Rapa Nui
Pavel Pavel
Pavel Pavel v roce 1986 naučil „chodit“ sochy moai přímo na Velikonočním ostrově jako člen expedice Thora Heyerdahla. O své daleké cestě napsal tuto knihu-deník. Mladý, ani ne třicetiletý muž z komunistického Československa si začne dopisovat s legendárním norským cestovatelem Thorem Heyerdahlem a v roce 1986 vycestuje díky jeho pozvání na Velikonoční ostrov v Tichém oceánu (v jazyce původních obyvatel Rapa Nui), aby zde provedl velmi zvláštní experiment. Rapa Nui je sice malý kousek pevniny v Tichém oceánu, ale je plný zvláštních velkých soch, kterým se říká moai. Pavel Pavel léta přemýšlel o způsobu, jakým mohli domorodí obyvatelé ostrova bez použití nákladních automobilů a těžké techniky sochy na ostrově rozmístit… V únoru roku 1986 provedl jen za použití lan a lidské síly experiment, při němž se jedna ze soch, vážící 9 tun a měřící 4 metry, dala do pohybu. Socha „ušla“ 6 metrů a Pavel Pavel se toho dne zapsal do dějin. Audiokniha obsahuje bonusový rozhovor Tomáše Černého s Pavlem Pavlem.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2024 , TympanumInterpreti: Tomáš Černý
více info...
Přidat komentář
Obdivovala jsem Ing Pavla, že se mu podařilo přesvědčit pana Thora Heyerdahla o svém nápadu a spolu s ním navštívit Velikonoční ostrov. Škoda, že ve spoustě dokumentů není o jeho pokusech ani slovo, ve většině se mluví o tom, že do dneška se neví jak sochy chodily. Mám pocit, že o tom, že sochy rozchodili ví jen Češi a pan Heyerdahl.
Tuto knihu jsem četla jako povinnou četbu, takže jsem od ní očekávala, že bude nudná. Nakonec jsem ale byla velmi mile překvapena a bylo mi trochu líto, když jsem se dostala na konec knihy.
Knihy vonící dálkami mne vždycky uchvacovaly a u této tomu nebylo jinak. Jediný důvod pro ty čtyři hvězdičky jsou hrubé pravopisné chyby. Nebylo jich moc, asi jen čtyři nebo pět, ale přesto. Je sice smutné, že pan Pavel Pavel neumí správně česky, ale ještě smutnější je, že v době, kdy si ještě každé nakladatelství mohlo dovolit korektora, byla kniha vypuštěna do světa s chybami.
Ale zpět k chvále, kniha je napsána formou deníkového záznamu a tak se postupně dozvídáme, co se událo každý jednotlivý den pobytu autora na Velikonočním ostrově. Sdílíme s ním jeho očekávání, rozčarování, údiv, obavy i pocity vítězství a zadostiučinění, když se mu podařilo rozchodit sochy moai a dokázat tak, že pro dopravu těchto kolosů stačilo jen pár lidí. Spolu s ním také obdivujeme klid a vyrovnanost Thora Heyerdahla, který Pavla Pavla přizval k účasti na své druhé expedici na Velikonoční ostrov. Dozvíme se i mnoho o historii ostrova, i když ta nejdávnější nám asi zůstane navždy skryta. Je to zkrátka kniha provoněná exotikou, sluncem a lidstvím.
Autorovy další knížky
2000 | Rapa Nui |
1994 | Jak vznikly největší monumenty dávnověku |
2017 | Návrat na Rapa Nui po třiceti letech |
2016 | Dáme ještě jedno… |
I já jako malá milovala knihy o Velikonočním ostrově, o to neuvěřitelnější se mi zdá splněný sen pana Pavla. Oceňuji deníkovou formu. Dnes, kdy jsem sama procestovala mnoho míst z mých dětských snů, oceňuji i autorův upřímný pohled a nadšení z cest do ciziny v době, kdy to rozhodně nebylo samozřejmostí.
Výzva 17 - deník (možno i ostrov, český autor, jméno v názvu)