Red Meat. Kniha první
Max Cannon
Kultovní komiks Red Meat se objevuje na stránkách amerického tisku už od roku 1989 a s nástupem internetu se stal kultem i u nás. Nakladatelství Albatros konečně nabízí knižní vydání prvního ze tří výborů, které připravil sám autor komiksu, Max Cannon. Na 110 stránkách pronikneme (možná hlouběji, než by bylo zdrávo) do autorova bizarního světa, plného černočerného humoru, kruté nadsázky, mrazivé ironie, psychopaticko-sadisticko-kriminologicko-laktačněautistického sarkasmu Red Meat je zkrátka, jak se vyjádřil jeden literární kritik,jediný americký komiks, který člověku polechtá bránici motorovou pilou. Je jen logické, že české vydání svou předmluvou do světa vypravil Petr Čtvrtníček, jehož humor se tomu Cannonovu dosti přibližuje.... celý text
Přidat komentář
Red Meat je taký brutálnejší komiks od arizonského tvorcu Maxa Cannona. Takmer vždy má tri stripy a jediné, čo sa mení je text v bubline. Toto nie je komiks pre každého. Je sprostý, násilný, úchylný, no nie je pre každého. Ja ho milujem. V prvej časti vystupuje Earl. Ani najbizárnejšia postavička vôbec. Čierna ofina na bok, skostnatelá tvár, vypulené oči a pekelné činy. Prenasleduje ho slnko, našiel Santa Clausa v popolnici, v noci tancuje nahý. Stacyho vyhodili, jeho príbehy nič moc, ale strip s Batmanom pekelný, keď mu Batman vysvetľuje, že mu pomáha, keď si oblečie obtiahnutý trikot. Potom tu máme mliekara Dana. Čo si budeme nahovárať, štramák v uniforme, večne naliaty alebo zjetý, večne vymyšľajúci peklá, vždy prejde a rozseká dodávkou nejaké zvieratko a ničí život malej Karen. Pekelnejšie stvorenie je otázne či je. Dobrý je aj večne zjetý kovboj. Nesmieme zabudnúť na Teda Johnsona, údajne je to inšpirácia autorovho otca, ak hej, tak to detstvo musel mať riadne výchovné. Jeho záľuby sú skúšanie sado-maso oblekov, pitie sirupu proti kašľu, stopovanie, lovenie a sťahovanie pudlov, na maškárny bál ide ako nahý lupič, jeho jediný oblek je páska za oči za 97 centov.
- prepána, pozri na tie vtáky na telefónnom vedení.
- to sú kolíčky na prádelnej šnúre, tati.
- fíha. Tak to sú na betón najsilnejšie pastelky proti kaľľlu, čo sa dajú kúpiť bez predpisu.
- dal by som si ešte jednu.
Tento komiks ak prečítate, pochopíte a hlavne uvidíte svet v jeho najreálnejšej podobe a život už nikdy nebude taký, ako predtým.
Vtipná záležitost, nejvíce mě bavily postavy úchyla Earla a mlékaře Dana, který vždy nemilosrdně setře malou holčičku Karen.
- Ty jo... zrovna jsem přefik čokla.
- Haf!
- Pardon. Chtěl jsem říct "pomiloval".
„Ty jo… zrovna jsem přefik čokla.“
„Haf!“
„Pardon. Chtěl jsem říct ‚pomiloval‘.“
Můj první Red Meat byl ten Crewní, takže se ztrátou hlášky „Nenávidím tě, mlékaři Dane,“ jsem se vyrovnával hodně těžko. Obrat „Nesnáším tě,“ prostě zdaleka nezní tak všeříkajícně. Jinak ale spokojenost maximální, třebaže už mi po těch letech nepřijdou všechny vtípky tolik zabijácké, jako dříve. Možná za to může uhlazenější překlad Petra Onufera, ale spíš bych to viděl na vyvanuté nadšení ze všeho, co šlo proti komercí zaběhnuté legraci. Kameňáky totiž umí Max Cannon jako nikdo, až bych si dovolil tvrdit, že mnozí dnešní autoři tvoří, sklízejíce plody inspirace, kterou mezi ně tenhle arizonský rodák zasel. Rozhodně nejde o čtení pro malé děti, tedy v případě, že jim nechcete vysvětlovat některé hodně zvláštní úchylky lidského rodu, přičemž vysokooktanové kapky proti kašli a stolice v bazénu jsou tím nejmenším. Přesto si jeho humor zamilujete velmi snadno, hlavně pro ten příznačně nekompromisní sarkasmus.
Stripy, co se nemění, mění se pouze „hlášky“ známých postav Maxe Cannona. Ráda bych akorát dodala, že tohle „maso“ si ráda dám ráno, k obědu, odpoledne, večer i v noci.
Red Meat je prostě Red Meat, vždycky jsem tento černočerný styl humoru měl rád a na tom se nic nemění - a i když nemám čas porovnávat překlady, tento mi přišel takový víc korektní a víc "soft." Nevím, jestli to bylo tím, že to vydal Albatros, no kdo ví - abych přidal jeden konkrétní případ (fakta, fakta, fakta;-)) tak když mlíkař Dan tam vykládá Kety (teď si nejsem jist jménem) ty roztomilé věci, v původním vydání bylo "Nenávidím tě mlíkaři Dane" - zde je jen "nesnáším tě." Puntičkář a hnidopich by zde jistě našel více takových zjemnění, která zrovna tomuto dílku nenáleží.
Humor který lze identifikovat jen podle zubních záznamů. Tak suché. že ani Britové to tak neumějí.
Je to taký zhluk trojokienkových minikomixov, ktorých poslaním je... hm... trápnosť, dvihnúť obočie (možno aj tlak), hlboký nechápavý povzdych, mikať ramenami atď. Každý ten "vtip" sám o sebe je hrozná blbosť, ktorá teda až tak zábavná nie je, ale po dočítaní celej knihy človek zistí, že tých posledných 15 minút nakoniec bolo celkom vtipných a príjemne strávených.
Nahodou se mi tenhle komiks dostal do rukou, přečetla jsem ho za jednu cestu tramvaji a fakt mě dostal. Některe vtipky jsou sice slabši, ale ty ostatni to vynahrazuji. Je to tak absurdni a cynicke, až je to užasne. Bug-eyed Earl a mlíkař Dan jsou uplně nejlepši.
Miluju černý humor a miluju sadistický humor (především Bug-Eyed Earla). Takže mi nezbývá než zbožňovat celý tento komiks..
Je to dost zvláštní komiks. Některé vtipy jsou doslova šílené, některé pobaví a některé vychází s pointou do prázdna. Rozhodně mě to pobavilo. A rozhodně jsem u toho nehýkal smíchy a nepopadal se za břicho u každé stránky. Většina vtipů mě odrovnala svou cyničností a neprvoplánovitostí.
Nedivím se, že se tenhle komiks stal kultovní záležitostí a rozhodně se nedivím lidem, kteří ho nechápou nepobírají a pro které jsou pointy závanem do prázdna nebo pro ně jsou příliš syrové. Syrově cynické.
Velmi, velmi zajímavé vtipy, i když některé ne moc povedené (jsou trapné, které jsou vlastně tak trapné, že jsou vtipné a pak jsou takové trapné, co vyjdou naprázdno a nezaujmou). No přiznejme si to, je to boží, ale ne dokonalé.
Továrna na štěkající pejsky z azbestu, záhadný pan Wally, latexová brambora lásky. Enough said.
Autorovy další knížky
2009 | Red Meat. Kniha první |
2010 | Red Meat. Kniha třetí |
2010 | Red Meat. Kniha druhá |
2024 | Red Meat: Velké souborné vydání |
2007 | Crew2 #19 |
Právem naprosto legendární komiks. Jednoduchý, ale osobitý styl kresby vám utkvěje v paměti, stejně jako nespočet unikátních postav.
Co ale vyniká nejvíc je nenucenost, nonšalance. Komiks si na nic nehraje. Stejně jako kvalitní horor nepotřebuje hektolitry krve, Red Meat nepotřebuje explicitní kresbu a přehršle sprostých slov, a přesto je to mistrná prezentace zvráceného černého humoru.