Rašeliniště
Susanne Jansson
Kdysi dávno tu pochovávali oběti bohům a říká se, že lidé tady beze stop mizejí ještě dnes. Rašeliniště je opuštěná krajina s přikrčenými borovicemi, lukami zahalenými v mlze a nepevnou, propadající se půdou. Právě sem přijíždí bioložka Nathalie, aby dokončila experimenty pro svou doktorskou práci o zeminách. Nepřijíždí ovšem pouze kvůli výzkumu — její temná fascinace mokřady souvisí s traumatickým zážitkem z minulosti, který ji doposud děsí. Jednoho dne je v rašeliništi nalezen muž v bezvědomí, jemuž — podobně jako při prastarých rituálech s lidskými oběťmi — někdo naplnil kapsy mincemi. Nathalie a policejní fotografka Maja Lindeová společně pronikají vrstvami vzpomínek i rašelinných půd až k šokujícímu odhalení dávno ukrytých tajemství.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
Offermossen, 2017
více info...
Přidat komentář
Příběh dobrý, ale určitě šel děj rozvinout víc. Nakonec to není úplně krimi, ale nauka o rašeliništi...za mě nic moc.
Výborný námet, pekný popis postáv a okolia, no rozuzlenie také nijaké. Očakával som viacej hororovej atmosféry, aj keď ide o triler.
Líbilo se mi téma, prostředí i rozuzlení, ale něco tomu chybělo. Možná by bylo lepší, kdyby se v knize nestřídaly vypravěčky.
Jsou detektivky, které jsou napsané svižněji, napínavěji, čtivěji. Začátek mne zaujal, ale odradil dlouhý úvod, dále jen pár velmi drobných informací, že navštívené území bude mít svoje skryté tajemství a věčná nerozhodnost hlavní hrdinky, jestli má s novým přítelem navázat pevnější pouto. Také nelogické jednání hrdinky - neřekne příteli, který ji tu navštěvuje, jak velké nebezpečí mu zde hrozí.
Spíš slabší než průměr. V první polovině mě strašně otravovalo neustálé odskakování od tématu - například uprostřed rozhovoru dvou lidí autorka odskočila k historii seznámení několika dalších lidí a snažila se tak obsáhle seznámit čtenáře s postavami, vylíčit jejich povahu a vykreslit vzájemný vztah... A pak najednou zase skok do rozhovoru, kdy už si vůbec nepamatujete, o čem to bylo a přiletí už jen odpověď na otázku, položenou před deseti stránkami (četl jsem e-knihu). Toto bylo strašně zmatené, zbytečné. Někdy dokonce nebylo z odskoků poznat, jestli věta "Tiše čekala..." byla o bažině nebo Boženě, protože po konci odstavce nebylo podstatné jméno a zájmeno naznačovalo stejný rod. Samozřejmě přeháním, abych nespoiloval, ale opravdu to místy byl extrém. Ve druhé polovině se to zázračně zlepšilo (buď se zlepšila autorka, nebo už nebylo co vysvětlovat k postavám a tak konečně plynul děj samotný bez odboček).
Na druhou stranu, abych to jen nehaněl - na prvotinu se některé části četly opravdu samy a bavily mě, ačkoliv obě hlavní postavy mi byly dost nesympatické a chovaly se divně.
Možná knize trochu škodí, že je zařazená jako detektivka, protože se tím celkem prozrazuje pointa. Když jí porovnám například s Kořistí od Darcy Coates, mohly by být zařazeny podobně a mě osobně by to mnohem delší dobu drželo v očekávání úplně jiného závěru. Užil bych si to víc, možná i slabší 3 hvězdy bych utrousil.
Na knize mě na první dobrou zaujalo téma rašeliniště :). Příběh je lehce kriminální, ale nečekejte nějaké sofistikované vyšetřování. Spíše je to triller, kdy hlavní hrdinka se vrací do rodného kraje a pomalu odhaluje čtenáři i sama sobě potlačená traumata z dětství. Tato odhalení, která vyvstávají na pozadí vyšetřování vražd v místním rašeliništi, nakonec pomohou vyřešit celý příběh. Kupodivu je kniha celkem čtivá a autorka se zbytečně nepatlá/nevyžívá v pitvání pocitů hlavní hrdinky. Napětí je pomalu budováno a samotný závěr je skutečně překvapivý (takže nakonec nebudete zklamaní). Je to celkem příjemná oddechovka.
Bioložka Natalie se vrací na místo svého dětství, kde její rodinu postihla tragédie. Dozvídá se o stále mizejících lidech v temném prostředí rašeliniště. Žádá si rašeliniště stále nové oběti?
Spojení přírody s vyšetřováním dávných i současných kriminálních případů. Pochmurné prostředí, dávné záhady a překvapivý závěr. Líbilo se mi to.
Knížka mě moc bavila, sedly mi hlavní postavy. Děj příjemně plynul, líbílo se mi prostředí, ve kterém se příběh odehrával. Je to fajn oddechová krimi, nečekejte žádný temný thriller.
hodnocení: 4/5*
Zajímavá kniha s tajemstvím, které se pomalu obnažuje.Zaujali mi popisy rašeliniště a ponurost krajiny.Propletené osudy obyvatel a pro mně překvapivé řešení všech událostí, které bylo vlastně velmi logické.Na to, že příběh byl prvotina začínající autorky, tak smekám s úctou klobouk .
Dobrá kniha. Zajímavé téma. Neřekla bych thriller, ale napínavá kniha to je. Mohu souhlasit, že pár stránek mě moc nebavilo, jenže to záleží na čtenáři. Ovšem četla se lehce, rychle. Konec bych nečekala. Ale takhle to paní autorka vymyslela.
Kniha je velice čtivá. Krásně popisuje ponurost rašeliniště a pomalu rozplétá dosti zajímavé zločiny.
Kniha se mi moc líbila. Oceňuji zejména rozvíjející se děj a málo popisných částí (tzv. tu nudnou omáčku). Líbilo se mi také propojení přírody s kriminálním příběhem. Snadno a rychle se četla. Doporučuji všem, kteří mají rádi detektivní příběhy. Sice tam nebyl nějaký ten WOW konec, ale i tak velmi povedené, poměrně překvapivý závěr.
Nezáživné, ploché. Zajímavé téma zcela zabité emočně tupými až retardovanými postavami, které tak působí otravně a jen stěží reálně. K dobru nepřispívají ani bezduché hovory a jakési filosofické úvahy. Škoda, na mokřady jsem se těšila.
Knížka se mi líbila, ale chtělo to ještě špetku napětí, něco mi tam chybělo. Kniha s podobnou tématikou Obětina se mi líbila víc.
Knížka se četla velmi pěkně,zajímavý příběh,určitě bych si přečetla další knihu až autorka nějakou napíše.
Zápletek, až jsem se do nich skoro zapletl. Kniha, která má opravdu spoustu kliček a závěr, který jsem nečekal. Co oceňuji je popis krajiny ve které se příběh odehrával. Jsem zvědavý a doufám, že přijde brzy další počtení od této autorky.
Nehodnotila bych jako detektivku, prostě takové nic moc. Koho zajímá nauka o zemině, ten si však přijde na své.