Posmrtné pamäti Brása Cubasa
Machado de Assis (p)
Román Posmrtné pamäti Brása Cubasa predstavuje míľnik v tvorbe zakladateľa modernej latinskoamerickej prózy Machada de Assis. Zosnulý Brás Cubas sa rozhodne skrátiť si dlhé chvíle v záhrobí písaním pamätí, v ktorých čitateľovi predstaví svoj pozemský život od detstva až po starobu a nečakanú smrť. Tou sa však kniha nekončí, ale, naopak, začína. Dielo je ironickou sondou do života brazílskej smotánky. Woody Allen zaradil túto knihu medzi päť literárnych diel, ktoré najviac ovplyvnili jeho kariéru filmového tvorcu a autora komédií a na jej adresu uviedol: „Bol som prekvapený, aká je očarujúca a zábavná. Nemohol som uveriť, že (Machado) žil tak dávno. Pomysleli by ste si, že ju napísal včera. Je taká moderná a vtipná. Je to veľmi, veľmi originálne dielo.“... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Portugalský inštitútOriginální název:
Memórias póstumas de Brás Cubas, 1881
více info...
Přidat komentář
Překvapivě zábavná záležitost ve výborném překladu. Děj nemá smysl popisovat, vlastně je to příběh nenaplněného života - jde hlavně o ten styl, tak svěží a vtipný, že to člověk od knihy se seriózně vyvedenou lebkou na přebalu opravdu nečeká - a to, že je kniha z roku 1881 je až neuvěřitelné.
Za přečtení stojí i doslov, kde je pár zajímavých informací - ale tu užvaněnou předmluvu pokládám za omyl ba dokonce přečin proti samotnému dílu. Machado takovou nudnou předskokanku opravdu nepotřebuje vůbec k ničemu.
Jak už název napovídá, kniha brazilského spisovatele Machada de Assis je po formální stránce pamětmi zesnulého...pohled na svět, resp. na život, takového vypravěče, je pak odpoután od všech zábran, předsudků, přetvářek...velmi osvěžující a nápadité! Nemůžu tedy než souhlasit se Susan Sontagovou, která říká, že "Posmrtné paměti jsou patrně jednou z těch vzrušivě originálních, radikálně skeptických knih, které pokaždé zapůsobí na čtenáře dojmem soukromého objevu".
Jediný zástupce brazilské literatury 19. století v mé knihovně. Brás Cubas zemřel a ze záhrobí nám napsal své paměti, svižným stylem, v krátkých kapitolách, přiměřeně vtipně, ironicky i sebeironicky. Jeho život nebyl nějak extra výjimečný a ani on si na někoho výjimečného nehraje. Žádné velké drama, žádné spletité konflikty, prostě velmi příjemné čtení.
Štítky knihy
zfilmováno paměti, memoáry brazilská literatura Brazílie posmrtný život fiktivní životopisy, biografie
Autorovy další knížky
1996 | Posmrtné paměti Bráse Cubase |
1960 | Don Morous |
2016 | Quincas Borba |
2017 | Kľukatou cestou do Ria |
2020 | 8x Machado de Assis |
Takový příjemný brazilský výlet s evropským intelektuální pohledem, který mě i donutil uvažovat o rovnocennosti oken.
Doporučing všem příznivcům filozofického směru humanitas.