Rašómon a jiné povídky
Rjúnosuke Akutagawa
Akutagawa je považován za nejlepšího japonského spisovatele období po první světové válce. Napsal asi sto čtyřicet povídek prodchnutých humorem a jemnou ironií. Látku čerpal z historického materiálu, zvláště ze sbírek z doby Heian (794–1185). Námět k mnoha povídkám (Rašómon, Nos, V houštině) pochází ze sbírky Kondžaku monogatari z druhé poloviny jedenáctého či z počátku dvanáctého století, v níž jsou příběhy vyprávěny velmi stručně, jsou vlastně jen faktickým záznamem neobyčejné, zajímavé události či děje. Akutagawa do tohoto historického materiálu vložil moderní psychologický rozbor postav, zdůvodnil motivaci jejich jednání a zhuštěnou zkratkou navodil náladu přírody. V Akutagawových povídkách najdeme groteskní a fantastické náměty i témata křesťanských a buddhistických.... celý text
Přidat komentář
Všechny povídky v tomto souboru mi přišly zábavné, čtivé a kvalitně napsané. Přesto každé chybělo něco "víc", nějaký přesah, který by jim dal nezapomenutelnost a chuť si je přečíst ještě jednou, jako například povídky z knihy Jednadvacet polibků od Roalda Dahla. Takto mě kniha pouze na jeden den zabavila a nic dalšího jsem si z ní neodnesla. Jediná povídka, u které jsem se trochu zamyslela nad naší společností, byla Mezi vodníky, kde jsem také ocenila originální popis života vodníků.
Většina povídek ve výběru se mi moc zamlouvala, zejména první dvě (Obraz pekla a Rašómon) a pak ta nejdelší - o vodnících.
Od autora jsem doposud nic nečetl, ale po této mé první zkušenosti si rozhodně nenechám ujít jeho další povídkový soubor.
Moje úplně první setkání s japonskou literaturou. Povídky jsou skvělé, není mezi nimi ani jediná, která by se mi nelíbila, nejlepší byly Rašómon a Obraz pekla.
Vybroušené povídky. Rašómon má skvělou atmosféru, V houštině provokuje mnohoznačností. Vodnická anabáze je už trochu vyčpělá. Škoda. Možná mohly být do výboru místo ní zařazeny jiné kratší povídky.
Rašomona jsem viděl nejdříve jako filmovou adaptaci od Akiry Kurosawy.Myslím že právě především díky tomuto filmu je Rjunosukeho výběr povídek známý. Když jsem pak četl knihu s úžasem jsem si uvědomil,že Kurosawa to poskládal a z více zdrojů a konkrétní povídce Rašomon film dějově vůbec neodpovídá.Nicméně geniální nápad popsat zločin z mnoha úhlů pohledu (zločinec,policajt,soudce,oběť) udělal z těchto povídek nestárnoucí a poučné čtení.
Ve výsledku mě kniha jako celek docela bavila, avšak jak už to u povídkových knih bývá, jedna povídka nadchne, druhá zklame. Naštěstí u této knihy počet povídek s kladným hodnocením je nepoměrně větší než počet těch, kterým bych dal záporné hodnocení. Zejména pak povídky Obraz pekla, Rošomón a Mezi vodníky řádím mezi absolutní skvosty, jež do značné míry utvořily mé kladné hodnocení na tuto knihu.
Zajímavé a poučné texty, které především vynikají svou atmosférou, jistou nedořečeností a historickým podkladem.
Velice příjemná sbírka deseti kratších příběhů, odehrávajících se v různých obdobích historického Japonska. Svět fantazie, mytologických bytostí, zločinu, šílenství a obřích nosů :) Sbírka rozmanitých humorných, ironických i tragických příběhů, z nichž každý přináší určité morální ponaučení. Některé povídky slabší, ale celkově čtivé, zábavné, skvěle napsané.
Po shlédnutí Ghost doga jsem si musel Rašómona přečíst i já. A nemůžu říct, že bych litoval.
Jak už to u povídkových výborů bývá, něco je slabší a nudí, něco je lepší a baví. Ale za příjemně divně netypické sci fi (?) Mezi vodníky a Obraz pekla, jenž je zas skvěle vypointovanou úvahou nad povahou umění.. a vůbec, za osvěžující nahlédnutí do východní mentality, s klidem 4**** dám.
Sbírka kratších, ale o to lépe struktorovaných příběhů. Mimo (z kinematografie) známých V houštině a Obraz pekla vyniká i poslední, a nejdelší, povídka Mezi vodníky.
Některé povídky slabší, některé až tak sugestivní, že jsem se při čtení strachovala jak to dopadne:) Nejvíce bych vyzvedla Obraz pekla, Nos a Kesa a Moritó
Část díla
Ďábel a tabák
1916
Jezevec
Kapesník
1916
Kesa a Moritó
Mezi vodníky
1927
Autorovy další knížky
2005 | Rašómon a jiné povídky |
2005 | Tělo ženy a jiné povídky |
2016 | Obraz pekla |
1958 | Vodníci |
Pěkná sbírka povídek z Japonska. Každá trochu jiná, každá svým způsobem zajímavá. Líbil se mi atmosferický Rašomón, drsný Obraz pekla i satira Mezi vodníky. Určitě od autora zkusím i nějaké další