Šepot podzemí
Ben Aaronovitch
Řeky Londýna (Peter Grant) série
< 3. díl >
Tentokrát to začne mrtvým tělem na konci stanice metra Baker Street, vším, co zůstalo po americkém studentovi Jamesi Gallagherovi. Jeho zámožná a politicky vlivná rodina se chce pochopitelně dostat této hrůzné vraždě na kloub, potíž však tkví v tom, že Jamesova smrt představuje ještě větší a nepřirozenější záhadu, než kdo vůbec tuší… tedy kromě londýnského konstábla a čarodějova učně Petera Granta. Jelikož je inspektor Nightingale, poslední oficiální čaroděj v Anglii, zaneprázdněn pátráním po nevyzpytatelném kouzelníkovi známém také jako Muž bez tváře, je pouze na Peterovi, aby začal zkoumat strašidelné hlubiny nejstarší, největší a nyní i nejvražednější podzemní dráhy na světě. Ovšem nebude na to sám. Kdepak, FBI mu posílá pomocnici. Mladou, ctižádostivou, krásnou křesťanku, která má sklony vnímat veškerá kouzla jako dílo ďáblovo. No, to tedy bude…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Whispers Under Ground, 2012
více info...
Přidat komentář
Nevím, nějak jsem se v příběhu ztrácela. Místy jsem se usmála, bavilo mě přeskakování do světa kouzel, ale pak se tam objevily postavy z minulých dílů a byla jsem ztracena.
Nicméně kniha je příjemně napsaná, a tak jsem dokončila celou trilogii.
Doporučuji.
Harry Potter akorát dospělá detektivka okořeněná Britským humorem , perfektní kniha která je lepší než některé díly onoho Harryho Pottera !
Tenhle díl je čtivější než ten předchozí, i když nešvar hluchých míst přetrvává. Zase jsem kombinovala četbu s poslechem, což bylo fajn. Vrah se mi zdál dost nepravděpodobný, a tak zatím nevím, jestli autorovi skočím na vějičku v podobě mluvící lišky doslova na poslední stránce.
Na Aaronovitchuv styl uz jsem si zvykl. Je to lehke cteni plne mirneho sarkasmu a sussiho humoru, pod kterym je ponekud ledabyle nacrtnuta dejova linka vlastniho vysetrovani. Nova kniha prinesla novy typ mgickych postav (jez se zjevne dosud skryvaly a cekaly, az na ne prijde rada - fakt jsem zvedav na dalsi 4 dily), postavy z predchozich knih se textem mihnou zcela zbytne snad jen pro navozeni predstavy, ze se na ne nezapomnelo.
Je to ponekud prvoplanove, je to ve srovnani s jinymi fantasy dost nepromyslene a nedotazene, rozuzleni je obcas ponekud krkolomne (v predchozich dilech to bylo horsi, tady muze byt bezny ctenar detektivek relativne spokojen, protoze se dozvi, kdo je vrah a co bylo jeho motivem).
Snizil jsem sva ocekavani, takze jsem docela spokojen, kniha se cte lehce, je usmevna a ja si u ni odpocinul :)
(SPOILER) Trochu zahustit děj a bylo by to dobré. Na Petera Granta, hrdinu, který mě nezajímá, už jsem si zvykla. Nejvíc mě překvapilo, že po něm neskočila ta agentka FBI. Hned v závěsu rozuzlení zápletky. Myslím ale, že tam autor dal jen málo vodítek pro čtenáře (nebo jsem neposlouchala dost pozorně?), takže to do poslední chvíle vypadalo, že možných vrahů je hned několik.
U tohoto autora si začínám všímat jistého vzorce: první polovina knihy je skvělá, pak ale přijde zlomový bod, kdy se autor začne do děje zaplétat a jakoby nadhánět stránky, a příběh začne trochu nudit. Tady k tomu došlo při Zackově výslechu, který trval celou kapitolu, a i když je mi jasné, že tak nějak probíhají policejní výslechy neochotných svědků, tady jsem měla chuť autorem zatřást, ať už se konečně dostane k jádru věci. Na druhou stranu musím říct, že to byla zatím nejlepší kniha v sérii. Hlavně proto, že autor tentokrát upustil od zbytečné p*rnografie.
Výborný díl, vrátila se nám kvalita prvního příběhu.
Miluji anglický humor a tady ho máme v dostatečné míře. I zápletka je skvělá a tajemná, inu podzemí londýnského metra je samo o sobě jako dějiště vraždy slibné. Nechybějí ani vypjaté situace. Ale opravdu největší devízou této série je humor, vtipné dialogy, vtipné poznámky hlavního hrdiny i jeho vnitřní pochody. A i když tyto knihy nejsou thrillery nabité akcí, je zde vyvážené množství humoru, akce, magie, tajemna a londýnských reálií. Opravdu jsem se skvěle bavila.
Audiokniha výborně načtená.
Takhle by to šlo. Místy trošku zdlouhavé, ale vyvážené množstvím napínavých scén.
Příjemná spotřební literatura.
Tak konečně autor zjistil, jak a co chce psát. A daří se mu. Pomalejší tempo není na škodu. Zápletka taky zajímavá. O hlavních hrdinech se dozvídáme další věci. A inspektor Nightingale má další začku. Těším se na další díl.
Po dvou předchozích docela povedených dílech je třetí kniha série bohužel výrazně horší. Román se dobře čte, exkurze po Londýně je zábavná, postavy nejsou špatné a hlavní hrdina má občas povedené komentáře. Ale zápletka mi přišla zbytečně natahovaná a v některých místech i nudná. Kniha by asi lépe fungovala jako kratší novela než plnohodnotný román.
Pokud bude pokračovat tato zvyšující se úroveň, máme se v posledních dílech opravdu na co těšit. Ani v tomto dílu nemají sice moji oblíbení bohové řek takový podíl na ději, jako v 1.dílu, ale autor si našel za ně zcela plnohodnotnou náhradu. Pokračuje dál "civilní" styl fantasy, spousta dalších bezvadných nápadů, tajemné prostředí londýnských stok atd. Co si přát více.
Tato série mě začala bavit. Konečně jsem měla pocit, že se v ději tohoto autora vyznám a vím, co zrovna policie řeší. Ovšem pořád mi vadí až zbytečně podrobné popisy Londýna. Kdyby místo zdlouhavého popisu cesty z jednoho místa na druhé autor raději více času věnoval postavám.
Druhý díl byl a mne nějak roztěkany, možná jsem četl ledabyle a nepozorně. Ale tenhle díl mne zase uchvátil. Tolik drobných vtipných postřehů. Škoda, že nejsem znalcem Londýna, přidaná hodnota by byla ještě větší. Sérii jsem tím pádem nezavrhl a těším se na další díl.
První díl byl skvělý, do Měsíce nad Soho jsem se neuměla začíst, ale po výborném Šepotu podzemí mu určitě dám ještě šanci. U žádné knihy jsem se dlouho nesmála nahlas, což se tady u některých glos podařilo. Samotná detektivní zápletka je rozluštěna uvěřitelně a zajímavě sledujeme policejní vyšetřování. Co mi osobně moc nesedí, je Muž bez tváře, já tyhlety Rudé Johny, profesory Moriarty a jiné ústřední padouchy, co otravují celou sérií, moc nemusím.
Příběh jako takový se mi líbil a nápad super. Ale nějak jsem se oproti předchozím dílům nemohl začíst a měl jsem zmatek v postavách.
Některé pasáže byly vtipné a od srdce jsem se zasmál. Ale některé pasáže se mi zdály zdlouhavé a musel jsem se nutit do čtení.
Knihu hodnotím jako průměrnou a těším se na další díl.
Dost povedený díl. Asi proto, že se autor mnohem méně pohybuje v oblastech, ke kterým nemám natolik blízko. To jest k jazzu a místopisu Londýna.
Jakou správné detektivky tam jde o vraždu. A přesto že se magii a nejrůznějším magickým tvorům příběh nevyhýbá, motiv je nakonec velmi lidský.
Po dočtení třetího dílu jsem byla docela dost překvapená. Původně jsem ani nechtěla v knihách od Aaronovitche pokračovat, protože číst 30x na 300 stránkách spojení "pozdně viktoriánský styl" není opravdu pro mě. Teď jsem ale ráda, že jsem tomu dala ještě šanci.
Autor si stále drží svůj styl, takže máme děj prodchnutý názvy milionů ulic, popisů architektury a dalších pro děj irelevantních vycpávek. Pro milovníky Londýna (nebo pro ty, co Londýn znají) asi vítané části, pro mě absolutně nezáživné, jelikož abych se v těchto pasážích aspoň trochu zorientovala, potřebovala bych mít neustále zapnutý street view na mapách.
Děj této knihy mi neskutečně sedl, měla jsem pocit, že na mě autor nechrlí tolik různých jmen (a vycpávek o architektuře) a držel se jen jednoho vyšetřování. Dále mě zaujalo spojení s FBI, kdy jsme mohli sledovat rozdíly v přístupu Ameriky a Anglie.
(SPOILER) No a myšlenka lidí kompletně žijících v podzemí, jak mají vše promyšlené, aby přežili, tak to se autorovi opravdu povedlo.
(KONEC SPOILERU)
Takže ve výsledku se mi kniha četla dobře a dám tedy šanci dalším dílům, jelikož mě opravdu začíná zajímat, kdo je Muž bez tváře - očividně hlavní padouch, který se bude prolínat a otírat o dílčí případy v celé knižní sérii.
Vše se nese v klasickém stylu. Opět rozsáhlé architektonické informace, trochu suchý a někdy nepochopený humor. Klasické tajemno a rozuzlení, které možná překvapí. Kdo je zvyklej, ten se nebude nudit. Mě trochu vadí, že se skoro všechno pořár opakuje.
Tohle mě baví. Škoda, že trvalo tak dlouho, než se děj rozjel, ale podzemí já opravdu můžu. Od Měsíce nad Soho jde o výrazný posun v atmosféře k lepšímu, stejně jako o vítané omezení některých dříve otravných věcí. K tomu uvolněný tón, další objevování kouzelného světa skrytého lidským očím a humor... Zápletka je jasná, navazování dějových linek plynulé a závěr uspokojivě bizarní. Jasně, člověk odkojený Pratchettem je čtenářem vybíravým a kniha je stále příliš londýnsky specifická, abych si ji dokázal plně užít, přesto mě moc mrzí, že ve formě audioknihy jsou jen první tři díly (velký díl zásluh má i interpret Tomáš Kobr). Ve své nekomplikovanosti a pohodovém přístupu mě vody vyšetřování Petera Granta neodolatelně vábí minimálně magickou silou lady Ty.
Štítky knihy
vraždy Londýn čarodějové policie městská (urban) fantasy metro nadpřirozené jevy vyšetřováníAutorovy další knížky
2015 | Řeky Londýna |
2016 | Měsíc nad Soho |
2016 | Šepot podzemí |
2017 | Prokleté domovy |
2017 | Záludné léto |
Peter Grant, vražda a další střípek z magického světa. Opět to funguje, opět to baví. Tentokrát se jedná o vraždu mnohem klasičtějšího typu, což mi vyhovovalo, přestože - vzhledem k tomu, že jsem to poslouchala jako audioknihu - mi chvíli trvalo uspořádat si nové postavy.