Rady zkušeného ďábla
C. S. Lewis (p)
Lewisovu nejúspěšnější knihu není třeba obšírněji představovat: jde snad o nejvtipněji podané reálie „ze života pokušitelů“. Hlavní postavou příběhu je zkušený ďábelník, který formou dopisů a instrukcí radí elévovi v pokušitelském úřadu. Spojenými silami se pokouší zničit život konkrétního člověka. Lewis bravurně vystihl to, s čím se každý z nás ve svém životě denně setkává: pohrdání druhými, pokrytectví, zákonictví, pocit výjimečnosti, pocit mimořádné svatosti, propady do depresí, skepse a pochybnosti. Rady zkušeného ďábla jsou nejenom vtipným čtením, nýbrž nám umožní nahlédnout více do zákulisí duchovního světa...... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2010 , Návrat domůOriginální název:
The Screwtape Letters, 1942
více info...
Přidat komentář
Tak tohle je výborný pohled z druhé strany.
Ovšem na mnoha místech je to čtení opravdu docela náročné.
Musela jsem se často pekelně soustředit :-)
Pár zajímavých citátů:
Staré knihy čtou jen intelektuálové, a ty jsme už dokonale zvládli; právě u nich je nejméně pravděpodobné, že by četbou knih zmoudřeli. (s. 75)
Občas si říkám, jestli vy, mladí ďáblové, nemáte pokušitelskou službu příliš dlouho – jestli vám nehrozí, že vás nakazí city a hodnoty těch lidí, mezi nimiž pracujete. Oni samozřejmě považují smrt za hlavní zlo a přežití za nejvyšší dobro – ale jen proto, že jsme je tomu naučili my. (s. 77)
Když lidé něco očekávají, začnou si brzy myslet, že na to mají právo. (s. 82)
Velice originálně pojatá kniha. Líbí se mi nápad, dívat se na člověka ze strany ďábla. Námět mě přivedl k mnoha dalším vlastním představám. U knihy jsem se zasmála, ale také zamyslela. V knize je dobře vystiženo chování člověka. Soupeření pekla s Bohem ("Nepřítelem").
Štítky knihy
náboženství anglická literatura démoni duchovní život křesťanský život duchovní literatura pokušení fiktivní korespondence křesťanská etikaAutorovy další knížky
1991 | Lev, čarodějnice a skříň |
2008 | Rady zkušeného ďábla |
1993 | Čarodějův synovec |
1992 | Princ Kaspian |
1993 | Poslední bitva |
Ačkoliv jsem zarytý ateista, knihu jsem si na doporučení přečetl. Dost náročné a nezáživné čtení, to už bych si raději přečetl Bibli. Duchovní litelatura není nic pro mne. Ještěže kniha byla dost tenká. Buď jsem divnej nebo co, ale většina věřících mě připadá směšná. Jak jsou si na 100% jistí, že Bůh existuje a z nevěřících dělají doslova hlupáky. Kde berou tu jistotu? Mají nějaký 100% důkaz? Prý spoustu, ale nebudou o tom mluvit. Ty bys to nepochopil, takže nakonec jako hlupák z toho vyjdu vždycky já. Oni zas nikdy nepochopí, že mají dokonale vymyté mozky. S věřícími o víře nemá cenu diskutovat. Vždy si najdou nějaký argument, že pravdu mají oni.