Našla jsem dnes tuhle útlou knížečku u rodičů v knihovně, nebudu hodnotit kvalitu, protože se mi k autorovi váže osobní vzpomínka.
Dne 25.8.2001 jsem jako studentka jela vlakem z Tábora do Prahy, přišel pan průvodčí a začal se se mnou bavit. Když zjistil, že studuji angličtinu, začal se různě vyptávat na to či ono, že sám se začal učit, a za odměnu jsem na konci cesty dostala knížku básní i s věnováním (a k tomu i Eizeret).
Pane Maruno, pokud někdy náhodou toto budete číst, tak vás zdraví Zlata ze Zlína :-)
Našla jsem dnes tuhle útlou knížečku u rodičů v knihovně, nebudu hodnotit kvalitu, protože se mi k autorovi váže osobní vzpomínka.
Dne 25.8.2001 jsem jako studentka jela vlakem z Tábora do Prahy, přišel pan průvodčí a začal se se mnou bavit. Když zjistil, že studuji angličtinu, začal se různě vyptávat na to či ono, že sám se začal učit, a za odměnu jsem na konci cesty dostala knížku básní i s věnováním (a k tomu i Eizeret).
Pane Maruno, pokud někdy náhodou toto budete číst, tak vás zdraví Zlata ze Zlína :-)