Sluneční bouře
Åsa Larsson
Rebecka Martinssonová série
1. díl >
Na podlaze kostela v severním Švédsku leží mrtvé a rituálně zmrzačené mužské tělo. A na noční obloze mezi vločkami padajícího sněhu tančí polární záře. Rebecka Martinssonová se po letech vrací do svého rodného městečka Kiruny. Kdysi musela toto místo za dramatických okolností opustit a odejít do Stockholmu, kde pracuje jako daňová poradkyně. Nyní se vrací zpět, aby pomohla své dávné přítelkyni Sanně, jejíž bratr byl hrůzným způsobem zavražděn v kostele náboženského společenství, které kdysi založil. Krásná a zranitelná Sanna potřebuje Rebečinu pomoc, aby se očistila od podezření, jež na ni padlo po bratrově smrti. Rebecka se ocitne před nelehkým úkolem. Při hledání vraha se bude muset vypořádat nejen s policejními postupy, ale bude nucena čelit i dohadům kolujícím uvnitř uzavřené a vyděšené komunity. Bude muset zapátrat hluboko ve své paměti a ve svém svědomí, aby se postavila čelem k temnému tajemství, které za sebou v Kiruně zanechala a které je ukryto pod rouškou všeobecného mlčení. A bude se muset postavit vrahovi, jehož úmysly je těžké odhadnout...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2010 , HostOriginální název:
Solstorm, 2003
více info...
Přidat komentář
Nemůžu si pomoci, téměř v každé severské detektivce jsou věci, které mi prostě vadí, a díky nim nemohu bodovat plným počtem hvězdiček.
Trochu zvláštní detektivka s hororovou scénou na téměř konci se zabývá nenávistí, která vykvete v církevní společnosti potom, co jsou ohroženi finanční zájmy jejích hlavních velitelů – tedy vyčůraných pastorů. Ti jsou samozřejmě velmi ochotni využít rozporuplné větičky z Bible k ospravedlnění vraždy nepohodlného člověka. Ještě, že jsou zde i jiní a tak si to přečtěte, je to děs.
Severská detektivka, která ve mně vzbudila zvědavost. Zajímá mě, jaký bude další osud vyšetřovatelek.
Kniha je opravdu dobře napsaná. Netáhne se, děj plyne rychle a držel si mou pozornost. Sektářské prostředí mi připadá úplně mimo realitu, mám problém se vžít do představy, že bych tyhle hry hrála, ale autorka to nepřehání, takže je to spíš zvlášní koření jako třeba fantazy.
Co mi vadilo, byla antromofizace psa. Nevím, proč mě to tak dráždilo, ale chápat psa jako stvoření, které se vcítí a respektuje emoce lidí, je nesmysl. Navíc celý kontext toho zvířete v knížce ve mě zanechal opravdu nepříjemné pocity. Když už jsem u toho nepříjemného, tak mi přišla poněkud nechutná záliba autorky v popisu nucení na močení a močení, a glorifikace ženských postav oproti mužům - rozumná míra by knížce slušela lépe.
Celkově mě ale knížka potěšila. Početla jsem si.
Knihu (a její další díly) jsem poprvé četla před drahnou dobou, kdy jsem se severskou krimi teprve seznamovala. Nedávno jsem si na ni vzpomněla a byla jsem překvapená tak nízkým hodnocením. Rozhodla jsem se tak znovu prověřit svůj vkus a musím trvat na tom,že toto dílko rozhodně patří mezi povedené. Jasně,že urcité slabiny a nelogičnosti by se našly (tak trochu přehnaný závěr), ale ve které knize tomu tak není,že? A čím jsem starší,tím více oceňuji onu povídavost,rozvláčnost a důraz na charaktery postav, psychologii konání. Vůbec mi nevadí popisy krajin a počasí,já se kochám :-) Na rozdíl od zběsilých akčních scén, které často přeskakuji. Takže rozhodně neřeším,že to není kniha se zlatou nálepkou, a znovu se s radostí poohlédnu po dalších pokračováních.
Tohle byla zatim prvni a posledni kniha, kterou jsem cetla od teto autorky a moc se mi libila!
Ze začátku jsem se nechytal. Moc se mi to nezdálo. Od zhruba poloviny se to ale tak nějak zvrtlo ku lepšímu. Vyvrcholení knihy bylo sice takové krátké a rychlé ale zajímavé.
Bohužel ale víc jak na tři * to za mě nebylo.
ha byla jako většina těch, co poslední dobou čtu. Do poloviny nic moc, pak mě začalo zajímat, jestli skutečně bude v zápletce něco z toho, co si myslím. A bylo tomu tak. Závěr nic moc, i když se dal očekávat. Ve zlobě hlavní hrdinky jsem našla i docela zájem.
Velmi se mi líbil popis prostředí - zima, sníh, led.
Nejsem věřící, takže myšlenka fanatismu náboženství a víry mi vyhovovala.
Prostě kniha na poslech ok. Nicméně podruhé po ní určitě nesáhnu.
Neurazí a nenadchne.
Průměrná kriminálka, možná příliš vystupující ženské postavy, ale to mi nevadilo. Chvilky napětí střídaly i slabší pasáže. Měla jsem jako audioknihu, tak jsem v pohodě doposlouchala.
Severskou krimi mám vcelku ráda, ale........
Zpočátku se zdá kniha dobrá. Děj mě chytnul, ani slabší zájem místní policie o vyřešení mi nevadil. Děj má i spád.
Ale první hvězdu odebírám za šílené náboženské prostředí, kde jsou téměř všichni podle mě úplně zfanatizovaní. Nevidí, neslyší nic kolem sebe.
A druhou hvězdu ubírám za konec knihy. Ten mi tedy vážně neseděl. Celé honem useknuté, jakoby "nedopovězené".
Ještě dám ale autorce šanci a zkusím některou z jejích dalších knih.
Nějak mě to nebavilo.
Na začátku mrtvola, pak se vyšetřování moc nekonalo, protože nastal čas na přehled psychických poruch hlavních i vedlejších hrdinů. A na konci se to vyřešilo celkem očekávaně.
Jako mýt se ve vlažné vodě, průměr.
(audiokniha)
Začátek této detektivky je docela slibný a poměrně drastický. Autorka píše jistě a s nadhledem, ale zhruba uprostřed knihy se začne točit kolem jednoho tématu a všedních věcí, které s dobrou detektivkou nesouvisí ani náhodou. Konec knihy však zase příjemně překvapí. A pak je tu finále, které posluchače chytne a nepustí, dokud se nedozví, jak to celé bylo. Interpretace Jany Strykové mě osobně nijak neoslovuje, sice ji poslouchám, protože načítá knihy, které si chci poslechnout, ale mojí oblíbenou interpretkou se (asi) nikdy nestane...
Nechápu relativně nízké hodnocení. Kniha je výborná, jako všechny knihy ze série s Rebeckou Martinssonovou. Hlavní hrdinka je perfektně prokreslená, komplikovaná, životem zkoušená mladá žena, příběh je zajímavý a čtivý, atmosféra zachumelené a mrazivé severní Skandinávie úžasně popsaná. Do Kiruny a okolních vesniček jsem se po přečtení knihy zamilovala (miluje je i hlavní hrdinka a očividně i autorka - proto jsou popisy tak úžasné). Možná je kniha spíše pro ženy, protože v nich opravdu vládnou ženy. Možná je to kniha hlavně pro milovníky Skandinávie, sněhu, venkova, přírody a všeho mrazivého. Ale především jsou to výborné detektivky, které se čtou jedním dechem. Alespoň já jsem to tak měla. Kniha i celá série má slabší a silnější momenty ale jako celek je skvělá. Jedna z mých nejoblíbenějších.
Nechtěla jsem se nechat odradit recenzemi, knizku jsem cetla i precetla. Z větší části souhlasím s názory, že knížka nemastná, neslaná. Některé pasáže by si zasloužily více rozepsat a některé třeba vynechat, viz.psi....
Téma dobré, postavy, v těch jsem se poměrně orientovala, ten závěr byl takový poloamericky happac.
Štítky knihy
vraždy švédská literatura náboženský fanatismus severská krimi severská literatura Kiruna švédské detektivky
Autorovy další knížky
2010 | Sluneční bouře |
2015 | Hůl prokletí |
2011 | Prolitá krev |
2013 | Oběť Molochovi |
2012 | Temná stezka |
Pro severskou krimi poměrně neokoukaný náboženský námět. Kniha mě se mi pěkně četla a udržovala mě v napětí. Příběh se příjemně vyvíjel a (kromě závěru) neobsahoval množství přehnaných akčních scén. Líbí se mi důkladné vykreslení jednotlivých postav. A zejména kvůli nim jsem přečetla i všechny ostatní díly této série.