Řecké mýty: Mytologie a filosofie
Luc Ferry
Filosof a univerzitní profesor Luc Ferry předkládá v tomto díle rozbor řeckých mýtů a jejich přínos moderní době. Nejedná se ale o pouhé převyprávění klasických řeckých mýtů, jak je tomu v doposud jediné ucelené knize v češtině od Roberta Gravese. Ferry se snaží o popis schémat chování řeckých hrdinů, kniha se tak pohybuje na pomezí mytologie a psychologie. Díky tomu, že Ferry často využívá pro přiblížení mýtů ustálených spojení, která dodnes používáme v běžném jazyce jako např. Midasovy uši, Ariadninu nit, popadnout býka za rohy, je jeho text dobrodružnou a zároveň přístupnou výpravou do světa antiky.... celý text
Literatura faktu Mytologie Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2020 , GaramondOriginální název:
Mythologie et philosophie: Le sens des grands mythes grecs, 2016
více info...
Přidat komentář
Čekal jsem trochu víc výkladů, ale zase na druhou stranu dozvěděl jsem se hodně. Snad i pochopil, jak křesťanská filosofie převzala přes Aristotela řeckou filosofii - řád kontra chaos/vzpoura. To sice v knize tak přímo řečeno nebylo, ale dalo se to vycítit. Sice jsem četl dlouho, ale úplně. Možná někdy i na řecké tragédie a Platóna dojde.
Moc krásná rozsáhlá kniha o bozích a řeckých hrdinech. Řecké báje a některé pověsti jsou tu krásně popsány do detailu a příjemně jsem si obohatila znalosti. Přes množství fakt, velmi čtivá knížka. Tato kniha rozhodně patří mezi mé oblíbené.
Autorovy další knížky
2020 | Řecké mýty: Mytologie a filosofie |
2008 | Rozumět životu. Uvedení do filozofie nejen pro mladou generaci |
2022 | Podsvětí: V Hádově říši |
2003 | Človek-Boh alebo Zmysel života |
2023 | Theseus a Minotaurus |
Velice dobře se to čte! Tak jak zde někdo psal přede mnou - taktéž jsem čekal více výkladů. Leckdy je to "jen" převyprávený mýtus a nazdar. Ovšem velice dobře. Nicméně s přibývajícími stránkami jsou výklady častější. Leckdy jsou vlastně velice jednoduché a jasné, až si člověk řekne - no jo, že mě to dřív nenapadlo - jindy jsou těžší, ne se všemi souhlasím. Především kapitola o Oidipovi, respektive autorův exkurz do psychoanalýzy je dle mého vedle jak ta jedle. Domnívám se, že Freud nikdy nemluvil o Oidipovi jako psychoanalýzou vyloženém, ale spíše, že tento mýtus použil jako metaforu ke své vlastní teorii. Ta se samozřejmě každému líbit nemusí a nemusí s ní ani souhlasit, ale přijde mi, že zde spíše autor nepochopil účelnost mýtu pro psychoanalýzu. Což ovšem nic nemění nic na tom, že jeho výklad je v pravdě též zajímavý. Takže ne vždy jsem souhlasil, některé části mě trochu iritovali (především nadužívání hybris), ale jako celek si myslím, že velice dobrá kniha. A když nic jiného, je to až s úžasem, jak propracovaný svět mytologie Řekové měli!