Rašeliniště
Susanne Jansson
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400683/bmid_raseliniste-eTR-400683.jpg
4
210
210
Kdysi dávno tu pochovávali oběti bohům a říká se, že lidé tady beze stop mizejí ještě dnes. Rašeliniště je opuštěná krajina s přikrčenými borovicemi, lukami zahalenými v mlze a nepevnou, propadající se půdou. Právě sem přijíždí bioložka Nathalie, aby dokončila experimenty pro svou doktorskou práci o zeminách. Nepřijíždí ovšem pouze kvůli výzkumu — její temná fascinace mokřady souvisí s traumatickým zážitkem z minulosti, který ji doposud děsí. Jednoho dne je v rašeliništi nalezen muž v bezvědomí, jemuž — podobně jako při prastarých rituálech s lidskými oběťmi — někdo naplnil kapsy mincemi. Nathalie a policejní fotografka Maja Lindeová společně pronikají vrstvami vzpomínek i rašelinných půd až k šokujícímu odhalení dávno ukrytých tajemství.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2018
,
Host
Originální název:
Offermossen, 2017
více info...
Přidat komentář
("Birds and butterflies, Rivers and mountains she creates, But you'll never know, The next move she'll make, You can try, But it is useless to ask why, Cannot control her, She goes her own way." ... Mother Earth - Within Temptation)
Premiéra s novou autorkou a její prvotina. Takže přirozené obavy. A moc nepomůže ani to, že jsem v knize našla záložku na straně 34. Buď se čtenář přede mnou dál nedostal nebo to udělal schválně. Aby otestoval mé odhodlání. Škoda, že se to nedozví (jelikož záložka nebyla výjezdka z knihovny, tak neznám jméno). Tak jsem se pustila do čtení.
Kniha to není špatná, musim říct hned na začátku. Děj se mi líbil. Problém je v tom, že "začátek" se táhne, takže je těžké vydržet to. Vadí mi knihy u kterých si na konci řekněte: "Hmm, těch dvěstě stran byla nuda, ale těch posledních padesát za to stálo." Do háje, kdyby kniha měla tisíc stran a prvních dvěstě se táhlo, tak to dám, ale v tomhle případě, to nefunguje. Škoda, jinak to byl dobrý nápad. Snad další knížka autorky bude silnější, popisnější a víc mě vtáhne, protože styl psaní autorky mi sedl. Což byl taky důvod, proč jsem dočetla dál, než k záložce předešlého čtenáře.
A pokud mohu být upřímná. Myslela jsem, že budu číst detektivku, po přečtení anotace. Tou ale kniha není. Během čtení jsem zjistila, že by to mohl být thriller, ale chybělo ono "thrill", které vytváří thriller. Ani psychologický román. Bylo tam od všeho trochu, ale zároveň málo, takže to nestačilo.
Neměla jsem velká očekávání, ale byla jsem mile překvapena. Není to žádné velké umění, ale příběh je zajímavý, poutavý, vzpomínky na minulost dávkovány tak akorát, děj má spád a postavy nejsou úplně nejhorší. Tedy až na fotografku Maju, ta se mi moc nezdála... Rozuzlení bylo pro mě nečekané a dávalo smysl, úplně si umím představit, že takhle nějak lidé v okolí rašelinišť mohou přemýšlet. A ještě se člověk poučí o mumifikovaných nálezech z močálů severní Evropy.
Zajímavý námět - rašeliniště + mystika.
Příliš popisů přírody, které mě zbytečně rozptylovali.
Nějak jsem se nemohla začíst.
Kniha se mi moc líbila. Jedná se o první knihu, kterou autorka napsala. Líbilo se mi, že děj se odehrává v prostředí rašeliniště. Knih odehrávající se v tomto prostředí příliš není. Když jsem pročítal knihu, tak se na mne přenesla celková atmosféra tohoto místa, kde je klid, ticho, krásná příroda, kde žije mnoho zvířat, z druhé strany však místo působilo pochmurně, tajuplně. Určitě by se mi líbilo strávit nějaký čas na tomto místě, alespoň pár dnů, kde bych se mohl procházet po okolí a užívat si klidu a přírody. Pochopitelně bych musel dávat velmi dobrý pozor, aby mne rašeliniště nepohltilo..
Líbilo se mi, že autorka v knize vysvětlila různé odborné pojmy, popsala průběh odběru vzorků rašeliny, objasnila, proč je důležitá práce, kterou dělá. Dozvěděl jsem se mnoho nových informací. Kniha byla napínavá, měla skvělou atmosféru, líbily se mi pohledy do minulosti. Zajímavé bylo také povídání o rašeliništích v tom smyslu, co všechno lidé obětovali rašeliništím z různých důvodů. Závěr knihy byl překvapivý a šokující.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Zmizet z každodenního shonu jí připadalo jako očista, jako naplnění absolutní svobody.
Jen tak tam seděla, ponořená do rytmu vlastního dechu. Začalo poprchávat, drobné kapky jí s tichým bubnováním dopadaly na bundu, podobně jako když po ránu prší na stanovou plachtu. Vzduch voněl jehličím. Vlhké holínky měla obalené zežloutlými listy vřesen, které právě začaly opadávat. Vzala několik lístků do ruky a opatrně je promnula v prstech. Pak nasála ostrou kořeněnou vůni a zavřela oči.
Vždycky jsem měl pocit, že život je už od začátku jedno obrovské štěstí. A že všechno, co se děje, ho dělá jen čím dál lepším. A nevím, co bych si se vší tou radostí počal, kdybych ji ze sebe nemohl dostat ven.
I otevření se smutku přináší úlevu. Přestat se mu bránit. Dovolit mu, aby prošel a vybouřil se, nechat se jím změnit a potom ho nechat jít. Pak může člověk pocítit, že je ve skutečnosti silnější než smutek. Že je silnější a větší než všechno, co si myslí a co prožívá.
Pro mě je Bůh určitý druh bezčasé skutečnosti, kterou není možné popsat ani vysvětlit... ani obsáhnout myšlenkou - člověk ho může odhalit jenom sám v sobě a zažít jedině prostřednictvím přímé zkušenosti.
I mě se kniha líbila a zaujala mě, dobře se četla, námět rašeliniště zajímavý. Já knihu doporučuji.
I přes ne úplně pozitivní recenze a anotaci mě kniha zaujala. Byla relativně krátká,četla se dobře i s ohledem na spád děje. Závěr se zdál ukvapený.
Příběh se mi líbil, když se prokoušete pomalejším a méně povedeným začátkem, tak další část knihy je napínavá a dobře se čte.
No, začátek se i dal...chvílema dost napětí, ale ani to nepomohlo....tak nějak jsem se knížkou prokousala až na konec...
Na knihu jsem byla moc zvědavá, ale pak mne zas tolik nenadchla. Napínavější to bylo akorát ke konci. Jinak se tam v podstatě nic moc nedělo a celkové rozuzlení mně i tak nějak zklamalo. Nicméně jsem jí dočetla do konce a neodložila, ale hodnotím jako slabší průměr.
Rašeliniště je krajina s propadající se půdou. Lidé zde beze stopy mizeli od dávné minulosti až do současnosti. Vybírá si rašeliniště své oběti?
Bioložka Nathalie se vrací do místa svého dětství , aby zde rašeliniště zkoumala. V rašeliništi se najde mrtvé tělo, a začíná pátrání, které vede odhalení tajemství ukrytém v mokřadech.
Příběh je trochu tajemný a malinko mystický. Určitě je to originální námět o rašeliništích jsem dosud nic nevěděla. Knížka je hodně rozvláčná a popisná nějakou velkou akci zde nečekejte.
Celkem dobrá, čtivá kniha. Chvílemi jsem moc nevnímala co čtu, hlavně některé popisy na začátku knihy mne nějak nezaujaly a myšlenky se mi chvílemi rozutíkaly úplně jinými směry.
Konec se dal očekávat, celou dobu k němu kniha směřovala.
Dávám 3*, tedy hodnotím jako průměr-špatné to rozhodně nebylo, ale úplná hitparáda rovněž ne.
Jako za prvotinu se ale autorka rozhodně nemá za co stydět a uvidíme, co nám ještě její psaní přinese.
Velmi dobře napsaný kriminální příběh. Zajímavá psychologie postav, krásné popisy přírody a v ne poslední řadě neobvyklý námět. Autorce se její prvotina rozhodně povedla, takže mohu jen doporučit...
Kniha se mi četla dobře. Od začátku mě příběh bavil a byla jsem zvědavá jak vše nakonec dopadne. Konec byl trochu slabší, já jsem čekala něco jiného, ale i tak se mi kniha líbila.
Dávám tři hvězdy a něco málo navíc. Na začátku se děj rozbíhá poměrně pomalu, s vývojem příběhu se vše mírně dostává do obrátek. Hlavní hrdinka čelí traumatickým zážitkům z dětství a nakonec i rozuzlením vyšetřování dochází vnitřního klidu. Knížka nenadchne, ani neurazí. Takže takový lepší průměr. Překvapivé pro mě bylo, že umělecká fotografka pracuje na částečný úvazek pro státní policii. Nevím, jestli to je ve Švédsku reálně možné, ale u nás asi vůbec ne.
Příběh mne velmi zaujal, byl poutavý a napínavý, zajímavé prostředí bažin a mokřin :-) , ale jak zde již někdo napsal, zamrzel mne ten konec... Čekala jsem nějaké zajímavé rozuzlení, ale závěr byl takový prostoduchý, kniha by si zasloužila určitě lepší.... Nebýt tohoto, byla by kniha naprosto skvělá, ale musím jednu hvězdičku bohužel strhnout :-) ... Tak tedy 4* ..... :-)
Jsem na vážkách - zaujala mě obálka, anotace. Nejsem z těch co odloží knihu nedočtenou, ale u této jsem se do dočtení docela nutila... a ten konec? Jako vážně? Za mě odfláknutý, useknutý, čekala jsem větší odvaz.
Strašně čtivá kniha. Autorku jsem četl poprvé a velmi mile mě překvapila. Snad jediné, co se dá vytknout, je ne úplně zvládnutý závěr. Vzhledem k propracovanosti děje a čtenářovým předtuchám by bylo, dle mého, záhodno si s vyústěním trochu víc pohrát. Rád si přečtu další věci.
Knihou jsem byl nadšen. Čtivá kombinace až hororové duchařiny "bažiny, mokřady" a kriminálního příběhu, který má svou atmosféru a logiku . Prostě za mne "palec nahoru" a s klidem doporučuji .