Ready Player One - Hra začíná
Ernest Cline
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/119273/bmid_ready-player-one-AXq-119273.jpg
5
2644
2644
Ready Player série
1. díl >
Píše se rok 2045 a svět, utápějící se v energetické a ekonomické krizi, je velmi chmurným místem k životu. Není divu, že většina lidí utíká před realitou do uměle vytvořeného vesmíru videoherního systému OASIS, kde mohou zapomenout na běžné starosti, vytvořit si novou identitu a jejím prostřednictvím se pak pohybovat po tisícovkách virtuálních planet, pracovat, studovat, bavit se a prožívat své sny. Navíc se tam někde skrývá i dědictví po tvůrci této videohry, miliardáři Jamesi Hallidayovi, který před svou smrtí zanechal ve skrytých koutech OASIS několik klíčů, jež mají hráčům ukázat cestu k pokladu. Trvá však dlouhých pět let, než se středoškolákovi Wadu Wattsovi podaří objevit první z nich. A potom vypukne hotové peklo, protože zájemců o dědictví, které nálezci zajistí doživotní bohatství a obrovskou moc, je nespočet a v cestě za svým cílem se neštítí žádných prostředků. Když se pak soupeření přenese z virtuálního světa do toho skutečného, končí veškerá legrace - tady už jde o život.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2012 , JotaOriginální název:
Ready Player One, 2011
více info...
Přidat komentář
Kniha jde do veliké hloubky, co se týče reálií 80. let. Pokud máte vztah k hrám, hráli jste někdy online, a zároveň vám něco říkají i filmy jako WarGames, nebo alba od skupiny Rush, pak si tuhle jízdu užijete.
Překvapilo mě, jak jednoduše se to četlo, docela mě to pohltilo a celkově mě to hodně bavilo - i na nějaké ty staré gamesy jsem si při tom taky vzpomněl.. u mě je hodnocení jednoduché - kniha splnila očekávání, přečetl jsem ji tak rychle, jako už dlouho žádnou knihu - např. když jsem chtěl jít spát a odložit to, tak jsem si říkal "ještě si kousek přečtu, ještě pár stran.." .. a to už se mi poslední dobou u žádné knihy nestalo.. takže 5/5 za super zážitek a určitě vyzkouším i další tituly od tohota autora, kterého jsem doposud neznal.
"Na sklonku týdne jsem byl pořád ještě panic, úplně sám v temném pokoji, co prcá lubrikovaného robota."
Naprosto chápu, proč Ready Player One mnohým čtenářům přivodil mnohonásobný nerdgasmus. Ta kniha všechny nerdy/geeky přebývající ve virtuálních světech a dělící svůj čas mezi brouzdání po internetu, hraní videoher a sledování seriálů, ubezpečuje, že jim znalosti a schopnosti získané těmito aktivitami jednou mohou přinést velké bohatství a slávu (což je ostatně pravda i v reálném světě - viz e-sporty nebo youtubeři). Rádoby hluboké poučení v dovětku je zde spíš jen "aby se neřeklo" a kniha k němu rozhodně od začátku nesměřuje.
Netvrdím, že mne vyzobávání všech těch odkazů (žel, příliš explicitních, aby jejich rozkrývání vybízelo k opakované četbě) na knižní sci-fi, komedie Johna Hughese, Rocky Horror Picture Show nebo staré videohry nebavilo. Když si je ovšem odmyslíte, zůstane vám strašlivě tuctový young adult román s jednorozměrnými postavami, které ztvárňují pouze určité typy (nechybí ani to nejvysmívanější klišé děl, která předstírají sociální uvědomělost - černá lesbička), napsaný podle vrcholně předvídatelného hero's journey mustru.
Cline si uvědomuje, že hlavní ozvláštnění jeho knihy spočívá v eklektickém odkazování na (převážně, ale zdaleka ne jenom) osmdesátkovou popkulturu. Proto věnuje velký prostor popisu herních mechanik různých her a jejich easter eggů, což je zprvu zábavné, ale postupně to stále více působí jako autorova otravná geekovská exhibice.
Popisností trpí celá kniha. Namísto toho, aby byla pravidla fikčního světa (v němž stejně obrovská spousta věcí nedává smysl, zvlášť na úrovní světa základního - reálného) vysvětlována za běhu, vyprávění se vždy zastaví a na několika odstavcích následuje popis toho, jak věcí fungují nebo k čemu došlo kdysi dávno v minulosti.
Problém je paradoxně zároveň také v tom, že vyprávění plyne příliš hladce a záhy se stává lehko odhadnutelným a poněkud mechanickým. Protagonistovi se úkoly často daří plnit díky tomu, že má obrovskou kliku a náhodou zná přesně tu informaci, kterou k postupu do dalšího "levelu" potřebuje (protože teenageři budoucnosti zřejmě nebudou dělat nic jiného, než se učit zpaměti hlášky ze stand-upů Billa Hickse, Válečných her a Svatého grálu).
Ready Player One je ledabyle vystavěná, nepříliš oslnivým jazykem napsaná oddechovka, z jejíž každá stránka křičí, jak moc se chce zalíbit geekům. Ve skutečnosti jde o zábavu na úrovni casual her, přístupnou bez jakékoliv přípravy ihned každému. Hardcore geekovina by se podobnou masovkou stát nemohla, což je v pořádku a uvědomuji si, že má nespokojenost částečně pramení z očekávání knihy nejen zábavné, ale také kvalitní, na kterou nezapomenete pár minut po přečtení poslední věty. Věřím ovšem, že Spielberg dokáže emocionální i myšlenkový potenciál námětu vytěžit důkladněji.
Hry mě dávno přestali bavit, naprostá ztráta času, možná proto, že už nejsem žádný herní nadšenec, mě kniha nevtáhla do děje. Velice nudné popisy a odkazy na hry a filmy 80 let, opět jsem se nechal zlákat vysokým hodnocením a chvályhodnými komentáři a nebýt toho, že se to chystá zfilmovat můj oblíbený režisér Steven Spielberg, by mě kniha naprosto minula. Snad zfilmovaní bude zábavnější. Nedočteno. Skončil jsem jak Aeech prolomil první bránu a bylo mě to úplně šumák. Číst tuhle knihu je naprostá ztráta času jako hraní her. Velmi přeceněná kniha, pro teenagery a pařmeny. Věřím, že by se mi moc líbila, kdybych byl naprostej vypatlanec do her, ale playstationu jsem se zbavil před léty a už mě hry vůbec nezajímají ani na pc. Ne,že by mě nebavily, jen mě to připadá jako ztráta času. Jinak velmi pěkně vykreslená virtuální realita v Oasis, ale po čase mě to začalo hrozně nudit.
Film mě taky vůbec nebavil.
Tak jo, musím přiznat, že mi začátek vůbec nešel a hrozně mi vadilo, že autor furt dokola opakuje věci, které už jednou vysvětlil, hlavně o Jamesi Hallidayovi a mě to hrozně iritovalo :-)
Dal jsem asi dvě nebo tři kapitoly a knížku odložil... To bylo někdy před rokem...
Nedávno se mi zase dostala do povědomí zaprvé trailerem na blížící se film a zadruhé nepřímo díky tomu, že jsem si domů pořídil VR.
Knížka hned začala dostávat jiný rozměr a ty první kapitoly jsem znovu přelouskal, abych se dostal dál...
A udělal jsem dobře!
Tolika podnětů ke vzpomínkám na tu dobu, ve které jsem sám vyrůstal, jsem dlouho nezažil...
Spoustu odkazů z té doby si stále velice dobře pamatuju a sehnal jsem si znovu pár filmů, které jsem neměl. Většina každopádně dávno patří do mé videotéky.
Nostalgie a retro dnes jede na plné obrátky všude a tahle knížka na tomhle trendu jede jakbysmet.
Jak už někdo psal v jiném komentáři... jdu si najít a zkusit Joust a další hry :-)
Vlastně moc nezáleží na tom, jak moc kovaní jste hráči.
Cline je totiž suprovej vypravěč a očividně miluje Harryho Pottera. A pokud byste dali ledvinu za zopáknutí zážitku z Ohnivýho poháru, je Ready Player One zatraceně cennej achievement.
Přečtete ho totiž jako nic.
A i když zpětně uznáte, že začátek se možná až příliš táhne a že konec to vezme trochu zhurta, budete mít chuť si natáhnout vizor a přesunout se zpátky.
Návyková je totiž knížka skoro jako, ehm, dobrá videohra.
Och ano, knížka pro nerdy. Díky, pane spisovatel!! Je v tom všechno! Osmdesátky rulezz!!
Zavzpomínal jsem na spoustu starých her, ale i tak se člověk zamyslí nad tím, jak to bude vypadat c budoucnu a uvědomí si, že částečně už tak žije..
Kniha měla hned po přečtení úvodní kapitoly velké šance, se dostat na vrch mého pomyslného top žebříčku. Geekovské pojetí s nádechem pohrávání si s dystopickou budoucností lidstva, které je uvězněno ve virtuálním světě a dávno zapomnělo na život, mě doslova uchvátilo. Co mě na ní mrzelo je, že po dočtení máte chuť na všechno zapomenout a knihu si vychutnat se všemi emocemi znovu.
Problém je možná jen to, že příběh je postavený na popkultuře, což asi dost omezuje cílovou skupinu. Myslím že čtení je určitě těžší (možná i nezáživné) pro ty co mezi vším nevidí pomyslné nitky a neví co hlavní postava popisuje a na co neustále odkazuje.
Nakonec doufám, že Spielberg ví co dělá (UPDATE: ne nevěděl) a nenechá se unést "nekonečnou mocí režiséra".
Výtečné dílo, které je v době jeho dočtení tím nejlepším, co jsem zatím měl možnost přečíst. Kniha prezentuje svůj vlastní, do detailů propracovaný svět umně kombinující sci-fi a retro prvky a skáče z komediální polohy do dramatické a v jednu chvíli dokonce připomíná atmosférou antiutopické 1984 - zkrátka nejen po příběhové stránce, ale také té polohové je Ready Player One pln překvapení. Z každé stránky je cítit spisovatelova dětská radost z prezentovaného materiálu, která se snadno přenáší na čtenáře. Někoho může odradit zaměření na popkulturu 80. let z důvodu její neznalosti, ovšem věřte, že se není čeho bát a kniha vtáhne i pokud osmdesátky znáte jen povrchově a v takovém případě Vás s kulturou této doby alespoň seznámí a naláká na spoustu kulturních milníků. Ready Player One je zkrátka po všech stránkách povedené dílo, které se čte samo a každý, kdo má jen trošku rád sci-fi a popkulturu by si ho neměl nechat ujít.
Po nekolika pokusech konecne young adult, ktera se mi libila. Mlady hrdina bez zbytecnych emoci, cilevedomy a sebevedomy. Sice jsem knihu cetla, abych nasla duvod se internetu nevenovat, co jsem ale zjistila bylo, ze kdyz chcete neceho dosahnout v herni soutezi, musite proste hodne hrat hry. Takze zalezi na kazdem, co si z toho vezme. Ja jsem moc rada, ze jsem konecne objevila knihu, kde nebyly hlavni hrdinky uknikane a jejich chovani nelogicke. Neni duvod se sci- fi, zde je budoucnost proste jen kulisa a pribeh vas vtahne.
Komentáře moc nepíšu, ale tady musím. Skvělá kniha, která mě pohltila a nešlo jí jen tak odložit. Kniha mě nutila si některé hry/filmy/songy dohledávat na youtube. Dost songů jsem ale taky znal, takže jsem si je rovnou pobrujoval a dodávalo to tak knize skvělou atmosféru. Nejspíše si jí dám časem ještě jednou a podrobím jí hlubšímu rozboru :)
Je jasné, že kniha, ktorej významná časť deja sa odohráva v D&D module Tomb of Horrors, ktorý som pred rokmi osobne absolvoval, má u mňa nakročené k priaznivému hodnoteniu :-) Pravdou ale je, že pod hrubou geekovskou šupkou tvorenou tonami videoherných a popkultúrnych odkazov sa odohráva v podstate klasický young adult príbeh nie príliš vzdialený od Hunger Games (dystopická budúcnosť, vyvolený bojujúci so zlou megakorporáciou, atď.). Číta sa ale jedným dychom a našťastie ku koncu skrýva zopár es v rukáve, ktoré ozvláštnia dejovú mustru pozostávajúcu z postupu hádanka-kľúč-brána. Čoho som sa nedočkal je nejaké hlbšie posolstvo, ktoré by poukázalo na znepokojivé pomery v knihe prezentovanej budúcnosti, ku ktorej naša spoločnosť nemá zas až tak ďaleko. Je to škoda, lebo práve takýto presah delí zábavné jednohubky od klasík žánru. 8/10
Osmdesátky už zase frčí, stačí se podívat do kina narvaného remaky nebo do hračkářství praskajícími pod návalem transformerů. Móda se vrací, retro znovu in (kapsy se na ruby nenosí), hry jsou důležitější než kdy dřív, stejně jako drogy a sex. Vrací se i syntezátory. Cline děj posunul jen kousek dál do budoucnosti... RPO se dobře čte. Má jasnou příběhovou strukturu s poselstvím, že hrát je dobré pokud máte všech pět po hromadě a virtuální svět může jednotlivci přinést spoustu dobrého. Společnost jako taková tím trpí a přes všechnu zábavu se kašle na přežití. Téma tolik důležité v dnešní době. Jsem zvědavý jak to Spielberg uchopí. Jestli zábavnou formu použije jen jako prostředek k vyprávění o lásce k době hojnosti a zábavy, nebo kritiku konzumu. Za sebe bych byl rád za trochu od obojího. Cline na to druhé v závěru totiž docela kašlal.
Jediné s čím jsem měla problém, byla historie počítačů a počítačových her. Ale pokud se zaměříte na celkový dojem, tak je z této knihy velmi dobrý. Pořád se něco děje a opravdu špatných míst je velmi málo. Takže se nemůžete od knihy vůbec odtrhnout.
Harrypotterovský příběh zdaleka nejen pro milovníky osmdesátých let, nerdy či geeky, čert to vem, protože stačí, když má člověk alespoň trochu všeobecný rozhled nebo prostě jen funkční fantazii, která mu pomůže. Líbil se mi kontrast mezi videoherní a (ve finále) orwellovskou realitou, k hlavním postavám jsem přilnul a radost jsem měl také z toho, jak neokoukaně se příběh vyvíjí. Že film (na)točí Steven Spielberg, to je velký dárek pro čtenáře a myslím, že hlavně pro autora.
Nemám pocit, že bych svými postřehy přidal o tolik navíc, než uživatelé přede mnou. A tak snad jenom několik poznámek.
1. Dívám-li se na mnohé komentáře, v nichž se přispěvatelé nadšeně označují podle hlavního hrdiny Ready Player One za tzv. "geeky", jsem překvapen. Chování, které autor Wadu Wattsovi přisuzuje se mnohem přesněji označuje jako "nerd(ovské)". Ač nejsem zastáncem otrocké důvěry k Wikipedii, tentokrát souhlasím s definicí v ní uvedenou.
2. Ernestu Clinovi rozhodně nejde upírat zajímavý nápad prolnutí online světa s tím skutečným a následné úvaze, kde a proč je vlastně člověk šťastnější. Zda ve světě skutečném, nebo uměle stvořené realitě?
Z nějakého důvodu mi ale jeho ženou nepolíbený, společností odstrkovaný, na 80. léta zaměřený obtloustlý mladík k srdci nepřirostl. Třeba je to mým věkem, ale mnohem víc se mi líbilo dospělejší zpracování podobného námětu od Sergeje Lukjaněnka v sérii Hlubina, konkrétně první díl (Bludiště odrazů - https://www.databazeknih.cz/knihy/bludiste-odrazu-494).
Pocitacove hry nehraji a s 80.lety mam spolecny jen rok narozeni.
Takze proc jsem to cetla? Asi ze zvedavosti a oblibe ve sci-fi a fantazy. Ikdyz mi chvili trvalo se zorientovat a zacit, rozhodne to stalo za to!
Charaktery postav byly uchazejici jen mi obcas lezla Art3mis na nervy. Ohledne Aecha jsem porad cekala co se vyklube protoze mi tam "neco"nesedelo. A bylo to necekane rozuzleni. Parzival byl v pohode ikdyz ta cast s umelou pannou a masrurbaci byla fakt ujeta. No a Šoto byl muj oblibenec. Skoda, ze nemel vic prostoru.
Za nejaky cas si ji urcite precru znovu a pri kazde zmince na nejaky film, hru ci pisnicku si ji predem proklepnu.
Tato kniha je určena pro geeky, protože je v ní tolik odkazů na počítačové (video) hry, knihy, seriály, filmy, sci-fi, fantasy, hudbu atd., že ozkouší každého geeka, kolik toho vlastně o takových věcech ví. Začátek je celkem pomalý, kdy nám autor představuje bezútešný svět roku 2045, a na druhou stranu úžasný virtuální svět OASIS. Postupem knihy se to zlepšuje, kdy tak 85 % knihy se odvíjí ve virtuální realitě. Překvapivě se ale hlavní hrdina odhodlá k akci i ve skutečném světě. Dobrou knihu často dělají kvalitní záporáci a vyvrcholení – obojí tu najdete. Nepřítele budete skutečně nenávidět a finální střet hrdinů s padouchy je opravdu něco, co by bylo skvělé vidět na plátně kin. A nejspíš se dočkáme, protože to točí Spielberg a do kin to má jít v roce 2018.
Štítky knihy
kyberpunk zfilmováno budoucnost hry virtuální realita pro dospívající mládež (young adult) LitRPG (herní svět + fantasy/sci-fi)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Ready Player One: Hra začíná |
| 2016 |  Armada |
| 2023 | Ready Player Two: Nová hra začíná |
Byl jsem hlavne zvedavy z duvodu, ze film toci Spielberg. Mel jsem za to, ze by si nevybral spatnou latku. Jsem ovsem dost zklamany. Kniha sice odsypa, ale jazyk je an urovni internetoveho diskutera - coz samosebou hlavni hrdina castecne je. Dale vlastne netusim jaky smysl kniha ma. Mozna neztracejte cas ve virtualnim svete, jdete radeji ojizdet skutecne holky (kluky), ale to autor vlastne celou dobu popira nekritickym zboznovanim milovanych videoher a tv poradu. V pribehu neexistuje prakticky prekazka, kterou by hrdina musel prekonavat za jakychkoliv tezkosti a s usilim na pokraji vycerpani nebo smrti. Popis technickych veci je pěkný, ale to je vse. Nakonec jsem to precetl celkem rychle, ale celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, ze ztracim cas, coz je vlastne stejne jako u videoher :).