Rané případy Hercula Poirota
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/214888/mid_rane-pripady-hercula-poirota-214888.jpg
4
296
296
Hercule Poirot série
< 36. díl >
Hercule Poirot přišel na svět jako šedesátiletý v první knize Agathy Christie Záhada na zámku Styles v roce 1921 – a od té doby prakticky nestárne. Je to stále stejný, poněkud komický mužíček s pěstěným knírem, puntičkář, nepřítel průvanu, co dává před whisky přednost rybízovému likéru,...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno:
2013
,
Knižní klub
Originální název:
Poirot's Early Cases, 1974
více info...
Přidat komentář
Velmi pěkné povídky, kde s Poirotem vystupuje jeho přítel Hastings. Velmi pěkné čtení. Doporučuji.
Osmnáct povídek, na které je třeba udělat si čas. Teprve když jim člověk věnuje plnou pozornost, zjistí, že jsou plné emocí. Již klasická reakce - "velmi uspokojivé".
Prostě Agatha. A v Bytě ve třetim patře nám Hercule Poirot dokonce sdělí perličku ze soukromého života - miloval kdysi mladou anglickou krasavici, která vsak neuměla vařit a vztah tudíž brzy ochladl :-).
Sbírka povídek, z nichž každá by vydala za samostatnou knihu.
Velmi uspokojivé.
Několik povídek v této sbírce jsem již dobře znala z jiných knih, dá se dokonce říct, že většinu z nich. Ale některé pro mne byly přece jen nové. Líbily se mi ovšem úplně všechny, i když to byly teprve rané případy, spojené postavou Hercula Poirota a také jeho přítele, kapitána Hastingse. A ani nedokážu posoudit, zda byla některá povídka slabší či nikoliv. Za mne byly totiž všechny do jedné doslova skvostné! ;-) Tentokrát se už víc rozepisovat nebudu, kniha se mi opravdu moc líbila a já vždycky a samozřejmě své nejoblíbenější autorce s radostí dávám plný počet a těším se na další setkání...
Kniha je super, jen mi u těch povídek od A.Ch. přijde strašně useknutý konec....stane se vražda, fik a je konec. Nejlepší pro mě byla povídka Byt ve třetím patře, a pak Vosí hnízdo, to bylo takové milé. Není to klasická Agatha, ale stojí za přečtení.
Skvělá kniha s důmyslným a občas právem pyšným detektivem, kterou si s klidem můžete vzít na dovolenou nebo na cestu tramvají. Většinu příběhů znám již ze seriálového zpracování v TV, ale přesto mě jejich četba nesmírně bavila a určitě se ke knize ještě někdy vrátím.
Skvělé, perfektně mi vyhovovalo, že příběhy jsou krátké. Vše je popsáno velmi stručně, ale nikde jsme nepřišla o moment překvapení.
Krátké povídky s Herculem Poirotem, které se staly předlohou první části seriálu. Myslím, že těmto příběhům rozvedení do podoby hodinové televizní epizody prospělo, viděla jsem je nedávno a tady v knize mne překvapilo, že jsou až příliš stručné a strohé.
Agatha Christie a Monsieur Poirot tentokrát nejen geniální, záhadní a napínaví, ale i struční a humorní!
"...a kdyby Vám kdykoli připadlo, že začínám být domýšlivý- není to pravděpodobné, ale stát se to může..Eh bien, příteli, pak mi řekněte: Boboniera ."
Monsieur Poirote, nebojte se, to slovo na B ode mne nikdy neuslyšíte! Co by bez Vás byl svět detektivek a záhad!
Tentokrát soubor krátkých povídek, ale zase jsem se začetla a nechtěla knížku odložit. Hercule Poirot nezklamal ani v této podobě.
Velice krásná povídková sbírka poirotovek. Řekl bych, že drtivá většina nejlepších povídek s Herculem Poirotem se nachází právě zde. Vyskytují se zde mí oblíbené povídky: Událost na Trafalgarském plese, Bonboniéra, Jak vám roste zahrádka? a další a hlavně Dvojí stopa, kde je poprvé zmíněna hraběnka Vera Rossakoffová.
Nemám rád poviedky a napriek tomu ich, od svojich obľúbených spisovateľov čítam. Čo sa týka ranných prípadov HP (nie, nie je to mladý čarodejník), tak sú výborným doplnkom k románom, pretože mnohé zmienky v nich dostanú konkrétnu podobu, napr. kňažná Viera Rossakovová.
Takisto je výborné, že pani Agatha nám čitateľom vždy servíruje jednotlivé stopy, na základe ktorých možno logickou úvahou nájsť páchateľa - v tomto mám skóre tak pol na pol, niekedy som na páchateľa prišiel, inokedy mi dokonale unikol. Ako tréning malých šedých buniek sú poviedky vynikajúce, avšak dokonalosť románu im chýba.
Ecoutez, mes amis – to byly zase pěkné povídky, všechny jakoby zdařile navázány na A.C. Doyla a jeho Holmese a dr. Watsona, ale originální a z jiné doby. Saprici – nejméně tři však byly v jiné variantě už uveřejněné v jiné sbírce a v jedné, ó hrůza, dokonce Poirot přiznal, že byl přelstěn a prohrál! To mi však nakonec tak příliš nevadí, všechny byly stejně - comme il faut! Enfin – opět pro nás detektivkáře dokonale připravené, n´est-ce pas? Parfaitement!
Další příjemná oddechovka od královny detektivek.
Říkám si, kam na ty zápletky Agatha chodila, mě by se zavařily malé šedé buňky už po pracném vymyšlení jednoho případu...
Tentokrát jde o soubor kratičkých detektivních povídek, či spíše takových rozverných jednohubek tříbících čtenářovu pozornost.
Nicméně přece jen mám radši, když jde o delší ucelené příběhy, kdy nás milý Poirot celou knihu napíná jak prostěradlo, vodí za nos, chodí kolem horké kaše, aby v brilantně vybroušeném závěru bylo vše jinak, než čtenář tušil.
Mnohé z případů jsem viděla zfilmované, a je pravda, že mírné rozšíření scénářem jim většinou prospělo. Tyto letmé - byť logicky precizní - příběhy mi ale připadaly příliš stručné na to, abychom tak jednoznačně mohli "vypátrat vraha". Celkové hodnocení tak 3,7 - jsem ráda že i tato Agatha mne neminula.
Povídky jsou dost krátké, než se stačí člověk začíst, už jsou pryč. A některé jsou dost neuvěřitelné a překombinované. Asi půjdu příště raději do nějaké delší.
Část díla
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Tahle povídková sbírka má sice v názvu "rané případy", ve skutečnosti je ale jednou z posledních knih, které autorka napsala. Prý jí bylo líto, že přivedla svého detektiva na svět až v jeho šedesáti letech, a tak ho zřejmě chtěla představit i v jeho počátcích.
Šedé buňky mozkové tu jedou na plné obrátky, Poirot vyšetřuje jeden případ za druhým, často za pomoci věrného Hastingse, ale jsou tu i takové, které Poirot řešil ještě jako policista. A dokonce v jednom případě přiznává, že neuspěl! Pro milovníky belgického detektiva dobrá volba.