Ranhojičova pouť
Wolf Serno
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13566/ranhojicova-pout-13566.jpg
4
166
166
Ranhojičova pouť série
1. díl >
Následuje: - Lodní ranhojič - Ranhojičova mise Historický román ze 16. století popisuje dobrodružnou cestu mladého muže za vlastní identitou. Hlavní hrdina Vito je dvacetiletý mladík, který od svého narození žije v klášteře. Je velmi inteligentní a od mnichů se mu dostává výborného vzdělání. Největší talent projevuje pro medicínu. Obrat v jeho životě nastává, když se dozvídá, že je nalezenec a o jeho původu není nic známo. Rozhodne se, že najde své rodiče a odchází z kláštera. Za zdmi kláštera však je jiný svět. Na své dobrodružné cestě poznává drsný život se všemi jeho nástrahami. Lidská zloba ho zavede až před inkvizici, putuje s kejklíři a plaví se na korzárské lodi. Všude pomáhá svým ranhojičským uměním. V cíli své cesty nachází nejen svou minulost, ale i sám sebe.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2005 , Knižní klubOriginální název:
Der Wanderchirurg, 2003
více info...
Přidat komentář
Virus a Magister jsou sympaťáci, mám ráda pasáže o léčení. Hvězdička dolů za příliš šťastných náhod.
Celá série Ranhojiče se mi líbila, Vitovo hledání rodných kořenů, dobrodružné cestování a sbírání medicínských zkušeností, otevřená mysl všemu novému za pomoci nerozlučných přátel. Moc pěkně se mi Ranhojič četl a užila jsem si s nadšením všechny díly.
Pohodový historický román z období středověku, i když té romantiky a šťastných náhod mohl asi obsahovat méně, ale poctivé čtyři hvězdy tomu dávám zaslouženě.
Poutavé odvyprávění plné zajímavostí o léčení v 16. století, tajemství, dobrodružství a k tomu ždibec romantiky.
Kniha na mě působí jako takové road movie středověku .
Příběh , i když se odehrává v temném středověku , působí jako docela příjemná cesta z kláštera přes nástrahy inkvizice , život u kočující společnosti až na moře .
Autor se zřejmě snažil obsáhnout co nejširší záběr léčitelství .
Občas jsem se musela usmívat jak byl Vito téměř geniální ,ale jako celek se mi kniha líbí a pokračuji do druhého dílu .
Byl jsem hodně na knížku natěšený a na konci jsem trochu rozpačitý. Mylím, že autor plně nerozvinul potenciál příběhu a sklouzl do hodně romantické polohy. Vitus a jeho souputníci pohádkově procházejí všemi nástrahami života, až je to při troše zamyšlení hodně podezřelé. Takže to celé hodnotím třemi hvězdami jako průměr.
Čekala jsem možná víc,i tak nemůžu říct,že by mě příběh neoslovil. Byť některé pasáže mi připadaly zbytečně zdlouhavé a ubíraly románu na zajímavosti.
Velmi čtivé a medicínsky i lidsky zajímavé, jen je třeba počítat s tím, že hrdinova cestovatelská pouť teprve začíná. V téhle úvodní knize jsme upoutáni do severního Španělska (na dosah Santanderu), teprve ku konci se sedne na loď a zámořské dobrodružství je na dohled.
Autor nám vypráví o dobrodružné pouťi mladého ranhojiče Vita a pátrání po jeho kořenech. Popisované operace a metody léčení odrážejí stav vědy v 16. století, už tehdy byly známy zásahy, které se v principu nezměnily až do dnešních dnů. Ani byliny dnes nepůsobí jinak, než před čtyřmi sty lety. Dozvěděla jsem se mnoho zajímavého o šermířství, jak útočit, jak si krýt tělo. Neméně poutavé byly informace o určování zeměpisné šířky a délky na moři i výpočet rychlosti lodí pomocí uzlů. Záměrně nesrovnávám ani s Folletem ani s Gordonem, užívám si pohodovou a odpočinkovou četbu.
Přečetla jsem, ale další díly číst nebudu. Hodnotím průměrem. Po přečtení Pilířů země a Na věky věků od Kena Folletta, to ani jinak nejde. A to už vůbec nemluvím o Ranhojičovi od Noaha Gordona.
Takže,jako první jsem si řekla,když jsem tuto knihu začala číst,že nesmím srovnávat s Ranhojičem od Gordona,no nakonec se podařilo:) Takže příběh zajímavý,jak tím,že se Vitus vydává hledat svoje kořeny,které ho po cestě zavádí do někdy nelehkých situací,až do doby,kdy se dostal do své domoviny. Na můj vkus je tedy knihy Ranhojičova pouť zajímavá,ale chybí mi tam asi více z toho ranhojičení nebo jak to nazval z té doby,v Ranhojičovi od Noaha Gordona toho bylo víc,možná i proto se mi více líbila jeho podoba knihy.Ale i tak musím dát 5*:)
Kniha o ranhojiči Vitovi se mi četla velmi dobře, jen některé odborné pasáže ( Vitova líčení postupu léčení apod.) mi přišla trochu umělá, ale asi chtěl autor, aby to každý mohl pochopit. Někdy se pustím do dalšího dílu.
Souhlasím se sofií, že Ranhojič od Gordona je napsán čtivěji, ale série od Serna je také velmi povedená a rozhodně doporučuji.
Ranhojič od Gordona je lepší, ale i tato jec čtivá, uvidím jaké budou další díly ..
Tahle kniha nevyniká. V porovnání s Ranhojičem od Noaha Gordona je to slabý odvárek.
Když jsem vzala poprvé do ruky tuto knihu, bála jsem se, že se budu nudit, že to bude otravné. Ale opak byl pravdou. Od začátku až do konce má příběh spád a nenudíte se. Zároveň se poučíte o zvyklostech doby, o poznatcích práva a hlavně medicíny. Vitus měl můj obdiv a stejně jeho největší přítel Magister.
Těším se na další díl. Tuto knihu upřímně doporučuji.
Kniha je každopádně zajímavá tím, že se člověk dozví, jak se ve středověku léčilo a docela mě překvapuje, co všechno uměli. Vlastní příběh mě chvílemi trochu nudil, ale nakonec se to zlepšilo a určitě si přečtu pokračování.
Senzační kniha, kdo má rád čtení o této době, bude velice potěše...jdu na další díl ;-)
Štítky knihy
lékařské prostředí 16. století léčitelství Španělsko putování dějiny lékařství historické rományAutorovy další knížky
| 2005 |  Ranhojičova pouť |
| 2017 |  Medikus z Heidelbergu |
| 2014 | Loutkář |
| 2006 | Lodní ranhojič |
| 2012 | Doktorka z Boloně |
Oddechovka v historickém hávu, čtivá, poněkud předvídatelná, jakmile odhalíte, že se šťastné náhody budou kumulovat. Ale řemeslné je to slušné, zrelaxuji se tedy i u dalšího dílu ;)