Řecké mýty I

29.10.2022

Perfektní, dobře napsaná kniha.

07.07.2019

Hezky zpracovaná mytologie. Škoda, že autor nemá pro svět řeckých bohů větší cit. Číst výklady k mýtům optikou logiky 20. století mi způsobuje utrpení. To ale nic nemění na tom, že je zde možné přečíst si různé varianty jednotlivých mýtů na jednom místě. Za tuto pečlivou práci autorovi děkuji.

20.06.2018

Poté, co jsem si přečetl doporučení na tuto knihu jako lepší alternativě k Mertlíkovým Starověkým bájím a pověstem, měl jsem od tohoto díla vysoká očekávání. Robert Graves měl podle komentářů poskytovat mnohem více informací a širší výklad bájí, než dílo pana Mertlíka. Řecké mýty jsou informacemi skutečně natřískané a vskutku obsahuje informace, které se do Starověkých bájí a pověstí nedostly, nebo byly vynechány. Zároveň předkládá před čtenáře snad všechny známé varianty mýtů, a plusem je také vyčerpávající seznam referencí odkazující na díla antických autorů, ze kterých byly jednotlivé varianty načerpány. Člověku se tak dostane do ruky inspirativní seznam pro případnou další četbu, pokud by si snad chtěl přečíst originály. Gravesovy Řecké mýty (oba díly dohromady) jsou do počtu stran mnohem obsáhlejší než báje od Mertlíka, ale není to tak úplně detailnějším zpracováním bájí (ty sice detailnější jsou, ale není to ten pravý důvod, proč je Gravesovo dílo dvousvazkové), jako spíše pokusem každou báji vysvětlit a zasadit do historického politického, náboženského, a sociálního kontextu. Text bájí a Gravesův rozbor bájí je přibližně 50:50 - půlka kapitoly je báje, půlka kapitoly je rozbor. Ke konci prvního dílu si ale člověk začíná říkat, je-li to nutné, jelikož Gravesovo vysvětlení každého mýtů se točí jen a pouze kolem rituálních vražd králů v matriarchální společnosti archaického Řecka, nebo nahrazením matriarchální společnosti patriarchální. Toto téma se dokola opakuje, až to působí poněkud absurdně.
Bez těchto analýz zabírají texty samotných mýtů přibližně podobný prostor, jako u Mertlíka, což ve spojení se snahou poskytnout co nejvíce informací a navíc z několika různých variant mýtu vedlo ke znatelné strohosti prózy. Jazyk knihy je tak spíše encyklopedický, než výpravný. Jejím cílem je předložit informace, a ne si hrát se slovíčky nebo se snažit o poutavost vyprávění. Mýty samy o sobě ale dokážou zaujmout i v tomto encyklopedickém podání, to je ale spíše mýtem samotným, než kvalitou Gravesova vyprávění.
Jako encyklopedie mýtů je tato kniha výborná. Jako knížka ke čtení je příliš strohá a různé variace mýtů způsobují ve vyprávění chaos a pocit nekonzistentnosti. K dočtení do konce jsem se musel dost přemáhat. Kniha mě bohužel zklamala, protože jsem čekal dílo výpravnější, zatímco tuto knihu bych řadil spíše mezi literaturu naučnou. Jde tedy jen o úhel pohledu a očekávání. Pokud k ní přistoupíte jako k encyklopedii/učebnici, zklamat by vás neměla.