Rakvářova dcera a jiné prózy
Radoslav Nenadál
Devět vzájemně propojených povídek, které s ironií a hořkým humorem evokují ovzduší staropražských uliček v okolí Týnského chrámu v poválečném období. Autor zachycuje osudy svérázných postav a postaviček - tak se penzistky obávají o svou střechu nad hlavou a bojují po svém proti staromládeneckému synu a synovci, tragicky končí milostný příběh z konce okupace, pozérské intelektuálky v hodině pravdy skutečně odhalí svou pravou tvář. ... celý text
Přidat komentář
Pan autor byl grandiózní překladatel (díky němu máme např. možnost číst Svět podle Garpa, Sophiinu volbu a desítky jiných románů z angloamerického prostředí). Jako spisovatel - při vší úctě - už tak nezazářil, i když Rakvářova dcera, jeho prvotina, je za mě osobně nejlepší, co napsal. (Pak ještě doporučuji Dušinky a Zápisky chrámové pěvkyně... ). Tuhle knihu jsem prvně četla ještě na SŠ, Šporhertka a houlista mi zůstali nadlouho v paměti. Poslední stopy Nenadálovy Prahy ještě pamatuju osobně... dnes je to ale už jen záznam zapadlého světa. Krásný, potřebný... a pro některé pamětníky neskutečně smutný.
Próza DEZÝ DEZÚ pojednává o zaslepeném citu matky a syna. Matka se snaží vnést do života syna dobré zázemí. Zakládá divadelní baletní sbor, ale syn to odmítá. Tvrdě naráží, že nechce skončit jako gay. další prózou je RŮŽOVÝ KAVALÍR, pojednává o životě gaye v době totalitního režimu a dvou stařenek, kteří se ho ujímají. O ŠPORHERTCE A RAKVÁŘOVĚ DCEŘI, zde jen upozorním na citelné vidění Letenského sadu v době druhé světové války. Zpátky do současnosti UČEDNICE, próza pojednávající o mladíkovi a stárnoucí ženě. Mladík ženu využívá ke čtení bible a církevních hodnot. aby si ho žena udržela začne mu dávat hotovost, ale za čas mladík odjíždí do zahraničí jako prostitut, po letech se vrací zpátky a u ženy se usadí. Avšak jí se to nelíbí a mladíka vyhazuje z bytu. Po dvou letech ho potká jako call boye.
Knihu jsem četla nyní po druhé, koupila jsem si ji z vyřazených knih z městské knihovny.Vzpomínala jsem při kupování na hospodyni bojující o starožitný záchod, na ty pavlačové drbny. Dobře, že jsem knihu kooupila za celých velkých 5 Kč, protože teď mi utkvěly povídky jiné, s krásnou atmosférou Prahy, jaká už tutově není.
Postavy opravdu netypické, příběhy smutné, laskavé i komické. Ale kdo z nás je úplně normální? Dojemný příběh o klukovi, kterého pro jeho homosexualitu vlastní rodiče zavrhli. Našel domov u dvou chudičkých stařenek, které vyráběly papírové růže lidem pro radost a splnil svůj sen stát se houslistou. Nebo příběh z poválečného činžáku, kde bývalý pan majitel je už jen nájemníkem. Některé postavy pokračují v dalších povídkách.
Autorovy další knížky
1992 | Tudy chodil K. |
1979 | Slovník spisovatelů: Spojené státy americké |
1991 | My tě zazdíme, Aido |
1985 | Antologie americké literatury |
1989 | Přijď zpět (anebo radši ne) |
Radoslav Nenadál má neuvěřitelný cit pro plastické a barvité vykreslení svých postav. Doslova vám ožívají před očima všechny ty groteskní, ale zároveň syrově realistické figurky s celým svým životem, ať už humorným nebo tragickým. Dokáže vás přimět, abyste s nimi soucítili, smáli se nebo zaplakali a zanadávali si s nimi společně nad životem. Jednotlivé povídky tvoří propojený celek, ve kterém svým vypravěčským stylem nechává autor ožívat atmosféru staroměstských domů s temnými průjezdy a pavlačemi.
Možná si za čas nebudete přesně pamatovat o čem povídky byly, ale ten zvláštní pocit, že jste nahlédli někomu do soukromí a možná i do duše ve vás zůstane dlouho.