Raneček

02.11.2020

Nádherná kniha po mém tatínkovi, kterou dostal, když šel v roce 1944 do první třídy, Pak jsem ji v sedmdesátých letech četla já a s velkým nadšením se v 90 letech na ni vrhli moji synové. Za 5 let v nich bude svá první písmenka luštit můj vnouček a já doufám, že u toho budu moci být. A tak jak muj tatínek, jako já, jako moji synové bude chtít udělat ze žehlícího prkna stejnou skluzavku do postele jako Jeník z knihy a a poté si bude přeříkávat stejnou modlitbičku z knihy, , jako kdysi děda, jako později já, jako nedávno moji kluci.... Můj Pánbíčku na nebíčku, modlitbičku dovedu-ochraňuj mně mou dušičku, než zas něco provedu....