Bůh pouště
Wilbur Smith
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/232213/bmid_reka-bohu-buh-pouste-MXh-232213.jpg
4
314
314
Řeka bohů / Rieka bohov série
< 5. díl >
S Tehuti a Bekatou, dcerami královny Lostris, putuje Taita na Krétu, kde se princezny mají v zájmu Egypta vdát za Nejvyššího Mínose, tajemného krále, jehož podobu nikdo nezná, protože stále nosí masku posvátného býka. Když na Krétě vybuchne sopka, čeká Taitu a jeho přátele těžký úkol: obě dívky mají být obětovány k usmíření bohů. Román navazuje na Řeku bohů 1.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno:
2014
,
Alpress
Originální název:
Desert God, 2014
více info...
Přidat komentář
Čekala jsem, že tato kniha bude dalším skvělým dílem Wilbura Smitha. Ale bohužel, začátek mě nadchl, v prostředku jsem se začala nudit a konec mě velmi zklamal. Více, jak egypskou historii mám raději řeckou, proto mě zklamalo, že autor do knihy dal konec Mínojské kultury. Celkově si myslím, že autor, měl dobrý nápad, ale nepodařilo se mu tak skvěle, jako to bylo v ostatních dílech Řeky bohů.
No,veliké zklamání a tak jsem se na knihu těšila.
Je pravda,že asi od poloviny knihy se to trochu rozjelo,ale oproti ostatním čtyřem knihám bohužel velká slabota.
Možná jste to nevěděli, ale Taita je prapředek J. Cimrmana. Snad jen trocha pokory a skromnosti by mu slušela více.
Tato kniha mi dala zabrat! Na to, jak miluji ostatní díly... Ke čtení jsem se spíš nutila...
Ale jo, jde to. Na první dva díly samozřejmě nemá, ale pořád mě bavila více než předchozí dva díly. Putování skrze poušť, plavby po mořích, spousta exotiky, génius Taita... zase jsem se vrátil po letech zpět. Konec mi přišel utnutý, stejně jako mnoha ostatním zde, ale byly to příjemné dva dny u knížky, takže odpouštím.
Koupě této páté knihy v sérii, která měla navazovat na první díl Řeky Bohů ( pozn. který od mládí miluji ), byla pro mne podnětem k opakovanému přečtení obou knih za sebou. Pravda je taková, že se mi kniha četla dobře, vyprávění pana Taity mne bavilo, někdy jsem se pousmála nad tím, jak vše naplánuje a vyřeší. Chybělo mi více lásky a toho krásného vzájemného vztahu. I když starost o mladé princezny byla určitě ocenitelná. KOnec je takový useknutý, otevřený ... třeba se ještě se všemi setkáme, když je ten Taita takový jinoch .
Miluju Řeků Bohů a tohle je ta nejhorší knížka ze všech......těšila jsem se....Taitu jako všichni obdivuji, ale tady mne tak štval svou samolibostí, že jsem byla nakonec ráda, že knížka není tak "tlustá" jako ostatní díly
Když jsem zjistil, že kniha je napsaná z Taitova pohledu, stejně jako můj milovaný první díl, a že v tomto díle nemá Taita ještě žádné šílené kouzelné schopnosti, byl jsem nadšený a čekal jsem knihu, která se minimálně vyrovná zmíněnému prvnímu dílu. Čekalo mě však hořké zklamání. Začátek je sice celkem fajn - krádež stříbra přesně v Taitově precizním stylu - ale jakmile vyjede s princeznami (které mi přes veškerou snahu tolik k srdci nepřirostly jako Lostris v prvním díle), jde to z kopce. V porovnání s prvním dílem to nemá atmosféru, cit ani hloubku. Taita se spíše vychloubá než aby něco svým geniálním mozkem opravdu grandiózně vyřešil. Bitva s Hyksósy byla dost odbytá. Je to velká škoda.
Tento díl je zklamáním, při srovnání s dokonalou první knihou. Taita mě v průběhu knihy čím dál tím štval, svou dokonalostí, mladosti (přitom má být starý skoro jak Metuzalém), hbitostí a silou, předčí i o dvě generace mladší vojáky, inteligencí, vynálezy, atd, atd. Příběh je zajímavý do první půlky, krádež a zabití krále skvěle napsané, ale ten zbytek byla nuda. Konec podivný, přitažený za vlasy a tak nějak ustřihly. Škoda, a to jsem se na tuhle knížku těšila.
Kniha už bohužel nemá ten správný drive, jako předchozí díly. Celou dobu se to tak nějak dalo, ale konec je slabý a lehce přitažený za vlasy. Na rozdíl od jedničky a dvojky, ke kterým se ráda vracím, je tenhle díl pro mě jednorázovou záležitostí.
Hned na začátku jsem věděla jak to dopadne. Váhala jsem zda dočíst, nakonec přečteno. Zatím nejslabší kniha od autora co jsem četla.
Skvělá náhrada knihy Řeka bohů II, navazuje na 1. díl série. Líbila se mi, je čtivá, okořeněná špetkou humoru. Pikantní scéna :) se odehrává v Mamosově chrámu, kdy posádky ukořistěných lodí překvapí svaté muže zrovna ve chvíli, kdy projevují svou náboženskou horlivost podivným modlitebním rituálem...
Ach bohové, kam se poděl ten roztomilý Taita? Poněkud mě překvapil časový skok, ostatní postavy (z prvního dílu) zestárnou o cca 10 let a on o 40? Je pravda, že jedině tím (pak už jedině lobotomií či psychickou nemocí) je možno vysvětlit změnu Taitovy osobnosti. Vypadá to, že autor již není schopen korigovat svůj komplex - ředitel zeměkoule (nechci tím nikoho urazit, ale někteří staříci to tak mají) a promítá ho do Taity, jehož samolibost, genialita a překladatelské perly typu genderově motivovaná segregace činí knihu skoro nečitelnou.
Příběh sám mě neoslovil, protože bylo jasné, že pro Taitu vše dobře dopadne. Ostatní postavy neměly šanci zaujmout čtenáře, byly to jen nepropracované kulisy Taitova velkolepého divadla.
Jak nadšená jsem byla z prvního dílu, tak těžce zklamaná jsem z tohoto.
Další díly i díla už od Wilbura číst nebudu, chci si ho pamatovat jako autora, co umí!
Určitě jsem od knížky čekal daleko více... :-(
Asi stoletý Taita má tvář třicetiletého mladíka, zkrátka věk se něm nijak nepodepsal... Síly má na rozdávání - je nejlepší šermíř, nejlepší lukostřelec, po lanoví leze jako desetiletý kluk, vidí tak ostře, že nikdo lépe nevidí, je nejlepší jezdec, i v těchto letech je vynikající operatér... Zkrátka Taita je asi nejlepší na světě a zřejmě je nesmrtelný...
Jinak samotný příběh o Tehuti a Bekatě rozhodně nebyl špatný, pouze s tím Taitou bych už trošku ubral... Kniha však za přečtení určitě stojí...
Od Wilbura Smitha mám v knihovně všechny knížky, ale zdá se mi, že poslední dobou už to zkrátka není ono... :-( Snad se mýlím a pan Smith mě ještě překvapí... ;-)
Ale jo, dalo se to, i když tak dobré jako první díl to nebylo. Děj byl zajímavý, napínavý, začátek asi do půlky knihy byl slibný, ale to hlavní, co se tam mělo odehrát podle anotace, bylo až na konci rychle utnuté, jako by autor nevěděl jak to zakončit. Ale přesto to byla Řeka Bohů, Egypt, Taita...byla jsem ráda, že jsem se tam mohla znovu vrátit :-)
První polovina knížky se mi líbila, potom mi Taitova genialita lezla lehce krkem a myslím, že knížce to uškodilo, ztratila tím na napětí, protože díky tomu je jasné, že Taita všechno lehce zvládne. Prvnímu dílu se zdaleka nemůže rovnat. Pokud vyjde další díl tak si ho zřejmě zase přečtu, ale tentokrát si ho určitě nekoupím, ale půjčím v knihovně.
Taita opět v plné síle a bez nesmyslů jako ve 4 díle... Wilbur to prostě umí napsat. Je to má cca 36 - 40 kniha od něho, jsem spokojen a doporučuji :-)
pravda, s prvním dílem se to srovnat nedá... ale ať si říká kdo chce, co chce, příběhy o Taitovi jsou všechny super a rozhodně jsem četla několik braků, co si opravdu zaslouží max. dvě hvězdy a ty se zas nedají srovnat s tímhle...