Red Meat. Kniha třetí
Max Cannon
Kultovní komiks Red Meat se objevuje na stránkách amerického tisku už od roku 1989 - a s nástupem internetu se stal kultem i u nás. Red Meat 3 přináší další průhledy do autorova bizarního světa, plného černočerného humoru, kruté nadsázky, mrazivé ironie, psychopaticko-sadisticko-kriminologicko-laktačně-autistického sarkasmu. Cannonovi hrdinové jako by byli vystřiženi z filmů Davida Lynche; jejich strnulé výrazy ostře kontrastují s dynamickým, agresivním humorem, který leckoho šokuje, leckoho irituje, leckoho fascinuje, ale nikoho nenechává chladným - podobně jako rapper a výtvarník Vladimir 518, který třetí svazek Cannonovy ságy vyprovodil do světa svou předmluvou.... celý text
Přidat komentář
Vtipná záležitost, nejvíce mě bavily postavy úchyla Earla a mlékaře Dana, který vždy nemilosrdně setře malou holčičku Karen. A ty názvy stripů jsou fakt boží, i když k obsahu se nijak nevážou ;)
Volně neprodejný přípravek na uvolnění humoru
Pářící se potrava pakoně
Překypující vaječník nudy
Zduřelý cecek strnulosti
Černočerný humor, často vedený až za hranice absurdna. Četla jsem ho už dávno; nejdřív jsem nechápala, pak jsem si zvykla. Prostě kult. Ale platí, že některý stripy pořád považuju za vrchol trapnosti (hlavně Karen a mlíkař) a sama bych vymyslela lepší. Jo a miluju kněze. Když něco potřebujete prodat, nejvíc na dračku jde právě Red Meat. A komiksy vůbec, ověřeno.
Red Meat 3 je opet skvely vyber pribehu Earla, mlekare Dana, Teda Johnsona a dalsich postav ze sveta vytvoreneho Maxem Cannonem. Ponekud drsny humor, prekracujici misty az hranice vkusu, jsem mel u Red Meat vzdycky rad, at uz se jednalo o originaly dostupne na webu redmeat.com, ci prelozene na strankach Frantiska Fuky. Zde, vytistene na papire, ve vynikajicim prekladu, vcetne nepochopitelnych hlasek v zahlavi kazdeho stripu, pointa nejednou zamrazi stejne jako Earluv pohled. Nakonec si jen postesknu, ze tretim dilem tato serie skoncila.
Drtivou většinu zde zveřejněných stripů jsme četl úplně poprvé, dokonce se objevily i nové postavy, perfektně jsem si to užíval. Při vydání prvního dílu jsem byl poměrně skepticky, obával jsem se, že to bude další výkřik do tmy, který skončí fiaskem, ale už tu máme třetí díl a i proto dávám skoro maximum, mám radost, že Red Meat vychází a snad vycházet bude i nadále. Jen tak dále. Předmluva od Vladimíra 518 je taky výborná - nějakou dobu jsem taky trávil víkendy na Smíchově a přesně přes cestu bylo takto zatažené okno, kam jsem nikdy nenahlédl - aby to byla stejná ulice, to je nepravděpodobné až k maximu, ale přesně vím o čem V518 psal. SKVĚLÉÉ od začátku do konce. Jen ať jsme to nezakřikl a není to pokračování těchto optimistických a veselých taškařic poslední.
Nerad bych se opakoval ve všech svých předešlých recenzích na předchozí díly Red Meatu. takže jen několika slovy. Neskutečné, moderní, úchylné, vtipné. Max Cannon má dar vidět lidi takové, jakými doopravdy jsou. Díky tomu vás můžou jeho vtípky opravdu pobouřit. Určitě ale najdete několik takových, které vás osloví a kde možná poznáte i kousek sebe sama. Prostě Red Meat.
Opravdu dost špatné. Humor v Red Meat byl trapný vždycky, ale v předešlých dvou dílech se na jeden horší fór našel v průměru druhý dobrý a bylo tam dost věcí, které člověka pobavily. Tady jsem se nezasmál ani jednou, usmál možná jen párkrát. Několik málo dobrých vtipů za to nestálo. Max Cannon zachovává stále stejné postavy... a je neuvěřitelné, jak rychle vyčerpaly svůj potenciál.
Ufff, ještěže to je tak krátké.
Tahounem a důvodem mého hodnocení byla nikotinová "náplast" a pár dalších vtipů, které mě jak se říká odrovnaly, ale oproti předchozím dílům se mi to zdálo o něco slabší. Oceňuju pokračování se zírající lebkou a hlavně - pan Zírající tam byl polonahý, což mi taky způsobilo značný šok.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2009 | Red Meat. Kniha první |
2010 | Red Meat. Kniha třetí |
2010 | Red Meat. Kniha druhá |
2024 | Red Meat: Velké souborné vydání |
2007 | Crew2 #19 |
Opäť sa stretávame s našimi hrdinami. Jedna Citrón a plameňomet či bičovanie, pár návštev Teda so synom v kine, kde to vždy dopadne opileckým škandálom, šialený Nick, ktorý síce nefajčí, ale dá si cudzí prst a samozrejme psycho nápady mliekara Dana.
- preboha Nick... ty teda vyzeráš. Ty si sa pobil alebo čo?
- no, tak trocha. V parku na mňa vlietlo pár sráčov. Bušili sme do seba, dokiaľ som nezačal zvracať krv.
- to by ale mohlo byť vážne. Nechceš vziať do nemocnice?
- pokoj Johnsone... to nebola moja krv.
- aha. Takže to rebro, čo ti trčí z boku, tiež nie je tvoje?
Komiks ako inšpirácie pre šťastný život. He.