lepší budoucnosti.
Úžasná sonda do života socialistické rodiny. Úkolem ženy bylo připravit ráno manželovi snídani, běžet do práce, po práci připravit večeři, vyprat mu košili a spodky a popřípadě schytat nějakou ránu a poté, co usuší slzičky, poslušně za ním odkráčet do ložnice. Tolerovat mu případné odskočení jinam a milovat ho tak, že to ani víc už nejde. Manžel byl středobodem života manželky. Jak jsem ráda, že jsem se vdávala až novém tisíciletí. V jiné a mnohem rovnoprávnější době. Upřímně nevím, jestli bych do tohoto koloritu zapadla nebo ne. Nechala bych s sebou takto orat, když to patřilo k dobrému tónu té doby? Kdy všichni přes papírové zdi slyšeli vše a soukromí v podstatě neexistovalo? Děkuji za takové knížky, které mi připomenou, v jak spokojené době žiji.
Hm, kniha je prostě páralovská, čte se sama , trochu blbý je, že takhle podobně jsme jsme v 80 letech fakt žili- nějak se mi to spojuje všechno do jednoho chumlu- škola, svatba, byt,sedačka, televize, první dítě, čekání ve frontě na první pračku, na banány, na toaletní papír druhé dítě, jesle, a bác do toho revoluce a najednou jsme přišli na to, že se dá žít jinak a jak jsme to dost neuměli, co?
Moje srdcovka od pana Párala. Jeho styl psaní, popis postav a prostředí, ....11111. I filmové zpracování se mi moc líbilo.
Tak jsem si knihu po více letech znovu přečetla a mám z ní stále dobrý pocit . Prostě stále moje srdcovka.
Příběh z časů, kdy snění o svobodě mohlo nabýt nejrůznější podoby, často i velmi naivní, prostě proto, že nikdo netušil, jak taková svoboda vypadá.
Výborná kniha, podle které A. Kachlík natočil v r. 1978 dost slabý film. Páralovy knihy jsou zřejmě nejvíce využívané filmaři. Téměř každá kniha se dočkala filmové podoby.
o tom jak se člověk snaží nezapadnout do průměru a být odlišný....ale nakonec tak stejně dopadne...protože mu vlastně ani nic jiného nezbývá. Žiju o pár desítek let později, ale jsem za to ráda!
Příběh o nespokojených jedincích, pro které jsou životní stereotypy lidí z jejich okolí nudné a pohrdají jimi. Sami si ale vytvářejí okamžitě své vlastní, které zase až tak moc odlišné nejsou.
Podle knihy byl natočen film,kde roli Kazana hrál Josef Somr a svým hereckým výkonem film podržel, jinak by byl film na rozdíl od knihy slušný propadák.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1990 |  Milenci a vrazi |
| 1978 |  Mladý muž & bílá velryba |
| 1988 | Země žen |
| 1967 | Soukromá vichřice |
| 1982 | Romeo & Julie 2300 |
Asi 2/3 románu jsou velice čtivé, ale asi od 90 strany to čtivé být přestává ani to nevyzní reálně.