Řeka
Alessandro Sanna
Čtvero ročních období a čtyři příběhy odehrávající se na břehu jedné řeky, které v jejich pomíjivosti a kráse zachytil italský malíř Alessandro Sanna. Navzdory občasné krutosti je život většinou radostný a zářivý, především se však stále proměňuje jako voda, která plyne. Úchvatná kniha beze slov pro malé i velké čtenáře. Téměř 400 akvarelových obrázků je řazeno formou komiksových panelů.... celý text
Literatura světová
Vydáno: 2015 , LabyrintOriginální název:
Fiume lento: Un viaggio lungo il Po, 2013
více info...
Přidat komentář
Těžko hodnotitelná kniha. Čistě obrazový příběh, který svou barevností vytváří atmosféru děje, spojeného s ročním obdobím na břehu řeky Pád... A to se autorovi ilustrátorovi povedlo.
Můj problém s artovými knihami je, že je zkrátka nedokážu "číst" pomalu. Obrazy zkrátka nedokážu stoprocentně docenit... Nicméně tohle bylo krásné. Esteticky a observačně (?je to vůbec slovo?) je to skvost. Řada scén si mě získala, i když k stoprocentnímu propojení nedošlo. Rozhodně stojí za pozornost.
Srovnání s Červenou želvou je zajímavé... za mě je Červená želva o něco lepší, ale to je věc preference...
První můj dojem z "Řeky", ještě před otevřením: voda namalovaná na obálce jako kdyby se z knížky vylévala sem k nám - a stejně tak vzduch nad ní jako když prostupuje ten kolem nás a dýcháme jej. A tak to i pokračuje. Sednete si s knížkou na klíně, listujete a nic mezi vás a obrazy nevstupuje a neruší vaše porozumění. Umíte si představit, že stejně jako teď by se vám to líbilo v deseti letech nebo v devadesáti, v každém čase trochu jiným způsobem, ale vždycky moc.
Zároveň jsem si vzpomněla na jeden ze svých oblíbených filmů - Červená želva. Je beze slov, a když jsem byla na jeho promítání u nás v parku, seděli tam dospělí i děti a každý si odnesl právě to, co odpovídalo jeho věku a náladě. V jedné z recenzí na ten film (https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/cervena-zelva-recenze.A161128_104524_filmvideo_ts) bylo řečeno něco, co se myslím dobře hodí i na knížku Řeka, a sice, že "spadá do rodiny nenápadných zázraků" : o)
Kniha beze slov? Aha, a jaký může mít děj, co nám to vlastně chce rici?
Nenechte se mylit ani odradit, kresby poví více než slova. A to doslova.
Každá jednotlivá kresba vás vábí k podrobnému prohlédnutí a to proto, že se bojíte, abyste pochopili, co Vám autor chce říci. Pochopite. A právě i beze slov. Kdyby kniha měla slova, oku by uniklo spoustu detailu, ale co hlavně - atmosféra!
Skvělé, že kniha začíná podzimem, líbil se mi nejvíce. Příběh, atmosféra. A dále bych hodnotila o malinký kousinek méně bodů vždy za další roční období - zimu, jaro a léto. Přesto, že první 2 části (podzim a zima) se mi líbily více nez druhé dvě (jaro a léto), je to výjimečná kniha.
Netradiční kniha, která za pomocí pouhých barev a štětce znázorňuje příběhy odehrávající se na řece během celého roku. Řeka je velmi krásná kniha, kterou doporučuji, chcete-li něco jiného, uměleckého :)
Tak to prohlížení krásně plynulo přesně jako ta řeka. Pohlazení a snění od jara do zimu. Taky bych chtěla umět malovat...
Budete-li číst jakoukoliv jinou knihu a Řeka se vám dostane do ruky, nechte tu rozečtenou knihu rozečtenou knihou a pusťte se do Řeky. Je to něco tak krásného, že byste se čekáním prostě okrádali.
Kniha excelentního italského ilustrátora Alessandra Sanny nemá žádný text, příběhy samy klidně plynou při sledování po sobě jdoucích skvostných obrazů, z nihž každý by mohl mít rám.
4 kapitoly vymezené 4 ročními obdobími a všechny příběhy v nich spojuje řeka, na jejímž břehu se odehrávají.
Vhodná od předškolního věku ke společnému prohlížení a vyprávění s rodiči... až po dospělé.
Opravdu se tímhle může někdo proslavit? Myslela jsem, že se to může líbit jen těm, kteří nepoznají rozdíl mezi štětcem a kartáčkem na zuby :-)
Ne, vážně, ten člověk rozhodně MÁ talent, což je vidět na řadě jeho jiných prací.
Tahle knížka je nekomplikovanou pocitovkou, která nemá ambice jít do hloubky.
Autor prostě - jak sám píše - „nastavil tvář slunci, kápl na papír trošku vody a nechal se unášet nevypočitatelností barevných skvrn a své mysli“, a to „bez skicování tužkou“. Možná ale přeci jen skicovat měl. Aspoň trochu. Jeho rozpité krajinky mají bezesporu své kouzlo, ale když přijde na figurální kresbu, už to pokulhává. Navíc těch „stejných“ krajinek je tam nějak moc, aniž by přinášely něco nového. Už náš učitel výtvarné výchovy na základce hlásal, že obraz musí mít nějaké tajemství nebo vtip - něco, co toho diváka bude bavit a přiměje ho si obraz pořádně prohlédnout. Tady si prohlédnu prvních max. dvacet obrazů, jenže pak už tam kromě nových barevných odstínů není co objevit...
Možná autor opravdu nechtěl, aby divák/čtenář přemýšlel - a proto je v úvodu každého ročního období ve 4-5 řádcích řečeno, co se bude dít, čímž se zcela odhalí i to málo, co by bylo možné objevovat. Kdo ví..?
Pokud vám stačí nenáročná pocitovka, která si poklidně klouže po povrchu, pak je vše OK.
Za mě je tahle kniha tak na úrovni trochu talentovanějších žáků ZUŠ.
..aneb, Shaun Tan nasadil laťku zatraceně vysoko! (v jeho tvorbě snad ani nemáte šanci odhalit všechna tajná sdělení a propojení, a nových nápadů je tam tolik, až se tají dech v tichém úžasu)...
Psychedelická komiksová poezie. Jeden obraz působivější než druhý a téměř každý druhý si umím představit na stěně pokoje. Až jednou navštívím onen kraj, knihu beru s sebou.
Jednoduchost ilustrací se mísí s barevnými kombinacemi, které vyvolávají širokou škálu emocí a na konci zanechají příchuť životních okamžiků, které často nevidíme, ale právě ony se lesknou přirozenou krásou žití.
Nádherná kniha, moc krásné ilustrace, stojí za to vzít knihu do rukou a zabořit se do krásných ilustrací, které vás vtáhnou a jen tak nepustí :) .
Krásné! Netřeba slov.